Kdo stojí za celým projektem?
Čerstvě založené nakladatelství, málo známí lidé… Možná na vás můžeme působit jako amatéři, a proto vám se vám chceme blíže představit.
Samotné nakladatelství vzniklo letos, nicméně navazuje na Spolek přátel krásného slova z Hradce Králové, který má za sebou již 13 let činnosti, během které například opakovaně organizoval hradeckou literární soutěž pro mladé autory mezi 10 a 22 lety věku nebo provozoval Škrabákovy dílny tvůrčího psaní (pro mladé talenty). Členové spolku se samozřejmě měnili, ale tři se na jeho aktivitách podílejí dodnes.
V rámci Škrabákovy expedice (vydavatelské aktivity Spolku přátel krásného slova) vyšly:
Houbařův Hradec Králové aneb Houbotlas (2009)
Odpor je zbytečný (2012) - mozaika povídek žánru real prediction)
My jsme vám to říkali (2014) - povídky žánru real prediction
Čtyři klíče (2010, ebook 2014) - fantasy román
Zuzana Hloušková
Ředitelka nakladatelství a autorka
Vystudovala bohemistiku a sociální práci, působí v nevládním sektoru a v akademické sféře. Literární tvorbě se věnuje více než dvě dekády, především žánrům sci-fi a fantasy. Na žánr fantasy se zaměřila také teoreticky ve své diplomové práci. Účastnila se úspěšně řady literárních soutěží (např. Hranice možností, Cena Karla Čapka) a některé oceněné práce vydala časopisecky či knižně. V roce 2009 publikovala v časopise Pevnost povídku Drakobijka. V roce 1999 jí vyšla sci-fi novela Volavky a v roce 2010 fantasy román Čtyři klíče (v roce 2014 v revidovaném znění jako ebook). Své povídky uveřejňuje také v časopise Lemurie (Legenda o smaragdových očích, Srdce z kamene). Působí také jako recenzentka pro portál FantasyPlanet.cz a časopis Interkom.
Jan Hloušek
Přestože ho „kádrový posudek“ předurčil (narozen v době vrcholící normalizace) k práci v černouhelných dolech, vystudoval práva (nejprve v Brně a pak v Praze) a doktorát ze sociální práce. Nyní působí v akademické sféře a je také aktivní v neziskovém sektoru. Je to nadšenec a idealista a věří, že ve světě může být spravedlnost.
Právě v bohémském prostředí brněnských kaváren a divadelních klubů se začaly rodit jeho první nesmělé literární pokusy. Nejprve to byla něžná slůvka poezie, která psával pro své první lásky, později však pevně zakotvil v prozaičtějších vodách, kde setrvává doposud. Na psaní je pro něj nejdůležitější, že se mohou čtenáři i on sám dobře bavit, proto mu nejvíce vyhovuje humoristická sci-fi. Představuje také čelného autora nového subžánru real prediction. Povídku Světové prvenství publikoval v roce 2006 v časopise Třetí pól. Tato i další čtyři povídky a také dvě, napsané spoluautorsky, se později staly součástí knížky Odpor je zbytečný (2012). Vydal také celou řadu odborných publikací týkajících se práva a managementu neziskových organizací.
Dagmar (Vondráčková) Pirochová
Narodila se v druhé polovině osmdesátých let v Praze. Vystudovala Vysokou školu ekonomickou – obor Financí a oceňování podniku. Podnikovým financím a účetnictví se věnuje i profesně a po večerech občas uniká před hromadou čísel a tabulek do světa kreativního tvoření.
Se psaním jen tak pro sebe začala již na základní škole a postupem let zkoušela různé žánry, počínaje příběhy z každodenního života, přes humornou fantasy s draky a bohy, až po sci-fi příběhy z rozličných světů. Za studentských let experimentovala se psaním románů, které dávaly prostor pro prokreslení jednotlivých charakterů postav a příběhu, ale poslední roky se zaměřuje spíše na kratší povídky. Má v šuplíku mnoho rozpracovaných dílek a námětů, jejichž výsledná podoba je zatím ve hvězdách. V roce 2014 se spolupodílela na jedné povídce v knižní mozaice humorných příběhů žánru real prediction My jsme vám to říkali. Vedle psaní se ráda oddává i ostatním tvůrčím činnostem, například fotografování, filmování či výrobě bižuterie. Má také ráda cestování, poznávání nových věcí a kočky.
Martin Vondráček
Narodil se v Praze v polovině osmdesátých let, tamtéž vystudoval it na VŠE a profesně se stará o výstupní kvalitu software, ovšem svět počítačů není jeho jediným zájmem. Zabývá se ochranou přírody a má rád antiku. Působil v amatérském souboru Tvejátro (dnes TyJáTrek), jehož repertoár tvoří adaptace filmových komedií do světa Star Treku (Daturnin, Švestkový Worf aj.). Psaní se vážněji věnuje od gymnázia, kde publikoval humornou povídku ve školním časopise, ale do klávesnice bušil pro zábavu už od dětství. Poprvé uspěl s krátkou sci-fi povídkou AI, to bolí, která získala první místo v soutěži Fantastická povídka (2011). Ve sbírce Ježíšku, já chci plamenomet: To nej z let 2010–11 mu vyšla velmi umírněná nefantastická povídka Dvojsečná zbraň.
Jaroslav Svoboda
Vystudoval střední průmyslovou školu kamenickou a sochařskou v Hořicích a Univerzitu Hradec Králové, obor učitelství výtvarné výchovy a občanské nauky. Nyní působí jako učitel na střední škole a vyšší odborné škole v Pardubicích. Začínal jako esejista pro časopisy Prométheus, České listy a revue Prostor, přispíval také články o mykologii do periodik Zájmy a záliby a Svět hub. Coby literát zhodnotil své znalosti astronomie, biologie a ezoteriky sériemi sci-fi povídek, které píše od počátku první dekády jednadvacátého století. Byl dvorním grafikem a ilustrátorem SPKS. Inicioval vznik nového subžánru s názvem real-prediction (reálná předpověď). V roce 2009 mu vyšla autorská kniha Houbotlas aneb Houbařův Hradec Králové. V roce 2012 graficky upravil český překlad knihy Kurz zázraků, který cestou vnitřní psychoterapie vede čtenáře k vnitřnímu klidu. V témže roce se spolupodílel na vzniku knihy Odpor je zbytečný v žánru re-pre.
Na knize se ovšem podílí mnohem více osob, ať už je to hlavní iniciátorka Františka Vrbenská, která se Zuzanou Hlouškovou projekt vymyslela a vybrala povídky, či autorka a ilustrátorka Jana Maffet Šouflová, nebo hlavně i samotné autorky, a to nejen těch prvních třináct, ale všech 52!