Létání nad Příbramí

Historie letišť Dlouhá Lhota a Balonka   Petr Kadlec - Jan Michl 

  Vzhledem ke svému umístění na úpatí brdských kopců nepatří Příbramsko k místům, kde by člověk očekával nějakou výraznou leteckou činnost. V Příbrami, Dobříši, Sedlčanech, Rožmitálu pod Třemšínem i v Novém Kníně je dost obtížné nalézt delší rovnou plochu. Kopcovitý terén kraje se navíc od severozápadu svažuje k řece Vltavě. Když se přece jen někde nějaký kus rovné země nalezl, byl obvykle protkán několika malými potůčky nebo se tam louka vyloženě proměňovala v mokřiny. Rovněž železniční síť je navzdory blízkosti Prahy poměrně řídká. Jedna trať protíná západní část okresu od severu na jih od Jinců přes Příbram a Březnici dále na jižní Čechy. Další trať vede jen z Vrchotových Janovic do Sedlčan, kde končí. Stejně tak trať z Prahy přes Mníšek pod Brdy končí v Dobříši a dál do Příbrami se pro údajnou finanční náročnost koncem 19. století už nevystavěla. Pokusy o vybudování letiště přímo v Příbrami sice postupem času pohořely, ale až do dnešních dnů se dochovalo letiště Dlouhá Lhota. Původně travnaté polní letiště se v šedesátých letech proměnilo v plnohodnotné sportovní a vojenské letiště se zpevněnou asfaltovou plochou. Nikdy však na něm trvale nesídlila žádná vojenská letecká jednotka, proto byla kompletace této knihy dosti mravenčí prací sbírající dohromady střípky a drobné zmínky ze všech možných i nemožných zdrojů. Heuristicky bylo vycházeno především z dobového tisku, z archivních fondů a ze vzpomínek pamětníků, protože v odborné literatuře toho bylo publikováno pomálu nebo přesněji řečeno – téměř nic. V letecké literatuře jsou pak události z Příbramska zmiňovány pouze okrajově. Proto je třeba pro porozumění kontextu uvádět i související informace, které s tématem knihy někdy až tak úzce nesouzní. Druhá polovina publikace je složena převážně ze vzpomínek pamětníků, kde jsme měli snahu co nejméně výpověď dodatečně upravovat. Proto se zde vyskytují nespisovná slova, občas zkomolená jména, nepřesnosti v dataci událostí, a i stylisticky by se dalo mnohé vylepšit. Nechtěli jsme však příliš narušovat charakterističnost a autenticitu vyjadřování každého jednotlivého pamětníka, proto pouze v poznámce upozorňujeme na faktografické nepřesnosti a zkomolená jména jsme opravili, pokud jsme takové pochybení rozeznali.

     Rovněž územní vymezení létání na Příbramsku není úplně exaktně dodržováno. Termín Příbramsko není synonymem pro příbramský okres, protože rozloha okresu se v průběhu let měnila. Až do roku 1928 například existoval samostatný okres dobříšský, kam patřilo i městečko Mníšek pod Brdy. Rovněž Hořovice a Zdice neleží na území příbramského okresu, ale i díky vlakovému spojení měly tyto obce na létání v Příbrami větší vliv než třeba geograficky bližší Dobříš. V době proudových vojenských stíhaček je pak zcela bezpředmětné uvažovat pouze v horizontu okresu, protože takový stroj zahájí obrat v jednom okresu, v zatáčce prolétne další dva okresy a obrat dokončí u státní hranice. To samé platí o závěrečných vojenských manévrech za první československé republiky, které se konaly vždy na rozsáhlých územích a pro celkové pochopení jejich průběhu je třeba popisovat přesuny vojsk na území hned několika okresů a krajů. Během první republiky i za socialismu v poválečných letech se stálá vojenská letiště soustředila převážně na východ od Prahy, aby nebyla tak snadno dosažitelná nepřátelskými nálety z území Německa. I zde lze hledat příčinu, proč letišti u Dlouhé Lhoty nebyla státem nikdy věnována taková pozornost a péče jako jiným lépe situovaným letištím v republice.                                                                                                            Jan Michl

Kniha má vcelku velkorysý obsah, bude ve formátu B6.

Počet stránek překračuje 300.

Uveřejněn bude asi stejný počet často unikátních fotografií, které budou uveřejněny poprvé.

 Rozsah knihy zabírá skoro sto let létání na letišti Balonka v Příbrami a letiště Dlouhá Lhota. 

 

Obsah:

 První letecká produkce v Příbrami (1913)                                         

Poválečný letecký den v Dobříši (1919)                                                       

Letecké dny v Příbrami a okolí v letech (1924 – 1930)                                

Nálet na Příbram a letecký den v roce 1935                                     

Nálety na Příbram a Dobříš v r. 1936 a 1937                                     

Letecké dny Masarykovy letecké ligy (1937-1938)                            

Letiště Příbram u Balonky                                                             

Balonové roty v Jincích a Příbrami v letech 1935 až 1938                

Letiště u Dlouhé Lhoty v letech 1927 až 1938

Armádní manévry 1927.                                                                   

Armádní manévry 1929                                                                                

Polní manévry v r. 1931                                                                    

Velké manévry v roce 1937                                                              

Krizový rok 1938                                                                              

Okupace a druhá světová válka

Válečné nebe nad Příbramskem                                                                    

Letecká bitva nad Příbramí                                                               

Konec války                                                                                      

Poválečné budování

Šmolíkův aeroklub v Příbrami (1945-1949)                                      

Letecké dny na letišti za Balonkou (1946 – 1947)                            

DOSLET v Příbrami (1952)                                                               

Letiště Dlouhá Lhota v letech 1948 až 1968

Založení letiště a vznik nového aeroklubu  (1952 – 1960)                

Nové budování letiště (1961 – 1968)                                                

Parašutisté se vrací na Dlouhou Lhotu 1964 – 1968                          

Znovu zakládáme Aeroklub Příbram (1966-68)                                            

Vrtulníková základna na Balonce

1. spojovací letka v Příbrami (1964-74)                                                        

Vrtulníky znovu na Balonce (1989-1992)                                         

Aerotaxi uranového průmyslu v Příbrami (1968 – 1977)

Počátky firemního aerotaxi                                                                

Únos Moravy                                                                                     

Odpočítávání ke katastrofě                                                                

Turbíny nad Dlouhou Lhotou v letech 1971 až 1990                 

Sportovní létání na Dlouhé Lhotě (1970-1989)                             

Centrum vrcholového sportu                                                             

Praškaři na Dlouhé Lhotě                                                                  

V nových časech (1990 - ?)                                                            

                                                                                        

Chtěli bychom poděkovat

Kniha nikdy není jednoduchá záležitost. Když se zajímáte o historii až do takové míry, že začne psát knihy, však ještě neznamená, že chcete psát úplně o všem. Prostě máte pocit, že jsou témata které jsou na napsání těžká, a nebo toho nejste prostě hoden. Vždy tu určitě budou povolanější lidé. Takže čekáte roky až to udělá někdo jiný, koukáte do vitrín knihkupectví, a jak čas ubíhá přemýšlíte jak by jste podobnou knihu pojali vy a vlastně jak by se přeci jenom dala napsat.

      Jsem velký fanda letectví, a po třicet let jsem si koupil velké množství knih o našich letcích za 2 světové války, byl snad na desítkách leteckých dnů a postavil stejný počet plastikových modelů. Párkrát jsem i letěl, samozřejmě to bylo mnohem méně než bych si přál. Z nedalekého letiště vám denně nad hlavou létají letadla a to co nakonec chcete vědět, je co se asi za ty všechny roky na tom letišti dělo. Ta vůle něco podobného napsat však přeci jenom schází. Pak, ale na internetové aukci narazíte na fotografii polního letiště u Obořiště, rok 1927. Nakonec se stane i nečekané, vyhrajete ji a máte doma. Zařadíte si ji do sbírky a začne vám v hlavě růst myšlenka na knihu o létání v našem okrese, kde by se dala využít. Nejdříve jsem měl jenom nutkání někomu spíše a pomoc a proto jsem se zajímal zda náhodou někdo takovou knihu zrovna nepíše. Jenže bylo ticho po pěšině. Byly tu určité náznaky v minulosti, ale ti co se do toho pustit chtěli již před nějakým časem zemřeli a nebyl po nich nikdo kdo by na jejich snahu navázal. Zůstalo tak několik roztroušených článků a odstavců v několika knihách, které sice můžou dát určitý rámec vyprávění, ovšem těžko by z toho šlo udělat něco většího.

Video z Dlouhé Lhoty

Zde ještě odkaz na vzpomínkové video Vladislava Hoška, která nás již bohužel opustil. 

https://www.youtube.com/watch?v=QYgeq4i_VIs

       Nechal jsem znovu tuto myšlenku po určitou dobu spát, protože tu máte jiné projekty, na kterých už pracujete a chcete je dokončit. Jenže stále vám  hlodá tato myšlenka v hlavě, až nakonec oslovíte svoje známé jako byl Jakub Hodek a nebo Jiřího Kučeru, kteří mají na lidi kolem létání kontakty a ty vás posouvají dál.  Tím prvním který byl ochotný si na toto téma semnou popovídat byl pan Jarmil Kolmar a díky němu jsem si mohl udělat obraz vývoje aeroklubu Příbram od r. 1965. Jenže to byl rok 2020 a už vstupovala do hry epidemie Kovidu, která hlavně ztížila samotné návštěvy u pamětníků a možnosti v archivech. Které se v r. 2021 sice otevřeli, ale nebudu rozvíjet kolik hodin jsem musel prosedět v roušce na puse. Na vojenský archiv v Praze jsem nakonec musel čekat až do září r. 2022.  Dalším velkým pomocníkem při shánění pamětníků se stal pan Vladislav Hošek, který mě seznámil z dalšími lidmi, jako byl Ivan Hron a pro mě opravdu rozený vypravěč Jindřich Rak. Byla pro mě strašná rána, když pan Hošek i pan Rak během roku 2022 zemřeli a já v nich ztratil oporu se na cokoliv se zeptat.  

Legendární nejstarší stále létající Trenér 

Když jsem začal více ptát po fotkách proudových stíhaček začalo mezi pamětníky asi nejvíce rezonovat jméno Burda, kterého si každý vybavil, pokud zrovna nestál u rozebraného motoru Anduly tak s foťákem v ruce. Díky několika novým kontaktům se mi podařilo kontaktovat jeho ženu a to paní Svatavu Burdovou, která naštěstí i po těch několika letech měla v držení několik stovek barevných diáků fotek ze sedmdesátých a osmdesátých let minulého století. Po několika hodinovém prohlížení a vyseparování toho nejzajímavějšího, na mě vykouklo množství snímků skoro zapomenutého života záložního vojenského letiště. Což knihu velmi oživilo a pomohlo nám to více než bych si mohl myslet. V té době se nemohlo nic fotit mimo rámec oficiálních reportérů a nebo fotografů z armády. Takže to byla určitá dávka drzosti a hlavně rizika, protože za to hrozilo vězení. Další pro mě nečekaným zdrojem snímků byla má dlouholetá známá fotografka Hana Rysová. Už v tem je sice určitý rozpor, ale až do nedávna jsem netušil, že v polovině šedesátých si prošla parašutistickým výcvikem a také si několikrát skočila. Což vyvolalo můj obdiv. Tento výcvik samozřejmě zvěčnila v několika desítkách snímků, což nás zavedlo do doby kdy na Dlouhé Lhotě skákali pouze paragáni a aeroklub si na své létání musel ještě nějaký ten rok počkat.

Fotografie dnes určitě patří k podstatné části knihy a je mnoho těch co si knihu koupí jen kvůli nim, ale vždy k nim musíte mít příběh a toho co se dělo mimo záběr fotoaparátu a k tomu potřebujete ty co tu dobu zažili. K několika lidem se postupně přidalo mnoho dalších a proto je nesmím zapomenout tady všechny jejich jména zmínit. Jsou to mnohý z těch co na Dlouhé Lhotě létali a skákali na padácích, a rádi se podělili o své vzpomínky, což byli: Václav Malý, Stanislav Kantor, Ivan Horák,  Irena Dusíková, Eva Synková,  Tomáš (Vaska) Fiala, Tomáš Kořínek, Ing. Josef Hodek, Pavel Liškam, Petr Ludera, Jarda Nytra,  Jarda Krýda, Jarda Hladík, Pavel Černý a Petr Šefr.

Nesmíme ovšem zapomenout na to, že se původně jednalo o záložní vojenské letiště, na kterém za čtyřicet let vzlétalo desítky vojenských pilotů a pracovalo stovky techniků a vojáků.  Díky známým a vlastnímu hledání jsem tak mohl s nimi mohl osobně mluvit a nebo je přes mail kontaktovat, byl to: plk.vv. František Kružík, Roman Kristofic, Augustín (Gusto) Vladovič, Zdeněk Vácha, Karel Mlčoch, Vilém Zach, Jozef Tomek, Zdeněk Zvolánek, František Pisch, Miroslav Irra, Milan Fuhrmann a Jiří Míka.

Na Dlouhé Lhotě byl po určitou dobu hangárován i legendární AT-6 Texan

To, že jsem měl nakonec někoho, kdo mě provedl poválečnou historií byla výhoda, ale do předválečného období jsem se nejdříve díval jako na něco, co se možná odbyde jednou kapitolou. Protože přeci kromě několika vojenských cvičení nezaplníte celou knihu. Jenže když se člověk opravdu začetl do starých novin a kronik, najednou zjistil, že je toho víc než by člověk doufal. Postupně vám to ukazuje, že Příbram nebyla letadly nepolíbeným městem a že i zde se konaly letecké dny a, že byla velká snaha o vznik vojenského letiště, jenž bylo korunováno určitým úspěchem a mimo letectva se zde zahnízdily vojenského balony. Velký hangár a přilehlé malé polní letiště nakonec vedly i ke vzniku vrtulníkové základny o třicet let později. Samozřejmě musím přiznat, že mé vědomosti mají své limity a proto jsem ukázal svou práci dobříšskému archiváři a spisovateli v jedné osobě Janu Michlovi. Který se nakonec k mé radosti nabídl, že s knihou rád pomůže. Byl jsem rád, že konečně mohu mít spoluautora. Kniha se díky tomu hýbala kupředu svižnějším tempem a já se mohl soustředit více na hledání nových informací v archivech. Přesto všechno můj dík patří i těm bez kterých by nebylo také knihy nebylo, tedy těch co poskytli neocenitelnou radu a nebo pomohli jinak, za což jim velmi děkuji a to:  Michal Vildman (Plzeň), Mgr. Zb.Šimůnek, Michal Plavec, Zdeněk Vácha (Archiv NTM), Tomáš Jirmus, Mgr. Pavla Doležalová (archiv DIAMO), Ing. Ivo Pujman, Petr Aharon Tesař, Renata Houbalová,  Eva Černá, Mgr. Jan Chleboun (VHA), Jan Kárník, Milan Krejza, Arnošt Moucha, František Blažek, Jarmila Čermáková, bývalí kronikař z Dlouhé Lhoty  Antonín Fiřt, Mirek Neumann, Vašek Rada,  Ivana Macháčková, Jaroslav Linka, Josef Říha, Mirek Oborník,  Jiří Černošek a Tonda Pešan.

                Zde lze pochopit, že kniha podobného zaměření není dílem jediného člověka, ale velké skupiny, která si vždy přála, aby jedno malé letiště, která se nachází jen padesát kilometrů od Prahy si zaslouží popsat svou dlouhou historii, která brzy dorovná svých sto let, kdy se odsud létá. Bohužel jedna věc je knihu napsat a druhou je jí vydat. Dnes už je to dva roky co je kniha dopsaná, ale prozatím se mi nepodařilo sehnat investora který by ji chtěl pod sebou vydat a proto se obracím na vás. 

Není vždy jednoduché něco vytvořit, ale určitě je složitější to zapsat tak aby si to lidi zapamatovali.

                                                                                                                                             Petr Kadlec

U Dobříše se svého času natáčel i německý film Rudý Baron, díky čemuž zde vzniklo polní letiště.