Potápění na Elbě se slepejši
V týdnu 1.-8.6.2018 jsme měli na Elbě 2 nevidomé potápěče a 3 potenciální asistenty. Bylo to rozhodně velmi poučné a dá se říct, že i částečně úspěšné soustředění.
Kdybyste se čistě náhodou chtěli podívat na fotky z našeho soustředění na Elbě, tak můžete třeba tady
Takže, co jsme se vlastně na Elbě dozvěděli o potápění se slepými kamarády?
Zjistili jsme, že kámen úrazu je logistika a její prodražení (doprava na místo určení a nutnost pronajmout dodávku, která každému z účastníků zájezdu včetně slepejšů a jejich asistentů týdenní výlet prodražila o cca 1700 Kč - rádi bychom jim je z projektu zpětně refundovali).
A taky to, že všichni účastníci musí pochopit a vstřebat, že asistent je PARTNER a ne služebnictvo. Celé to prostě opravdu nemůže fungovat tak, že slepejš se jenom veze a asistent maká jak šroub! Aby to fungovalo a asistenty-dobrovolníky to bavilo, musí to být nastavené tak, že slepejš je připravený a vycvičený a funguje, jak může a asistent je "jen" od toho, aby zajistil to, co slepejš nemůže zajistit sám.
Nefunguje to a nemůže to fungovat pro parazity, sběratele zážitků zdarma nebo v případě primárně finanční motivace potenciálních asistentů.
Jako partnerství, kdy každý pro zdar výletu dělá, co může, aby to klaplo, to naopak může fungovat velice dobře.
Pro potenciálního asistenta je nové především to, že potápěníchtiví slepejši jsou sice ti aktivnější, kteří se z velké části dokáží postarat sami o sebe, ale stejně to není jen o péči pod vodou, ale v podstatě se z toho vždycky trochu vyklube péče 24/7 i když se jedná o aktivního a velmi snaživého slepejše.
V normálním režimu partičky, která se jede někam potápět a chce s sebou vzít svého natrénovaného slepého kamaráda, je maximální udržitelný počet slepejšů 1 (slovy "jeden"). Jakýkoliv vyšší počet slepejšů už je docela značná komplikace provozu a mělo by to být brané jako soustředění slepejšů a jejich asistentů (a případně nějakým způsobem dotované, protože to přestává být legrace a je to náročné na logistiku, nervy všech zúčastněných a rozhodně to nejde brát jako dovolenou).
Co si neřeknete a nedomluvíte před vstupem do vody, to už pod hladinou nedoženete.
Když zanedbáte příravu a někdo ze zúčastněných se např. vykašle na chození na bazén a tu "nudnější část výcviku", vrátí se Vám to několikanásobně v případě jakýchkoli sebemenších komplikací a nebudete z toho mít vůbec žádnou radost. Nikdo.
Potápěčský týden na Elbě nebo v Egyptě je něco zatraceně jiného než jednorázové vykoupání v bazénu někde v Čechách. Nikdy by ten pobyt za hranicemi všedních dní pro slepejše neměla být cesta, ale spíše cíl, ke kterému lze doputovat vyvinutím úsilí. Jinak z toho nebude mít nikdo nic kromě vrásek a špatných pocitů.
Pokusíme se do budoucna zavést (a zafinancovat) program pro slepejše na regulerní výcvik v bazénu (10-15 bazénů, teorie, případně ponor na vhodné otevřené vodě v Čechách) a bez absolutoria tohoto dlouhodobého programu by výlety za hranice všedních dní pro slepé potápěče neměly být umožněny (a rozhodně ani dotovány).
"Lidé jsou různé". Problematické jedince lze najít v jakékoli skupině obyvatel..... Vždycky by to mělo být o tom, že se nikdo jenom tak neveze a že dvojice slepejš-asistent si v případě potřeby je schopna jasně nastavit mantilely "odcamcaď pocamcaď". Někdy je tohle taky docela makačka, ale mělo by se to odchytat ještě při výcviku a ne až v otevřené vodě.
Není úplně dobře, když se trénuje najednou nezkušený asistent a nezkušený slepejš. Z toho důvodu bychom rádi naše nejnadějnější želízko v ohni, potápěče Petra povýšili na "instruktora", který si ty své potenciální asistenty dokáže náležitě zpracovat a vycvičit. Prostředky získané v rámci tohoto projektu by měly sloužit i k tomu, abychom jej za jeho péči věnovanou výchově asistentů v Čechách mohli zaplatit (a zlevnili mu tak potápěčské dovolené s námi).
Fakt to nebyla dovolená! Pro nikoho z nás! Na Holý bříško!
Jeden z kandidátů na asistenta podstoupil i stezku odvahy a nechal si zaslepit masku. Nastrojil si výstroj, oblékl se do neoprenu, dostal se na loď, žbluňknul z lodi do vody, absolvoval větší část ponoru jako baťůžek za ruku s dalším kandidátem na asistenta jako s průvodcem. Klobouk dolů! Měl tak možnost se alespoň trochu vcítit do toho, jak to "vidí" slepejši. Velmi poučná zkušenost. Chcete si to někdy zkusit také? Máte jedinečnou příležitost!