První z odměn
V následujících dnech představíme vzhled odměn, které si mohou dárci vybrat. První odměnou je Návod na pozorování meteorů od Vladimíra Znojila.
Návod na pozorování meteorů je již historické čtivo. Vydal jej v roce 1993 v počtu 300 výtisků první předseda SMPH - Vladimír Znojil. Ten se bohužel nedožil ani prvního webu kommet.cz protože zemřel několik měsíců před jeho spuštením. Web SMPH byl dlouholetým tématem a kdyby tu byl dnes ještě s námi, měl by obrovskou radost, že informace společnosti, kterou založil si přečetlo již 128 tisíc unikátních uživatelů internetu.
I když je Návod na pozorování meteorů již 22 let starý a v brzké době bude upraven a doplněn o nové pozorovací metody a informace o, i v dnešní době jsou informace aktuální a veškeré pozorovací metody v návodu platné. Navíc obsahuje spoustu zajímavostí o tom jak meteory vlastně vznikají a na jaké typy se dělí, co vlastně jsou a jaké jsou hlavní roje které můžeme každý rok pozorovat.
Pro dárce jsme připravili posledních 25 dostupných výtisků jako památku a zajímavé čtení!
Kdo byl Vladimír Znojil?
Doc. Znojil se narodil 26. října 1941 v Prostějově. Od svých 12 let byl spolupracovníkem Lidové hvězdárny v Prostějově. Zpočátku se zabýval planetární astronomií, ale současně se již zajímal o astronomii meteorickou. Maturoval na jedenáctileté střední škole v r. 1958 a započal se studiem matematiky a fyziky na Karlově univerzitě. Od r. 1956 se účastnil celostátních meteorických expedic, později i menších expedic, které organizoval a připravoval pro ně podklady. Byl vynikajícím pozorovatelem s mimořádnými zrakovými schopnostmi (byl např. schopen vidět podstatně slabší objekty, než ostatní pozorovatelé).
Na podzim r. 1963 nastoupil do zaměstnání na brněnské hvězdárně, kde se věnoval meteorické astronomii a astronomickému vzdělávání. Jeho první práce publikovaná v Bull. Astr. Inst. Czech. (BAC) se týkala pozorování meteorů na dlouhé základně. Na jejím základě prosazoval pozorování teleskopických meteorů spojené se zakreslováním. V r. 1965 zorganizoval expedici na pozorování Orionid na základně Boleradice-Bohuslavice. Získaná pozorování sám zpracoval (pracoval s věkovitou mechanickou kalkulačku na ruční pohon, na níž se čísla nastavovala páčkami) a opět publikoval v BAC. Potom teoreticky připravil cca 8 dalších expedic, pro něž vyhotovoval nejen program, ale i pozorovací podklady (mapky, průsvitky apod.). Do vizuální astronomie zavedl vědecké postupy, které zejména v případě pozorování meteorů dalekohledy (hlavně binary 10x80) byly světově ojedinělé a přinesly unikátní výsledky.
Cca v r. 1968 opustil Dr. Znojil brněnskou hvězdárnu jako své hlavní pracoviště a přešel do Řízení letového provozu ČSSR jakožto programátor. Mimořádná schopnost sestavovat zvlášť složité a neobvyklé počítačové programy byla další stránkou jeho osobnosti. To umožnilo nakonec úspěšně zpracovat pozorování z celostátních meteorických expedic RAPONDEX (1972) a PORADEX (1973), na nichž se konala souběžně pozorování teleskopická, vizuální a radarová, když předchozí expedice (v letech 1962 a 1968) nepřinesly úspěch (ta druhá kvůli okupaci vojsky VS).
Po vykonání této obrovské práce došel k názoru, že na poli meteorické astronomie už nemá možnost vykonat něco významnějšího a jeho zájem se přenesl na biofyziku. Spolupracoval s Dr. Váchou z Biofyzikálního ústavu ČSAV a s Dr. Povolným z Mendelovy zemědělské univerzity (tehdy Vysoká škola zemědělská). Nicméně přesto se meteorické astronomii věnoval, zejména studiu slabých meteorických rojů, o nichž publikoval práci v první polovině osmdesátých let v BAC. Navíc se stal spoluautorem Hvězdářské ročenky na úseku meziplanetární hmoty.
Při prvním pokusu o získání titulu CSc. neuspěl, neboť jeho disertační práce byla takové povahy, že na ni nenašel oponenta. Musel tedy napsat práci novou, která se týkala humánní fyziologie (modelování krvetvorby a transportu železa). Nakonec opustil podnik ŘLP a nastoupil do zaměstnání na lékařské fakultě Masarykovy univerzity v Brně, kde pracoval na katedře patologické fyziologie, na níž se zabýval matematickým modelováním fyziologických procesů. Na základě svých prací získal docenturu. Za dobu svého působení na LF MU se stal spoluautorem prací jejichž počet je vyjádřen trojmístným číslem.
Koncem první poloviny 80. let převzal Dr. Znojil předsednictví v sekci pro meziplanetární hmotu ČAS. Začal vydávat Zpravodaj SMPH, pro nějž téměř sám připravoval podklady. Vlastní péčí vydal daleko přes 200 čísel tohoto věstníku, který vycházel asi 16x ročně. Jeho součástí byly mapky pro pozorování komet.
V r. 1995 inicioval vznik Společnosti pro meziplanetární hmotu a v r. 2000 byla po něm pojmenována planetka č. 15390, objevená v r. 1997 Dr. P. Pravcem v Ondřejově. Doc. Znojil měl i další zájmy, týkající se např. mykologie, lepidopterologie a zvláště genetiky