Blog

Proč lidé po víkendu tak snadno zapomínají na váš projekt? A dá se to i nějak využít?
Každé pondělí je malý start Obrázek

Pondělí zřejmě vede tabulku nejneoblíbenějšího dne v týdnu, hned za ním budou první pracovní dny po jakémkoli volnu. Jenže tyhle dny, kdy si uvědomujeme, že definitivně skončil čas lenošení jsou také těmi, kdy něco nového začíná.

Vlastně ty dny nejsou jiné, ale naše vědomí je tak vnímá. Jako lidé jsme totiž zajatci příběhů - událostí, které mají začátek a konec- a to i kdybychom si jej měli sami vymyslet. Potřebujeme si prostě své zkušenosti uzavřít do nějakých celků.

Na vedení kampaně může mít tahle lidská schopnost špatný vliv. Kdykoli je totiž ve vaší kampani nějaké podobné "přerušení" má vnímání podporovatelů tendenci událost pro sebe v duchu uzavřít. Pravda, naštěstí ne vždy, ne u všech, ale týdenní cykly ani různé volné dny nenechávají kampaň netknutou. Vždycky se potom zdá poněkud vzdálenější.

Na druhou stranu lze stejného efektu využít i ve prospěch kampaně. Pokud se vám podaří začátkem nového pracovního týdne představit svou kampaň - tutéž kampaň,která běžela už předchozí týden - v trochu jiném světle, máte velkou šanci zaujmout své fanoušky znovu a třeba i více než poprvé. 

Ano, opravdu je rozdíl jestli Novinku nebo post na facebooku publikujete v pondělí (případně v jiný den následující po volnu) nebo třeba v pátek, ale zpravidla kampaně nebývají tak dlouhé aby si to sám autor mohl ověřit dostatečně.

Dokonce můžete i pracovat s očekáváním a  trochu napovědět, co mají vaši podporovatelé očekávat příště. Očekávání dobrých věcí je samo o sobě příjemné a pomáhá k dobrému přijímání kampaně.

Právě díky tomu se může skupina vašich podporovatelů rozrůstat. To je tajemství seriálů, ale také střední části kampaně. K němu se váže ono rčení:

Každé pondělí je malý start.

12. duben 2017

Síla středu

Na koho cílíte? Podpoří vás spíše studenti nebo důchodci? Možná děláte chybu v tom, na kterou skupinu se spoléháte.
Síla středu Obrázek

Nejprve musím přiznat jednu věc: Následující graf věkového rozvrstvení podporovatelů je opravdu sestavený podle statistiky crowdfundingového serveru. Nebyl to ale Startovač. My totiž statistiku o věku přispěvatelů nevedeme a nemáme ani žádný vlastní výzkum. Díváte se na data serveru Crowdcube.starteri vek.jpg

Crowdcube je platforma na equity crowdfunding a proto se budou data pravděpodobně trochu lišit od platforem jako je Startovač. Schází také kategorie do 18 let, což je zde pochopitelné. Pořadí a přibližná velikost podílů na celkové vybrané částce budou ale podobné.

Největší potenciál vybrat největší množství peněz a tedy i realizovat opravdu velký projekt máte tehdy, když oslovujete velkou část lidí mezi 29 až 48 lety.

Tohle je totiž produktivní věk, doba, kdy lidé nejvíce vydělávají i utrácejí.

Projekty zaměřené na starší i naopak na mladší podporovatele mají výrazně nižší šance vybrat částky dosahující statisíců nebo milionů.

Z určitého pohledu to většině lidí zase tak úplně nevadí. Studenti stejně zpravidla začínají s crowdfundingem spíše pokusně a šanci vybrat dobře připraveným projektem několik desítek tisíc, třeba i jen mezi svými vrstevníky,  stále mají. Těžké časy jim nastanou až když míří příliš vysoko.

Projekty, které si berou za svou cílovou skupinu důchodce, jsou zase velmi vzácné. Možná je to tím, že u nich autoři celkem správně předpokládají nižší počítačovou zdatnost. Dá se ale hádat, že se časem tato hranice posune vzhůru.

Co z toho tedy vyplývá pro vás - autory projektů pokud svou cílovou skupinu najdete v měně atraktivním věkovém rozsahu? Těžko asi změníte cíl svého projektu, prostě něco udělat chcete a hledáte způsob pro realizaci. Můžete ale změnit způsob prezentace tak aby oslovil širší věkové spektrum lidí.

Je pro nás samozřejmé, že když je projekt určený dětem, neočekáváme že jej skutečně zaplatí děti. (Ve skutečnosti se projekty samozřejmě obracejí na jejich rodiče.) Málokoho ale napadne že podobný přístup může být někdy vhodný i při jiných příležitostech. 

 

Uložit

Uložit

Uložit

Uložit

Uložit

Uložit

Uložit

Uložit

Uložit

Uložit

Uložit

Uložit

Uložit

31. březen 2017

Výzkumníci

Nemine týden, aby do naší schránky nepřistálo několik žádostí o podklady k článkům, bakalářským nebo disertačním pracem.
Výzkumníci Obrázek

Takový email zpravidla nese v názvu slova jako "spolupráce" nebo "výzkum" a je v něm spousta požadavků na informace, které by si autor mohl opatřit při troše googlení či prolistováním našeho blogu a Síně slávy, občas i pár dotazů na informace velmi specifické, dokonce takové, jejichž poskytnutí by mohlo být v rozporu se zákonem o ochraně osobních údajů.

Souhrn za rok 2015 byste našli v článku 2015 – úspěšný rok pro český crowdfunding

Asi nejobsáhlejší soubor dat jsme dosud poskytovali pro článek na stránkách Českého rozhlasu: Projekty na Hithitu a Startovači získaly prvních 100 milionů korun. Podívejte se, kdo uspěl

Když tedy ony dopisy přelouskáme, usoudíme co ještě poskytnout můžeme a co poskytnout chceme, odešleme odpovědi a čekáme.

Na co? No víte nás by také občas zajímalo, jak vlastně vidí crowdfunding odborná i méně odborná veřejnost a co z těch všech prací vyplývá, i kdybychom třeba s postupy a závěry nesouhlasili.

Zatímco novináři občas svůj výtvor pošlou, vzácněji dokonce požádají o posouzení a faktickou korekturu, od studentů a absolventů se už zpravidla jejich prací nedočkáme. Dává nám to stále více práce na takové dopisy třeba jen opravdu stručně odpovídat a zároveň nepřináší žádnou radost ani užitek.

Milí výzkumníci, víte je takový zvyk, že když něco chcete, měli byste zachovat trochu recipročně. Tedy jak říká tetička Wikipedie

Reciprocita (z lat. reciprocus, vzájemný) znamená vzájemnost, vyrovnaný reciproční vztah podle zásady „jak ty mně, tak já tobě“.

Pokud své práce nepíšete jen pomocí pěti kláves (Ctrl+C, Ctrl+V, Alt+Tab), ale něco z nich opravdu vyplývá, bylo by na místě se o to podělit. Něco to o vás také vypovídá, totiž to, že i když píšete své práce o crowdfundingu, uniká vám jeho základní princip.

Možná se bojíte srovnání, ale tomu se stejně při takovém počtu prací nevyhnete.
Nakonec se vaše práce na internetu octnou. Určitě je lépe s tím počítat.

 

Natalie Maliosová: Crowdfunding - Nový fenomén fundraisingu v oblasti kreativní kultury

Bc. Josef Kounovský: Crowdfunding v českém prostředí a jeho využití v proměňujícím se hudebním průmyslu

Lucie Faustová: "Crowdfunding" a jeho možnosti využití v ČR

Radka Prošková: Crowdfunding: Metody, možnosti a využití v českém hudebním průmyslu

Martin Sispera: Crowdfunding jako forma finančního zprostředkování

Adam Paštéka: Crowdfunding v kontextu veřejných statků

 

Povězme si něco málo o výjimečnosti a porušování pravidel.
Můj výjimečný projekt Obrázek

"Ale můj projekt je výjimečný, víte?"

Kolikrát už si něco takového asi přečetl každý kouč či lektor jakéhokoli crowdfundingového portálu. Většinou po této větě následuje co všechno mít projekt nemusí - filmový projekt nemusí mít video, hudební projekt nepotřebuje text, další nepotřebuje více než dvě odměny a tak dále.

Mám pro vás novinku: Všechny projekty které uspěly, a určitě i dost z těch, které neuspěly, jsou opravdu výjimečné. Jak to? Nejcennější ingrediencí v crowdfundingu je originalita. Když vezmete úspěšný projekt a jen jej zkopírujete, nedosáhnete nikdy takového úspěchu jako originál.

Přesto neexistuje ani jeden projekt, který by vynikl tím, co neměl.

"Můj projekt je trochu nestandardní - budou přispívat jen kamarádi, takže tohle není třeba."

Asi nejhorší námitka, s jakou se vůbec lze setkat.  Že na váš projekt budou přispívat vaši přátelé a proto nemusí být zpracován nijak extra? Jak je dokážete přimět, aby vám poslali své peníze? Opravdu si tak málo vážíte svých přátel? Přátelé jsou v crowdfundingu to vůbec nejcennější (a nejen v crowdfundingu). Je to vaše opora. Jsou to ti, kdo šíří dobré jméno - vaše a vašeho projektu. Zasloužíte si to? Zaslužte si to!

"Nechceme mít standardní projekt jako ostatní a proto..."

 ...proto chceme porušit pravidla. Jistě, ale porušovat pravidla, které neznáte, je tak trochu problém. Nechat řídit na dálnici vaše auto pětileté dítě, je také porušení pravidel a nestandardní chování. Výsledek může být ale žádoucí jen s velmi nízkou pravděpodobností. Neznát principy a snažit se je měnit náhodně je něco jiného, než znát je a měnit je záměrně.

Pravidla tvorby crowdfundingového projektu a vedení crowdfundingové kampaně jsou velmi gumová, ale nakonec se podřizují jedinému účelu - úspěchu kampaně. Důvodem k natočení promo videa není (nemá být) to, že to po vás někdo konkrétní chce, ale to, že tak uděláte svůj projekt atraktivnějším pro podporovatele. Se všemi doporučovanými úpravami textu, používáním obrázků a odměn je to naprosto stejné.

Projekt musí být pro podporovatele především zábavný (bez omezení toho, co nám jako "zábavu" nabízí populární kultura, i antická tragedie nebo proslovy na TED Talks jsou zábava). Ničím jiným lidi na svůj projekt nepřivedete a neudržíte je tam.

Jak správně porušovat zvyklosti

Na Startovači najdete spoustu projektů autorů, kteří psaná doporučení koučů Startovače ignorují. Pokud neporušují Podmínky, nebo nejsou tak slabě zpracované, že vyvolávají otázku jestli je autor vůbec myslí vážně, tak jejich kampaň proběhne. Někteří neuspějí, jiným to jejich fanoušci tak nějak prominou a někteří tím u fanoušků získají. Nás budou samozřejmě zajímat ti poslední. 

Prvním projektem, který naprosto demonstrativně porušuje jedno ze základních doporučení je velmi úspěšná knižní kampaň 366 dní za katrem.

7438-istvan-posledni-vecere-cb-kopie-png-660x371.png

Doporučení o kterém je řeč zní: Nad nikým se nepovyšujte, nevytvářejte urážlivě vyznívající odměny. V této kampani ale najdete odměny lehce obscénní až urážlivé. Správná otázka v tomto případě není "Jak to že mu to někdo povolil?" ale "Jak to, že to jeho fanoušky nadchlo?"

Jde o to že hlavní hrdina knihy Ištván Evženovič je taková tragická figura - trochu sprostý, ve vztazích nešikovný a vzhledově handicapovaný. Odměny jsou popsány v jeho stylu vyjadřování a zapadají do stylu knihy a facebookového profilu. Proto fanoušky neuráží ale baví.

Dalším projektem, který vybočil ze zvyklostí byla kniha Zlé peniaze – Karpišov sprievodca krízou.

Tento projekt má video, jaké by vám nikdo nedoporučil - je to kratičký úryvek z televizní diskuse.

Jde tedy o video nepůvodní, s naprosto jiným scénářem, než je běžně doporučován a přesto fungovalo. Záměrem autora bylo jen to, aby si lidé propojili  v té době na Slovensku velmi populární debatu, v níž vystupoval, s jeho knihou. Zjevně se mu to podařilo, jak ukazuje vybraných 9 045 EUR (384 %).

Autorka  projektu Superkomix se zase rozhodla zpochybnit naše chápání textu a obrázků. I ona s ním uspěla.

superkomix.jpg

A konečně občas se objeví i opravdu dobrý komický komický kousek. Autoři projektu Kool-Aid EP 3 sice neudělali díru do světa, ale za to na projektu zparodovali v podstatě všechno (projekt stojí za prohlédnutí celý), co můžete v doporučeních najít. Taková parodie ovšem vyžaduje v podstatě stejné úsilí, jako jakýkoli jiný projekt.

 Určitě stojí za to dělat výjimečné projekty, a když je potřeba můžete samozřejmě porušit i leckterou zvyklost. Vždycky při tom ale myslete na své fanoušky.

Uložit

Uložit

Uložit

Uložit

Uložit

Uložit

Opět tu máme pár pozvánek na filmy, které vznikly, také díky vám. Tentokrát je to muzikál Stojí hruška a první díl dokumentu o převozu naganského speciálu.
Se Startovačem do kina Obrázek

19. února 2017 můžete vyrazit do pražského klubového kina Ponrepo na muzikál Stojí hruška.

Divadelní spolek ABSENT 90's na něj vybral v kampani Stojí hruška - filmový muzikál.

hruska.jpg

Film Stojí hruška je pohádková legenda na lidové motivy, která vychází ze stejnojmenné divadelní hry Milady Mašatové.

Je to příběh o touze někam patřit, být součástí něčeho většího, příběh o oběti a o ochotě rozdat se druhým. Příběh o tom, jak je důležité naslouchat přírodě, sobě navzájem i svému nitru.
Filmový muzikál Stojí hruška je nejen o člověčí duši, která je připravená přijímat i dávat spoustu lásky.

VSTUPNÉ JE DOBROVOLNÉ.
Po projekci filmu bude následovat případná diskuze a film o filmu.

Hrají: Máří Marková, Nikoleta Bartošová, Laco Ďateľ, Terka Čechová, Erika Capová, Karolína Nebeská (Hejlová), Zuzana Česáková, Barbora Capová, Krystyna Pękała, Filip Harviš, Vít Zbo, Adam Suchánek, Ester Petřeková

Scénář a režie: Lukáš B. Citnar a Markéta Zborníková

Událost na Facebooku

Pokud nejste z Prahy ale třeba z Uherského Hradiště můžete hned druhý den - v pondělí 20. 2. 2017 od 17.30 v kině Hvězda vidět úplně jiný film, jak ostatně napovídá už jeho název Velký přelet epizoda 1.

VP-plk-nahl.jpg

Slovy tvůrců a aktérů: Film z produkce AirZone.tv pokrývá „pražskou“ etapu Velkého přeletu – od zahájení demontáží na konci roku 2014, až do vyklizení kbelské stojánky na konci roku 2016. Dokument zachycuje postup demontážních prací i samotného Velkého přeletu z Prahy do Kunovic. Připomeňte si s námi vítězství velká i malá, ale i dílčí prohry, které museli TU-banditos během dvouletého zápasu skousnout...

Právě rok před touto projekcí totiž odstartovala kampaň VELKÝ PŘELET aneb stádo slonů uchem jehly tohle dobrodružství za záchranu historického speciálu z Nagana.

Uložit

Uložit