Knížka bajek Zvěřinec pana Ezopa Knihy

Vážení a milí podporovatelé naší knihy,

jak už jsme psali v minulé aktualizaci, kniha nabrala nečekané zpoždění. Když jsem v srpnu psal naší korektorce Regině, jak ji mám uvést v tiráži, divila se, jak rychle nám to jde... Inu, ukázalo se, že její údiv byl zcela na místě.
Jak asi víte, je to naše první kniha, a tedy jsme se vrhli do vod pro nás neznámých, a ač jsme do nich skočili po hlavě, stále ještě se v nich učíme plavat...

První komplikace se objevily už v létě, kdy jsme nechali udělat kontrolní nátisk a zjistili jsme, že barvy nevypadají úplně tak, jak by měly. Tak jsme se vrhli obrázek po obrázku (a že jich není málo) do barevných korekcí... Toto se nám protáhlo až do září, a též jsme během tohoto procesu objevili pár dalších chyb i záležitostí v textu, které jsme chtěli ještě trošku upravit a přepsat, aby vyznění bylo jasnější a bajky ještě milejší. Do toho jsme znovu zapojovali nově nabyté poznatky, které jsme získali díky naší milé paní psycholožce, a... No, nebudu to dlouze rozepisovat, jednoduše jsme se rozhodli, že bajkám prospěje, když je trošku "přeoráme", aby byly jasnější, čistší a "úrodnější", tedy aby působily ještě lépe na cílového čtenáře/posluchače. Tím se nám samozřejmě rozhodilo celé uspořádání textu v knize a s ním i pozice obrázků, které bylo potřeba znova ručně porovnat. K tomu jsme také objevili prázdné stránky a chtěli jsme, aby žádná dvojstrana nebyla bez obrázku. Takže další projekty, návrhy a malování.

Jenže... Celé to mělo být hotové v létě, což nám hrubě nevyšlo. A v září už výtvarník Kuba zase pracoval na výpravě pro příbramské Divadlo A. Dvořáka, kde byl oproti očekávání nucen se zhostit role nejen výtvarníka, ale také dílenského pracovníka, což jeho čas vyplnilo docela a na knihu najednou nezbýval prostor. Tohle pracovní přepětí pochopitelně hned po premiéře odstonal a na další dva týdny ulehl s nějakým, jak se říká, "moribundem". Někdy v první polovině října se dal dohromady a usedl k malování, když jsme zjistili, že nemáme herečku na adventní sezónu a je potřeba začít s konkurzy. Vypsal jsem inzerát a začal komunikovat, ale Kuba, jakožto režisér našich inscenací, musel být u výběrových pohovorů také přítomen. Takže zase odklady a posuny...
A najednou byl listopad, museli jsme zkoušet a chystat nové vánoční představení, abychom ho v prosinci mohli uvést. Do toho s novou herečkou přezkoušet naše již existující vánoční představení a čas běžel a my si připadali jako ta želva v závodě se zajícem. V mezičasech jsme se snažili s rozpracovanou knihou pohnout, ale posouvali jsme se sotva kroky mravenčími. Doufali jsme, že jako ta poctivá želva, stačí vytrvat a nepřestat, ale ani to nestačilo. V polovině listopadu se nám naše divadelní auto rozhodlo napodobit chrobáčí kuličku a lidově řečeno se... vysypalo. Takže, abychom se náhodou nezačali nudit, jsme ještě začali objíždět servisy, které nás jeden za druhým odmítaly a oprava vlastně dodnes není kompletní...

I přišel konec listopadu. S nadějí, že knihu dokončíme mezi adventním blázincem, kdy sice hrajeme denně, ale pár hodin bychom každý den najít mohli, jsme se pustili do knihy nanovo. Celou dobu jsme chtěli, aby kniha byla hotová, když už nevyšel konec léta, tedy alespoň do Vánoc. Krónós je ale neúprosný bůh a času nám nedopřává. Mimoto, po dvou představeních a sedmi hodinách řízení už Kubovi zkrátka nezbývá vůbec žádná síla...
Proto vám všem, našim milým předobjednatelům a podpůrcům, musíme s politováním a velmi těžkým srdcem oznámit, že to do Vánoc prostě nemáme kdy stihnout. Tiskárny navíc nemají kapacitu (všude jedou PFka a kalendáře), takže i kdybychom to nějakým zázrakem dokončili před Vánoci, nestihne se to vytisknout. Proto kniha nakonec vyjde až po Novém roce.

Velice se vám všem omlouváme a snažíme se vymyslet nějaké náhradní řešení, abyste nevyšli na Vánoce úplně s prázdnou. Chystáme něco menšího a rychlejšího, ale vzhledem k vytíženosti tiskáren se neodvažujeme nic slíbit. Nicméně rádi bychom Vám nějakou kompenzaci nabídli, a tak, budou-li nám bohové tentokát alespoň trochu nakloněni, dostanete od nás alespoň malé vánoční překvapení...

Jsme si vědomi našeho závazku vůči vám všem a rozhodně jej nebereme na lehkou váhu. Naopak, vědomí, že jsme to nezvládli dodat včas, nás velice tíží a opravdu jsme se do poslední chvíle snažili, aby to bylo... Jsme vám moc vděční za důvěru, kterou jste v nás vložili a doufáme, že ji nezklameme.

Děkujeme za vaši přízeň a za pochopení a ještě jednou se vám všem, a především všem zvídavým dětem, hluboce omlouváme.

S přáním krásných svátků a nadějí do nadcházejícího roku

Matěj Kroupa, autor