Hrad Okoř Knihy

Vážení přátelé,

máme odesláno...! I dnes k mé radosti proběhlo na poště všechno úplně krásně a to opět včetně ochotné a milé paní za přepážkou, jen tentokrát už jiné a bez akcentu. A dokonce ještě rychlejší, než byla ta o víkendu.

Takže teď už nezbývá, než doufat, že Česká pošta všechny ty zásilky také doručí, jak byly objednané, a že při tom snad nic nezničí. To už ale bohužel není v mé moci jakkoli ovlivnit. Tak uvidíme...

Dále nás tedy čekají ještě osobní odběry. Jak už jsem uvedl dříve, tak jejich druhý termín je naplánovaný teď na středu 28.1.2026 od 12:00 do 18:00 hodin. Ideální by bylo, kdyby se podařilo alespoň většině z vás vyzvednout si své objednávky právě v tento den. Ten třetí předběžně avizovaný termín na pátek 30.1.2026 totiž bohužel musím zrušit... :o( Samozřejmě místo něj vyhlásím termín jiný, ale ten budu znát zřejmě až ve čtvrtek a určitě tedy bude až v příštím týdnu, tedy už v tom prvním únorovém. Je mi to líto, ale bohužel nemám jinou možnost. A tak předem moc děkuji za pochopení...!

A ještě jedna ryze praktická informace. Z ohlasů některých z vás vím, že jste měli potíže se stažením toho souboru s návodnými materiály k modelu. Ne snad neřešitelné, ale řekněme obtížné. A tak jsem tento balík souborů ke stažení právě umístil ještě i na úložiště služby Úschovna.cz, odkud byste s jeho stažením už žádné problémy mít neměli. Z této služby si pak můžete stáhnout buď jen jednotlivé soubory (pro zobrazení všech souborů a jejich výběr je třeba kliknout v zobrazené nabídce na textový řádek „a dalších 23 souborů“), které budete potřebovat (například tu celkovou situaci ve skutečné velikosti k tisku), nebo si tam zvolíte možnost "STÁHNOUT VŠE JAKO ZIP" (v podobě žlutého tlačítka v levém horním rohu) a tento stažený soubor si pak jen „rozbalíte“ ve svém počítači. Už tedy opravdu stačí jen KLIKNOUT...

No a to je pro dnešek snad vše. A s některými z vás se budu těšit na setkání ve středu 28.1.2026 u nás ve Velehradské...

Pohodové dny vám všem přeje

Richard Vyškovský, ml.

Vážení přátelé,

dnes skutečně (snad...) jen ve stručnosti...

V sobotu 24.1.2026 jsme předali České poště k doručení:

• všech 32 doporučených zásilek na Slovensko

• všech 6 doporučených zásilek do ostatních evropských destinací

• 21 obyčejných zásilek (většinou s odměnami za vaši SMS podporu našeho projektu)

• a 6 dalších doporučených zásilek vzniklých převážně na základě specifických požadavků některých z vás...

To ale bylo řekněme jen na „zkoušku“, jak to právě na této pobočce České pošty „chodí“, protože doposud jsem s ní neměl žádnou zkušenost. V noci z pátka na sobotu jsem se tam tedy objednal na přepážku na podání většího množství zásilek na 15:30, po příchodu vyťukal na obrazovce odbavovacího systému zaslaný kód a asi během tří vteřin jsem už byl vyvolán a odcházel k příslušné přepážce. Na Českou poštu skutečně milé „překvápko“... A navíc musím říct, že i ta paní s výrazným východním akcentem za přepážkou byla neobyčejně příjemná a ochotná. A co víc - ani se nervově nezhroutila, když jsem jí naznačil, že hned následující den tam zřejmě přijdu znovu a že těch zásilek už nebude jen cca 65...

Dnes, tj. v neděli 25.1.2026 jsem si nejprve kolem 13:00 konečně po cca třech měsících vyzvedl z opravy svou velkou Toyotku, a tak jsme hned našimi dvěma automobily vyrazili se synem do skladu ve Velehradské naložit tam už veškeré připravené zásilky na doručení poštou v ČR. Prvních devět velkých beden s obálkami směřovalo ke mně do auta, bedny s čísly 10 až 16 pak k synovi do našeho malého Fordíka. Chudák kluk to tam celé odnosil a naložil sám a já mu jen říkal, co kam dát. A tak doufám, že se mi už snad konečně podaří najít nějakého doktora, který mi s tou mou nešťastnou nohou něco udělá, protože tento stav je už skutečně neúnosný... :o(

Přesně v 15:00 jsme na objednaný čas dorazili do Štěrbohol na poštu a po standardní „odbavovací“ proceduře rovnou i vyrazili s dvěma vrchovatě naloženými nákupními košíky přímo ku přepážce. A znovu před tou paní za přepážkou klobouk dolů... Sice bych řekl, že se jí při pohledu na tu hromadu asi trochu podlomila kolena, ale vzala to profesionálně a s nadhledem. A to dokonce i po té, co po vyložení prvních čtyř beden syn odjel pro další do auta a vrátil se s nimi...

No a tak jsme tam tedy dnes podali k doručení po ČR přesně 210 doporučených zásilek. Ne snad, že by těch ještě zbývajících 147 ta paní za přepážkou nezvládla, ale jednak mi ji už skutečně bylo líto, ale hlavně zrovna tato pobočka pošty je vlastně neobyčejně malá, takže to tam ta paní už moc neměla kam dávat... A tak tam tedy do třetice vyrazím s tím zbytkem znovu ještě zítra. To už ale na té přepážce bude pravděpodobně někdo jiný, a tak jen doufám, že stejně milý, ochotný a příjemný...

Jak to dopadlo, to vám samozřejmě dám ještě vědět. Doufám, že dobře. A pak už by nám zbývalo jen vydat všechny ty osobní odběry, čímž by veškeré objednané publikace hradu Okoř už byly mezi vámi. Tak držím palce vám i nám, aby to tak skutečně proběhlo...!

A ještě jen úplně drobná informace k mé předchozí zprávě... Pokud byste snad někdo měl problém se stažením těch návodných materiálů, tak mi prosím napište. Samozřejmě je můžu uložit ke stažení i někam jinam a poslat vám pak na ně individuálně i příslušný odkaz...

A to už je pro dnešek opravdu všechno...

Přeji vám krásné lednové dny a jsem s přátelským pozdravem!

Richard Vyškovský, ml.

Vážení přátel, startéři a zejména modeláři...!

Během dnešního dalšího dne toho našeho „balicího maratonu“ jsem si uvědomil, že jsem vám zcela neúmyslně v minulé novince zamlčel jednu drobnou chybičku, ke které při výrobě publikací došlo... Ta měla být zmíněna hned ve druhém odstavci „Zprávy č. 1“, leč zřejmě euforie z právě dodaných hotových výtisků mi tento malý stín padající čistě na vizuální podobu hotového díla z mé mysli prostě vytěsnila...

O co se tedy jedná...? Tak v první řadě o moji blbost... :o( A hned v řadě druhé jistě i o určité pochybení ze strany tiskárny. Jenže... Když to nenapadlo ani tiskaře, tak se asi dá celkem pochopit, že to bohužel před tiskem nenapadlo ani mně...

Ale k věci... Jak můžete vidět přímo na hlavní stránce tohoto projektu, tak list s „celkovou situací modelu“ má naprosto nestandardně malé okraje. To proto, že jsme ho chtěli do publikace dát v takovém rozměru, abyste si ho pak mohli nechat pro stavbu modelu zvětšit v nějakém „rozumném“ poměru. A zvětšení na 150% nám přišlo jako vyloženě ideální, byť tedy byla ta kresba na té „dvojstránce“ hodně „natěsno“. Ale ani to by samo o sobě až tolik nevadilo, nebýt toho, že jsem se rozhodl dát právě tento list úplně doprostřed celé publikace. Pokud bych umístil stránky s návodnými kresbami a hlavně s touto situací např. hned za návodný text, bylo by to ještě pořád OK. Ale nelíbilo se mi, že v tom případě by se pak uprostřed publikace „potkaly“ vedle sebe prázdné stránky, tj. ruby stran vystřihovánky č. 14 a 15. Ta situace se mi prostě uprostřed publikace vyloženě líbila...

To podstatné, co jsem si ale v době sazby publikace vůbec neuvědomil, je její celková výsledná a v tomto případě i nemalá „tloušťka“... (Ta je ostatně při daném rozsahu publikace a současně při gramáži použitého papíru už obecně hodně hraniční pro zvolenou „drátkovou“ vazbu.) A tak samozřejmě, pokud výsledný „ořez“ celé publikace je nastavený na formát A4, pak logicky ty její vnitřní stránky vzhledem k nezanedbatelné „tloušťce“ papíru jsou vlastně postupně stále menší a menší, až úplně nejmenší jsou právě ty strany prostřední... :o(

No prostě „školácká chyba“... Jako bych zrovna tohle už tolikrát neřešil... Umístit stránku s největší kresbou (tj. s nejmenšími okraji) na nejmenší papír celé publikace je zkrátka neodpustitelná blbost...! A tak samozřejmě došlo k tomu, k čemu dojít muselo, a sice k částečnému oříznutí kresby té celkové situace... Je to sice jen zcela nepatrné a na použitelnost té situace ke stavbě modelu to rozhodně žádný vliv mít nebude, ale je to prostě „vada na kráse“, která mně mrzí... Prostě paradox... To, co mělo být celkovému vjemu z publikace ku prospěchu, mu ve finále naopak škodí... Inu - jako „vystřižené“ z reálného světa kolem nás... :o( A byť je to, jak už jsem zmínil, zcela „neodpustitelná školácká chyba“, i přes to vás touto cestou prosím o její odpuštění...

Praktický význam... Myslím, že v podstatě žádný. Předpokládám, že stejně si naprostá většina z vás tu situaci k tisku raději stáhne ve velikosti 1:1 společně s návodnými kresbami v původní nezmenšené velikosti i s návodným textem z odkazu uvedeného pod bodem „VII. Stažení souborů“ přímo v textové části publikace z našich webových stránek, než abyste si ji nechali zvětšovat a tisknout z té „dvojstránky“ publikace. A i pokud ano, pak to skutečně na stavbu modelu žádný vliv mít nebude. Jen mně osobně tahle „vada na kráse“ prostě mrzí... :o(

A ještě jen k tomu stažení souborů... Např. Microsoft Edge před stažením toho souboru „pro-modelare.zip“ varuje a jeho uložení na disk přímo blokuje. Ale skutečně se nemusíte ničeho obávat a tento soubor si můžete zcela bezpečně stáhnout. Opravdu neobsahuje nic jiného, než výše uvedené, natož pak cokoli jakkoli škodlivého...

A na závěr této dnešní „Novinky“ ještě i něco pozitivnějšího... Přibližně prvních dvacet z vás jste si dnes už své modely hradu Okoř včetně všech dárků a bonusů vyzvedli, a tak doufám, že jste spokojeni... Na zbylých cca 80 našich podporovatelů se budeme těšit v průběhu příštího týdne, případně později. Ale co osobně považuji za podstatné, je to, že máme zabaleno...! :o) I veškeré zásilky s doručením poštou jsou už v tuto chvíli definitivně připravené k odeslání a oproti původnímu plánu se je pokusíme vyexpedovat už během tohoto víkendu. (Našel jsem totiž v Praze jednu rozumně dostupnou poštu, která má otevřeno i v sobotu a v neděli...) Minimálně 65 zásilek mám už teď v autě a ty jim prostě zítra na poště vnutím, ale pokusím se tam s nimi domluvit, že bych jim tam v neděli dopravil i těch zbývajících cca 360 obálek, které jsou v tuto chvíli zatím ještě v našem skladu ve Velehradské. Tak uvidíme, jak to dopadne...

Tak to je dnes už skutečně vše a přeji vám všem klidný a příjemný víkend...!

Richard Vyškovský, ml.

Vážení přátelé, modeláři, startéři...!

Dnes mám pro vás hned několik zpráv, které bych rozdělil do dvou skupin. A to na ty, které vás asi vůbec nezajímají, ale já vám je i tak sdělím, a pak na ty, které vás určitě zajímají. A ty vám (alespoň částečně...) sdělím také. A tak - pojďme na to...

Zpráva č. 1. - Pár „drobniček“ z „bojiště“...

První zprávou z té první skupiny je, že jsem zcela vyřízený a dnes jsem si už prostě musel „naordinovat“ pauzu... Od minulého týdne jsem se probíral seznamem všech našich podporovatelů zde na Startovači, čistil v něm evidentní chyby, kontroloval adresy a dohledával i odesilatele těch SMS příspěvků. A samozřejmě se také věnoval vašim vzkazům a případným požadavkům. To tak nějak celkem úspěšně probíhalo až do čtvrtečního večera.

V pátek dopoledne nám přesně dle domluvy přivezli z tiskárny hotové publikace i dárky, za což tímto tiskárně děkuji. Vzhledem k mé momentální fyzické neschopnosti odnosil syn těch cca 700 kg tiskovin z auta k nám do skladu a já jsem si zatím samozřejmě zvědavě prohlédl a zkontroloval dodané výtisky. A za mně jsou OK, srovnatelné např. s Jindřichovým Hradcem nebo Kestřanskými tvrzemi. No a pak hurá domů zase k tomu seznamu...

Během pátečního večera a noci na sobotu bylo v podstatě hotovo, kromě potvrzení sloučení některých zásilek a ověření posledních nesrovnalostí. A tak s mnohými z vás jsem v sobotu odpoledne kvůli tomu ještě i většinou telefonicky, případně mailem, komunikoval. S tím jsem skončil kolem sedmé večer, kdy bylo vše připraveno na import dat do našeho účetního programu, který pak proběhl bez problémů, jak se alespoň zdálo... Na tu „balící neděli“ tedy bylo všechno nachystáno tak, jak jsem si představoval...

Jak už z předchozích informací můžete tušit, do „Akce Okoř“ jsem zapojil téměř celou svou rodinu. Tedy kromě své ženušky, která má své vlastní práce až nad hlavu, a našeho psa, který by nám s tím asi moc nepomohl... Být to loni, možná by mně někdo mohl označit za „vykořisťovatele“, ale letos jsou už všechny tři naše děti plnoleté, takže to bylo zcela legální...

Po zkušenostech z minulých tří obdobných akcí jsem si myslel, že v tu neděli to nějak zvládneme, minimálně téměř celé. Ale to jsem se šeredně spletl... Jednak všech těch objednávek teď bylo o hodně víc, než kdy před tím, ale výrazně náročnější to bylo i kvůli přidávání těch dárků a bonusů. To jsem prostě nějak podcenil. A ani kompletace a tisk faktur a adresních štítků v účetním programu nešel tak, jak bych si představoval. Takže v neděli večer bylo vyřízeno jen necelých 150 objednávek z celkového počtu 549... :o( ...než jsme asi v sedm večer odjeli domů.

Tady jsem tedy opět zasedl k počítači a pustil se do té kompletace a generování faktur. S tím jsem skončil asi ve dvě hodiny ráno, kdy jsem si už myslel, že mi z toho prostě úplně regulérně „hrábne“... :o( Pak jsem si všechny ty vytvořené PDF dokumenty poslal z pracovního PC domů a cca do sedmi do rána je pouštěl na tisk... Prostě taková romantická nedělní noc...

Když se mi v pondělí kolem jedenácté hodiny dopolední podařilo znovu postavit na nohy, opět jsme vyrazili na „balící výpravu“ do skladu. Tentokrát už to bylo mnohem veselejší, kromě tisku adresních štítků. Rozhodně v tu chvíli nechybělo moc k tomu, abych tu tiskárnu vzal, urval od počítače a rozmlátil o zeď... Ale udržel jsem se a nakonec tedy byly i ty štítky...

Leč další „jobovka“ na sebe nenechala dlouho čekat... „Tati, sloučit číslo XXX (pan AAA) s číslem YYY (pan BBB) přece nedává žádný smysl... Co s tím máme dělat...?“ No paráda...! Při tom importu dat z XLSX souboru do účetního programu prostě došlo k přeházení pořadí asi dvou třetin všech řádků zápisu, a nemám nejmenší tušení, proč. A tak všechny ty objednávky s poznámkou „Přibalit k č. XXX“ apod. zatím děti odkládaly bokem a já začal dohledávat ty správné vazby... No prostě něco, co opravdu chcete a nutně potřebujete zažít po několikadenní intenzivní práci na nějakém projektu, a to v době, kdy už skutečně „jedete“ z posledních sil...

Nicméně i to se snad nakonec podařilo všechno úspěšně dohledat a napravit, a tak kolem sedmé večer už skutečně bylo všechno rozdělené tak, jak původně mělo být už v neděli večer, tedy v těch příslušných obálkách...

Po příjezdu domů jsem pak ještě vyřídil několik mailů a dalších neodkladných záležitostí a kolem druhé hodiny ranní pak už zcela nepoužitelný odpadl téměř na celé úterý. Asi každý má nějaké své limity a já jsem si na ten svůj právě z pondělka na úterý už prostě sáhl...

Zpráva č. 2. - Co bude dál...

Obsah této zprávy stojí řekněme na pomezí obou skupin zpráv... Už to tedy budou informace pro vás jistě podstatné, ale ještě ne zcela zásadní...

Teď během středy plánuji vytvořit kompletní seznamy ke všem osobním odběrům i poštovním zásilkám a ve čtvrtek odpoledne minimální ty objednávky k osobním odběrům zcela definitivně i připravíme. V pátek pak chci mít kompletně uzavřené i ty objednávky pro hromadné podání zásilek na poštu, které by mělo proběhnout během příštího týdne.

Jako podstatnou ale prosím berte z této zprávy hlavně následující informaci... A sice to, že vás všechny moc prosím o shovívavost v případě nějakých nesrovnalostí či problémů s vašimi objednávkami. Skutečně jich teď bylo hodně a pro jejich korektní zpracování a vyřízení jsme sice opravdu udělali vše, co bylo v našich silách, ale jsme jenom lidé, a tak k nějaké té chybě prostě dojít mohlo. Pokud by se tak snad stalo, moc vás prosím - nerozčilujte se, nenadávejte nám, nepište nám sprosté zprávy... Prostě nám jen o nějaké té případné nesrovnalosti dejte úplně v klidu vědět a vše pak společně vyřídíme k vaší spokojenosti. Já sám už holt nemůžu osobně stát u každé zabalené zásilky a děti se to prostě jednou naučit a následně snad i přebrat musí...

Zpráva č. 3. - Bonusové dárky...

Tak tohle pro mně bylo, jak jsem ostatně už zmínil ve své předchozí „Novince“, opravdu velké téma... Zejména, když se to úplně definitivní „skóre“ vyšplhalo až na oněch zcela neskutečných 283% v podobě 531 startérů... A kdy tedy k dosažení té mé (ne)skutečně velké výzvy zbývalo už jen posledních 17%...

Skutečně jsem dlouho řešil, co s tím, jak se k tomu postavit... No a tak jsem se nakonec prostě nějak rozhodl. Jestli dobře nebo špatně, to asi ukáže až čas. Někdo mně za mé rozhodnutí určitě nepochválí, jiní ho snad přivítají s radostí či povděkem. Ostatně sám jsem na to zvědavý a budu se těšit na vaše případné reakce na tuto mou volbu...

Víc vám k tomu teď ale neprozradím. Odpověď na to pak naleznete ve svých obálkách. A já budu opravdu rád, když mi napíšete a sdělíte mi tak svůj názor na mé rozhodnutí...

Zpráva č. 4. - Expedice...

No a teď už se konečně dostáváme k tomu, co vás všechny jistě zajímá. A tak vězte, že:

První termín pro osobní odběry tímto vyhlašuji pro ty úplně nejnedočkavější z vás už na tento pátek, tj. na 23. 1. 2026, a to od 14:00 do 18:00 na naší adrese ve Velehradské ulici číslo 854/22 na Praze 3.

V pondělí 26. 1. 2026 odpoledne by měla proběhnout expedice všech poštovních zásilek. Jak dlouho jejich doprava k vám domů České poště potrvá sice neumím odhadnout, ale věřím, že do konce ledna by to snad mohli stihnout. A v horším případě se tak jistě stane hned v prvních únorových dnech...

Druhý termín pro osobní odběry pak tímto vyhlašuji na středu 28. 1. 2026, a to od 12:00 do 18:00, opět na naší adrese ve Velehradské ulici číslo 854/22 na Praze 3.

No a slibovaný třetí termín zatím zcela konkrétně vyhlašovat ještě nechci. Předpokládám, že by se opět mělo jednat o pátek, a to 30. 1. 2026, jen v době už od 9:00 do cca 15:00. Jeho definitivní čas a termín si ale dovolím zveřejnit až během příštího týdne, tj. už snad po předpokládaném vyzvednutí naprosté většiny vašich objednávek. A ty případné výjimečné jiné termíny si pak už domluvíme zcela individuálně někdy na přelomu ledna a února...

Zpráva č. 5. - Tak trochu „rodinná sounáležitost“...

Jistě si řeknete, že tato moje dnešní „Novinka“ byla „zatraceně“ dlouhá. A že se prostě úplně vymykala běžným informačním či obchodním sdělením. A ano, budete mít pravdu! Ale není to chyba (tedy alespoň v to doufám...) v mé komunikaci s vámi. Jen jsem vás chtěl skutečně „vtáhnout“ do toho veškerého dění okolo vzniku vámi podporovaných publikací...! Prostě vás všechny tak trochu přibrat do své rodiny. A kromě již zde dříve uvedeného „Příběhu modelu hradu Okoř“ vám i zprostředkovat všechno to, co se během výroby a třeba i přípravy expedice našich modelů k vám může odehrávat...

Pokud to kohokoli z vás opravdu nezajímá, pak se mu za tuto svou „sakra dlouhou Novinku“ omlouvám... A naopak vy všichni ostatní srdečně vítejte u rodiny Vyškovských...!! A slovy mého otce se už teď s vámi také „těším na setkání u dalších modelů“...

Ještě jednou tedy VELIKÉ DÍKY za vaši neskutečnou podporu, v úctě před vámi smekám a srdečně vás všechny zdravím...!!

Richard Vyškovský, ml.

Vážení přátelé!

Asi stejně, jako mnozí z vás, jsem i já po celou dobu s napětím sledoval veškeré dění okolo našeho projektu zde na Startovači. Fascinující úspěch hned prvního dne, úžasnou podporu ve dnech následujících a nakonec i ten neskutečný finiš, ve kterém za pouhé tři poslední dny vyskočila úspěšnost projektu z cca 233% na finálních 281%...!! Něco takového jsem tedy opravdu nečekal...!

Přiznám se, že jsem si skutečně hodně přál, aby „Okoř“ dosáhla stejné úspěšnosti, jako náš první projekt na Startovači, tj. „Státní hrad a zámek Jindřichův Hradec“. A tak nějak jsem doufal i v přibližně stejnou základnu našich podporovatelů, i když mi bylo jasné, že k dosažení obdobné úspěšnosti bude zřejmě potřeba podporovatelů více, protože dnes už jsem vám nemohl nabídnout modely s podpisem autora, kvůli kterým byly u předchozích projektů obyčejně vaše objednávky „vícekusové“, než v tomto případě.

Když se vás zde k podpoře našeho projektu sešlo v polovině prosince už rovných 300 a 23. prosince pak prolomila úspěšnost tohoto projektu hranici 200%, svitla mi naděje, že je snad opravdu reálné se úspěšnosti „Jindřichova Hradce“ přiblížit. A to za v tu chvíli už ne zcela nereálného předpokladu, kdy by se vás zde k podpoře projektu „Hrad Okoř“ musely sejít více než čtyři stovky.

A ono se to skutečně stalo...! Už nevím, jestli v pátek nebo v sobotu, ale každopádně se tak stalo hned během prvního lednového víkendu. V té úspěšnosti to bylo hodně těsné, rozdíl byl snad jen jedno či dvě procenta, ale podporovatelů zde v tu chvíli už bylo výrazně přes 400... A zcela upřímně - byl to báječný pocit...! Ne snad kvůli nějaké mé ješitnosti a dokonce asi ani ne kvůli pocitu satisfakce ze snad dobře či zajímavě zpracovaného projektu, ale z vědomí toho, že o modely mého otce je mezi vámi stále takový zájem...! Věřím, že i on to tam někde nahoře vidí a má z toho radost...

Co ale následovalo od té neděle (jak už jsem zmínil hned v úvodu...), s tím jsem se ještě ani teď úplně nesrovnal...! Kdy to bylo, to už přesně nevím, ale dobře si vzpomínám na okamžik, kdy jsem zůstal v němém úžasu zírat na údaj „501 startérů“... A pak na to, jak s každou hodinou toto číslo rostlo a s ním i procenta úspěšnosti...

Inu dobrá, brány projektu se tedy uzavřely s nadmíru úspěšným výsledkem, z čehož mám neobyčejnou radost. A hrozně moc se těším, až konečně také tato práce mého otce bude zase dělat při stavbě modelu hradu Okoř radost vám všem...!! Zatím vše běží podle plánu, a tak věřím, že už v polovině ledna vám budu moci oznámit termíny pro osobní vyzvednutí modelů a samozřejmě i expedovat veškeré poštovní zásilky.

Současně ale musím přiznat, že ne úplně všechno je až tak „růžové“... Když se počet podporovatelů našeho projektu „přehoupnul“ přes hodnotu 500, tak jsem si s mrazením v zádech vzpomněl na své tvrzení v jedné z předchozích zpráv, že v takovém případě před vámi klidně i s úctou pokleknu... No - nemyslel jsem si, že to nastane, ale slib je slib... A tak jsem hned po uzavření našeho projektu začal přemýšlet, jak a kde to provést. Nakonec jsem zvolil řekněme „stylové“ řešení, a tak tedy před vámi všemi s VELIKÝMI DÍKY A S ÚCTOU POKLEKÁM...

Ne, samozřejmě vám zde nebudu tvrdit, že jsem hned ve středu v poledne vyrazil na Okoř a tam se při svém pokleknutí nechal zvěčnit. To bych sprostě kecal. Ale i tak to autentické vlastně je. Jen jsem před vámi nepoklekl ve středu odpoledne přímo na Okoři, ale večer doma v naší kuchyni, kde mně v této, pro mně značně bolestivé pozici, vyfotila naše nejmladší dcera, která mi pak i přiblížila na dosah dvě židle, abych se zase vůbec mohl z této polohy postavit... No a ta Okoř v pozadí je také reálná, jen ten záběr pochází z března roku 2014, tj. z naší obhlídky jejího stavu při přípravě podkladů pro budoucí model ještě s otcem...

A pak tu mám ještě jednu další věc, která mi značně zamotala hlavu a která mně tak nějak trápí... Ve své „(ne)skutečně velké výzvě“ jsem vám slíbil navíc i jednu poměrně zásadní odměnu (bonus) v případě dosažení úspěšnosti projektu 300% a více. K tomu sice nedošlo, takže bych se tím vlastně vůbec zabývat nemusel, ale ono to bylo jen o kousek... A tak si hned už od uzavření projektu intenzivně lámu hlavu, co s tím... Poslat vám v přepočtu jen oněch cca 93,5% modelu hradu Dražice by asi nebyl úplně dobrý nápad... Určitě ale cítím, že ještě nějakou odměnu (bonus) navíc si za tu neskutečnou podporu našeho projektu prostě zasloužíte. Na druhou stranu ale oněch chybějících 19% stále představuje poměrně významnou částku, kterou si za současného stavu nemůžu dovolit projektu obětovat. A tak zatím stále nevím, jak to vyřešit, byť pár námětů a nápadů už mám. Co z nich bude reálné, musím teprve propočítat, ale už teď vám mohu slíbit, že k určitému navýšení těch slíbených odměn (bonusů) určitě dojde.

Pokud máte rádi překvapení, můžete se tedy na jedno takové těšit. A těšit se můžete i v případě, že překvapení rádi nemáte, protože tak či onak jistě bude příjemné...

Zatím vám přeji krásné dny v novém roce 2026 a v nejbližší době se znovu ozvu...

Richard Vyškovský, ml.

Vážení přátelé, podporovatelé našeho projektu „Hrad Okoř“,

dovolte mi, abych vás dnes informoval o pokoření hned dalších dvou milníků na naší společné cestě k realizaci tohoto projektu...

1) Protože jste prostě báječní (což už ale víte...), dosáhl náš projekt k dnešnímu dni fantastických 201% úspěšnosti, a to právě v polovině doby, která mu zde na Startovači k jeho prezentaci přísluší. Sice si úplně nemyslím, že by nakonec opravdu dosáhl i na oněch magických 300%, které by vám všem přinesly ještě i tu další nabízenou mimořádnou odměnu, byť bych si to za vás i za nás skutečně přál, ale i tak je to po té dlouhé době, co jsme zůstávali poněkud v ústraní, naprosto úžasný výsledek...!! A tak znovu - MOC DĚKUJEME...!!

2) Asi před hodinou jsem odeslal veškeré tiskové podklady k publikaci „Hrad Okoř“ do tiskárny. A samozřejmě i ty ke slíbenému dárku právě pro vás. Během následujících dní by měla v tiskárně ještě proběhnout jejich kontrola a hned 5. ledna by se měly rozběhnout tiskové a knihařské stroje. Dodání všech výtisků mám zatím přislíbené na 15. ledna, ale přihodit se samozřejmě může cokoli. A tak dokud nebudu mít hotové výtisky přímo u nás ve skladu, nechci zde zatím ani vyhlašovat konkrétní termíny pro jejich „osobní odběr“. Ale jakmile se tak stane, budu vás o této skutečnosti s potěšením obratem informovat!

Nevím, jak vy, ale já se na ně už skutečně hrozně moc těším... :o)

Richard Vyškovský, ml.

Vážení přátelé,

vím, že se opakuji, ale při sledování toho, jak vás zde v naší podpoře přibývá, se k ní prostě nemohu nevyjádřit a znovu vám všem za ní nepoděkovat... Přišlo by mi to prostě minimálně neslušné. A to já nemám rád. Vaší podpory si skutečně velice vážím...!

Děkovat zde přímo jmenovitě vám všem, kteří jste tento náš projekt podpořili, jednak úplně není v mých silách, a navíc, kompletní seznam všech našich podporovatelů vlastně snadno naleznete pod odkazem „Startéři“. Zdaleka ne všichni z vás jsou v tomto seznamu sice jmenovitě uvedeni, ale toto vaše rozhodnutí plně respektuji a samozřejmě to vzhledem k vašemu přání tak i zůstane... Rozhodně ale vám všem patří za vyjádřenou podporu našeho projektu můj veliký DÍK...!

A pak je mezi vámi i několik takových, kteří nám svou podporu nevyjádřili jen prostým zakoupením některé ze zde nabízených „odměn“, byť to je u projektů tohoto formátu samozřejmě to zásadní a podstatné, ale „promítli“ ji i do své zájmové či dokonce profesní činnosti. Úplně konkrétně zde ale nebudu zmiňovat přímo ony jednotlivce, protože nevím, jestli by s tím vůbec souhlasili, ale věřím, že jako mé poděkování za jejich přínos našemu snažení je snad alespoň potěší tato má zmínka o jejich webových stránkách, jejichž shlédnutí, pokud je snad už neznáte, vám rozhodně mohu doporučit...

No a tak už zcela konkrétně... Kromě skvělé e-mailingové služby „Clipsan“, díky které vždy rozesíláme naše hromadné informace o vydání nějaké té naší novinky, patří naše díky samozřejmě zejména těm „papíráckým“ portálům, jako např. „Papírová archeologie“ nebo „Papírové modelářství“, na kterých byl i tento náš aktuální projekt už hned od svého spuštění intenzivně propagován.

Dalším krásným počinem jednoho z vás bylo např. jeho zcela nezištné „přišpendlení“ našeho projektu na svou profesní FB skupinu „Architekti - projektanti“ s dosahem cca 7.000 osob... Opět moc děkujeme...!

A v neposlední řadě bych zde rád také zmínil i portál „PROPAMÁTKY“ (Institut pro památky a kulturu, o.p.s.), na jejichž webových stránkách byl i v zájmu propagace tohoto našeho projektu během uplynulých dní zveřejněn dvoudílný rozhovor „s mou maličkostí“ věnovaný právě tvorbě modelů mého otce. Věřím, že vás články „Modely Richarda Vyškovského nás vrací do dob, jež chceme prožívat“ i „Richard Vyškovský svými modely přibližoval krásy našich památek“ zaujmou. Ale určitě nejen ty. Sám se s radostí čas od času články na tomto portálu doslova pokochám...

No a samozřejmě mé díky patří i přímo portálu „Startovač“, kde opět tento náš v pořadí už třetí úspěšný projekt zrovna realizujeme, a který pomáhá skutečně mnoha tvůrcům dosáhnout na své vytčené cíle a přinést tak z nich potěšení široké skupině jejich podporovatelů. Jen si tak občas říkám, jestli by nebylo lepší např. cestovat tchánovou Aerovkou třeba po Nepálu (viz mnohé zde úspěšné projekty Dana Přibáně, kterému osobně moc fandím...!), nebo se pustit do psaní "fantasy" románů, jako např. p. Radek Starý se svým projektem „Exarie“, před jehož tvorbou s úctou a obdivem smekám...

Ale..., asi ne... Já zřejmě už zůstanu u těch vystřihovánek. Přeci jen mám v archivu ještě několik dalších doposud nevydaných a krásných modelů mého otce, které vám prostě nemůžu zůstat dlužen... ;o) A tak doufám a věřím, že se např. právě zde nad nimi za čas opět znovu sejdeme...

Tak zatím krásný víkend a samozřejmě na závěr ještě znovu - DÍKY ZA VAŠI PODPORU...!!

Richard Vyškovský, ml.

Vážení přátelé, podporovatelé našeho aktuálního projektu!

Dnes pro vás nemám žádnou konkrétní novinku, a tak se těm, kteří ji snad při spatření naší zprávy už netrpělivě očekávali, omlouvám. Jen jsem si tak nějak povšiml toho dnešního „výročí“, dá-li se to tak nazvat. A sice, že právě dnes dostála „rodina“ našich podporovatelů zde na Startovači právě 300 členů...! A tak mi prosím dovolte, abych za to vám všem „vystřihl“ náležitou poklonu...!

A neberte to prosím z mé strany jako nějaké „klišé“. Myslím to zcela upřímně a vážně. A až vás zde bude 500, pak před vámi s úctou klidně i pokleknu, byť při mých zdravotních problémech s nohou to možná bude na dlouhou dobu to poslední, co zrovna udělám... :o( Ale vážně... Jak už kdysi pronesl Sir Winston Leonard Spencer-Churchill, tak „Ještě nikdy v dějinách nevděčilo tolik lidí za tak mnoho tak malé hrstce.“ Ano, jistě, je to poněkud vytržené z kontextu, neboť on tehdy hovořil o dějinách světových konfliktů a děkoval tímto svým výrokem pilotům RAF bránícím Británii před útočícím Německem. Ale já v tom prostě určitou paralelu vidím a cítím i tak... Vždyť tady právě jen ta hrstka lidí, tedy vás - tří set osob, dokázala v dobré obrátit do té doby jinak celkem pochmurný příběh jednoho z našich, resp. otcových nejhezčích modelů... A právě za to vám všem teď patří můj veliký dík...!

Tak zatím krásný advent a mějte se prostě fajn!

Richard Vyškovský, ml.

Vážení přátelé modeláři,

veliké DÍKY za vaši skvělou podporu! Náš projekt tak díky vám pokořil hranici úspěšnosti během jediného dne a model hradu Okoř je už dnes skutečností!

A tak mi nezbývá, než splnit slib, a na stránku projektu vložit ke stažení onu slibovanou „dárkovou kartičku“ pod stromeček. A přidávám k ní i „vánoční obálku“, do které můžete tu kartičku vložit. Návodnou kresbu ani návodný text na slepení obálky ale nepřipojuji. Myslím, že vy si s tím hravě poradíte i bez nich... :o))

Soubory v tiskové kvalitě si můžete stáhnou i přímo zde z této „Novinky“ na následujících odkazech:

Dárková kartička - PDF

Dárková kartička - JPG

Vánoční obálka - PDF

Vánoční obálka - JPG

(Pokud by vám snad prohlížeč tvrdil, že stažení těchto souborů může být nebezpečné, ničeho se neobávejte a stahování klidně potvrďte. Nebezpečné ty soubory opravdu nejsou.)

Tak ještě třikrát DÍKY, DÍKY, DÍKY...!! Zasloužíte si to!

Richard Vyškovský, ml.

Vážení starteři, přátelé modeláři,

jste skvělí a moc vám všem děkujeme za vaši úžasnou podporu hned při startu našeho projektu! Pokud tento trend vydrží, pak je pravděpodobně jen otázkou hodin, kdy na stránku projektu budu moci umístit onu slibovanou „dárkovou kartičku“ pod stromeček. A věřte, že to udělám strašně rád...!

To, že jste skvělí, ale není až taková novinka. To já totiž dobře vím a vážím si toho. Tou aktuální novinkou jsou přidané další fotografie modelu, a to do „galerie“ projektu. To je taková ta malá lišta s úplně malými náhledy obrázků hned pod hlavním obrázkem projektu. A když na ty náhledy kliknete, tak se vám jednotlivé fotografie zobrazí právě na místě úvodního obrázku. Až do teď mi tato funkcionalita zcela unikala, ale když mně o ní dnes informovali ze Startovače, nelenil jsem, další fotografie jsem pro vás vybral, upravil do vhodného formátu a samozřejmě je rovnou k projektu i doplnil.

A když už jsem se pustil do toho zpracování dalších fotografií, připravil jsem pro vás ještě jednu zajímavost. A sice dvojice obrázků, na kterých je vždy nejprve fotografie aktuálního stavu reálného hradu Okoř následovaná fotografií modelu z co možná nejvíce podobného záběru. Ostatně v obdobné formě je zpracovaná i zadní strana obálky připravované publikace. No a protože stránka našeho projektu je už dlouhá více než dost, přináším vám tyto dvojice fotografií právě zde v této naší první novinkové zprávě. Tak snad se vám budou líbit...

Tak ještě jednou VELIKÉ DÍKY a zůstaňte s námi...!!

Richard Vyškovsky, ml.