
SRPNOVÉ DNY
Okupace Československa, Den nezávislosti Ukrajiny a protest na Rudém náměstí.
21. srpen 1968 a zásah do naší suverenity, 24. srpen a vyhlášení suverenity země, která ji dnes ze všech sil brání - a 25. srpen 1968, protest osmi Rusů proti okupaci Československa. Tyto srpnové dny rámují všechno, co vám stránka OSM STATEČNÝCH chce předávat.
O osmi statečných Rusech z Rudého náměstí se snažím každý rok přidat něco nového, proto úvodní obrázek se závěrem básně Viktora Fajnberga z prvního dne zadržení po protestu - letos ale představuje Martin Charvát další hrdiny, tentokrát běloruské.
Přidávám vzkaz od ruského odboje k 21. srpnu a nejnovější úspěšné počiny kubáňských partyzánů.
Trochu osobně
Tenhle projekt vznikl jako moje odpověď na bezmoc. Odpověď na jed sociálních sítí, na ruské miliardy investované do lží, na hnusnou agresivní imperiální válku, gangstery v politice a bohorovnost Evropy.
Samospádem dělá to, s čím jsem si pěkných pár let marně lámala hlavu - vyvrací lži, rozkopává chiméry, na konkrétních příkladech dokládá, že navzdory všemu JDE něco dělat - v reálném čase ukazuje neskutečnou odvahu skutečných lidí aniž by je lakoval na růžovo.
Čím dál víc se stává (nejen) mým způsobem odboje proti tomu hnusu.
Cíl je jasný - ukázat strategický, geopolitický i lidský kontext na jednom místě - a dát každému možnost udělat si vlastní představu o tom, kdo, s kým, proti komu a za co bojuje. (VAZBY)
Kdybyste chtěli web podpořit - v téhle chvíli hlavně překlady - tady je ještě link pro jednorázové dary.
Díky, že čtete, sdílíte, podporujete, že jste zvědaví. Společně vyhrajeme.
Anna Valentová
P. S. Překlad Fajnbergovy básně je můj. Tady je celá:
Acharaj! (Za mnou!)
Mami, zdravím, jak je? Jsi tak křehká…
Z sešlé duše střes lepkavý vztek,
Dívej, život zvesela a zlehka
Motá asketa – tvůj synáček.
Nezlob se, že v čase kocoviny,
Tanečků ve zlatých chomoutech,
Nalil jsem jim utrejch jejich viny
Připomněl, že mor je v městských zdech.
Ne mou vinou jsem jim „překvapením,
O němž nikdo neměl předzvěsti“,
Což má horká krev tvou krví není,
Jež nám všem teď spíská neštěstí?
Když hanba svůj těžký prapor zvedá,
Hrůzou halí celý spící kraj;
Když si všecko živé skrýše hledá –
Někdo musí křičet „Acharaj!“






