BALÍME A BUDEME EXPEDOVAT...!
Prostě jdeme do finále s vynaložením veškerých sil...
Vážení přátelé, modeláři, startéři...!
Dnes mám pro vás hned několik zpráv, které bych rozdělil do dvou skupin. A to na ty, které vás asi vůbec nezajímají, ale já vám je i tak sdělím, a pak na ty, které vás určitě zajímají. A ty vám (alespoň částečně...) sdělím také. A tak - pojďme na to...
Zpráva č. 1. - Pár „drobniček“ z „bojiště“...
První zprávou z té první skupiny je, že jsem zcela vyřízený a dnes jsem si už prostě musel „naordinovat“ pauzu... Od minulého týdne jsem se probíral seznamem všech našich podporovatelů zde na Startovači, čistil v něm evidentní chyby, kontroloval adresy a dohledával i odesilatele těch SMS příspěvků. A samozřejmě se také věnoval vašim vzkazům a případným požadavkům. To tak nějak celkem úspěšně probíhalo až do čtvrtečního večera.
V pátek dopoledne nám přesně dle domluvy přivezli z tiskárny hotové publikace i dárky, za což tímto tiskárně děkuji. Vzhledem k mé momentální fyzické neschopnosti odnosil syn těch cca 700 kg tiskovin z auta k nám do skladu a já jsem si zatím samozřejmě zvědavě prohlédl a zkontroloval dodané výtisky. A za mně jsou OK, srovnatelné např. s Jindřichovým Hradcem nebo Kestřanskými tvrzemi. No a pak hurá domů zase k tomu seznamu...
Během pátečního večera a noci na sobotu bylo v podstatě hotovo, kromě potvrzení sloučení některých zásilek a ověření posledních nesrovnalostí. A tak s mnohými z vás jsem v sobotu odpoledne kvůli tomu ještě i většinou telefonicky, případně mailem, komunikoval. S tím jsem skončil kolem sedmé večer, kdy bylo vše připraveno na import dat do našeho účetního programu, který pak proběhl bez problémů, jak se alespoň zdálo... Na tu „balící neděli“ tedy bylo všechno nachystáno tak, jak jsem si představoval...
Jak už z předchozích informací můžete tušit, do „Akce Okoř“ jsem zapojil téměř celou svou rodinu. Tedy kromě své ženušky, která má své vlastní práce až nad hlavu, a našeho psa, který by nám s tím asi moc nepomohl... Být to loni, možná by mně někdo mohl označit za „vykořisťovatele“, ale letos jsou už všechny tři naše děti plnoleté, takže to bylo zcela legální...
Po zkušenostech z minulých tří obdobných akcí jsem si myslel, že v tu neděli to nějak zvládneme, minimálně téměř celé. Ale to jsem se šeredně spletl... Jednak všech těch objednávek teď bylo o hodně víc, než kdy před tím, ale výrazně náročnější to bylo i kvůli přidávání těch dárků a bonusů. To jsem prostě nějak podcenil. A ani kompletace a tisk faktur a adresních štítků v účetním programu nešel tak, jak bych si představoval. Takže v neděli večer bylo vyřízeno jen necelých 150 objednávek z celkového počtu 549... :o( ...než jsme asi v sedm večer odjeli domů.
Tady jsem tedy opět zasedl k počítači a pustil se do té kompletace a generování faktur. S tím jsem skončil asi ve dvě hodiny ráno, kdy jsem si už myslel, že mi z toho prostě úplně regulérně „hrábne“... :o( Pak jsem si všechny ty vytvořené PDF dokumenty poslal z pracovního PC domů a cca do sedmi do rána je pouštěl na tisk... Prostě taková romantická nedělní noc...
Když se mi v pondělí kolem jedenácté hodiny dopolední podařilo znovu postavit na nohy, opět jsme vyrazili na „balící výpravu“ do skladu. Tentokrát už to bylo mnohem veselejší, kromě tisku adresních štítků. Rozhodně v tu chvíli nechybělo moc k tomu, abych tu tiskárnu vzal, urval od počítače a rozmlátil o zeď... Ale udržel jsem se a nakonec tedy byly i ty štítky...
Leč další „jobovka“ na sebe nenechala dlouho čekat... „Tati, sloučit číslo XXX (pan AAA) s číslem YYY (pan BBB) přece nedává žádný smysl... Co s tím máme dělat...?“ No paráda...! Při tom importu dat z XLSX souboru do účetního programu prostě došlo k přeházení pořadí asi dvou třetin všech řádků zápisu, a nemám nejmenší tušení, proč. A tak všechny ty objednávky s poznámkou „Přibalit k č. XXX“ apod. zatím děti odkládaly bokem a já začal dohledávat ty správné vazby... No prostě něco, co opravdu chcete a nutně potřebujete zažít po několikadenní intenzivní práci na nějakém projektu, a to v době, kdy už skutečně „jedete“ z posledních sil...
Nicméně i to se snad nakonec podařilo všechno úspěšně dohledat a napravit, a tak kolem sedmé večer už skutečně bylo všechno rozdělené tak, jak původně mělo být už v neděli večer, tedy v těch příslušných obálkách...
Po příjezdu domů jsem pak ještě vyřídil několik mailů a dalších neodkladných záležitostí a kolem druhé hodiny ranní pak už zcela nepoužitelný odpadl téměř na celé úterý. Asi každý má nějaké své limity a já jsem si na ten svůj právě z pondělka na úterý už prostě sáhl...
Zpráva č. 2. - Co bude dál...
Obsah této zprávy stojí řekněme na pomezí obou skupin zpráv... Už to tedy budou informace pro vás jistě podstatné, ale ještě ne zcela zásadní...
Teď během středy plánuji vytvořit kompletní seznamy ke všem osobním odběrům i poštovním zásilkám a ve čtvrtek odpoledne minimální ty objednávky k osobním odběrům zcela definitivně i připravíme. V pátek pak chci mít kompletně uzavřené i ty objednávky pro hromadné podání zásilek na poštu, které by mělo proběhnout během příštího týdne.
Jako podstatnou ale prosím berte z této zprávy hlavně následující informaci... A sice to, že vás všechny moc prosím o shovívavost v případě nějakých nesrovnalostí či problémů s vašimi objednávkami. Skutečně jich teď bylo hodně a pro jejich korektní zpracování a vyřízení jsme sice opravdu udělali vše, co bylo v našich silách, ale jsme jenom lidé, a tak k nějaké té chybě prostě dojít mohlo. Pokud by se tak snad stalo, moc vás prosím - nerozčilujte se, nenadávejte nám, nepište nám sprosté zprávy... Prostě nám jen o nějaké té případné nesrovnalosti dejte úplně v klidu vědět a vše pak společně vyřídíme k vaší spokojenosti. Já sám už holt nemůžu osobně stát u každé zabalené zásilky a děti se to prostě jednou naučit a následně snad i přebrat musí...
Zpráva č. 3. - Bonusové dárky...
Tak tohle pro mně bylo, jak jsem ostatně už zmínil ve své předchozí „Novince“, opravdu velké téma... Zejména, když se to úplně definitivní „skóre“ vyšplhalo až na oněch zcela neskutečných 283% v podobě 531 startérů... A kdy tedy k dosažení té mé (ne)skutečně velké výzvy zbývalo už jen posledních 17%...
Skutečně jsem dlouho řešil, co s tím, jak se k tomu postavit... No a tak jsem se nakonec prostě nějak rozhodl. Jestli dobře nebo špatně, to asi ukáže až čas. Někdo mně za mé rozhodnutí určitě nepochválí, jiní ho snad přivítají s radostí či povděkem. Ostatně sám jsem na to zvědavý a budu se těšit na vaše případné reakce na tuto mou volbu...
Víc vám k tomu teď ale neprozradím. Odpověď na to pak naleznete ve svých obálkách. A já budu opravdu rád, když mi napíšete a sdělíte mi tak svůj názor na mé rozhodnutí...
Zpráva č. 4. - Expedice...
No a teď už se konečně dostáváme k tomu, co vás všechny jistě zajímá. A tak vězte, že:
První termín pro osobní odběry tímto vyhlašuji pro ty úplně nejnedočkavější z vás už na tento pátek, tj. na 23. 1. 2026, a to od 14:00 do 18:00 na naší adrese ve Velehradské ulici číslo 854/22 na Praze 3.
V pondělí 26. 1. 2026 odpoledne by měla proběhnout expedice všech poštovních zásilek. Jak dlouho jejich doprava k vám domů České poště potrvá sice neumím odhadnout, ale věřím, že do konce ledna by to snad mohli stihnout. A v horším případě se tak jistě stane hned v prvních únorových dnech...
Druhý termín pro osobní odběry pak tímto vyhlašuji na středu 28. 1. 2026, a to od 12:00 do 18:00, opět na naší adrese ve Velehradské ulici číslo 854/22 na Praze 3.
No a slibovaný třetí termín zatím zcela konkrétně vyhlašovat ještě nechci. Předpokládám, že by se opět mělo jednat o
Zpráva č. 5. - Tak trochu „rodinná sounáležitost“...
Jistě si řeknete, že tato moje dnešní „Novinka“ byla „zatraceně“ dlouhá. A že se prostě úplně vymykala běžným informačním či obchodním sdělením. A ano, budete mít pravdu! Ale není to chyba (tedy alespoň v to doufám...) v mé komunikaci s vámi. Jen jsem vás chtěl skutečně „vtáhnout“ do toho veškerého dění okolo vzniku vámi podporovaných publikací...! Prostě vás všechny tak trochu přibrat do své rodiny. A kromě již zde dříve uvedeného „Příběhu modelu hradu Okoř“ vám i zprostředkovat všechno to, co se během výroby a třeba i přípravy expedice našich modelů k vám může odehrávat...
Pokud to kohokoli z vás opravdu nezajímá, pak se mu za tuto svou „sakra dlouhou Novinku“ omlouvám... A naopak vy všichni ostatní srdečně vítejte u rodiny Vyškovských...!! A slovy mého otce se už teď s vámi také „těším na setkání u dalších modelů“...
Ještě jednou tedy VELIKÉ DÍKY za vaši neskutečnou podporu, v úctě před vámi smekám a srdečně vás všechny zdravím...!!
Richard Vyškovský, ml.
