15% dosaženo
Děkuji všem za pomoc a posílám další ukázku z knížky, snad se Vám bude líbit. A znovu Vás velmi prosím - sdílejte info o projektu mezi přátele a kolegy - na facebook, instagram, twiter, maily, prostě jakékoli možnosti máte - zbývá už jen 21 dní. Díky moc!
Třetí den si umínila, že když to ani dnes nevyjde, tak Raymondovi řekne, že se to nenaučí. Ať to s ní vzdá. Do výukové komnaty šla pomalu a odevzdaně, absolutně bez nálady.
Raymond tam ještě nebyl, byl tam jen stůl a svíčka. Napadlo ji, že si zkusí svíčku zapálit sama ohýnkem od Filomeny. Několik minut zkoušela udělat pohyb zápěstím, jak to odkoukala od Fily. Stále jí to ale nešlo. Nakonec se už na sebe naštvala, přece nejsem tak nemožná.
„Hoř,“ poručila a zakroužila zápěstím.
A hle!
Z dlaně jí vylétl plamen, který se usadil na stole. Stůl zapraskal a oheň jej vesele stravoval. Gilly se vyděsila. Co teď?
Zhasni, zhasni, poručila mu vystrašeně. Místo toho oheň zahučel a přeskočil i na židli a na podlahu a stále se rozrůstal. Gilly vzdala kouzlení a vrhla se na poskakující plamínky a snažila se je udusit mikinou. Za chvíli ji měla skoro celou propálenou a s minimálním výsledkem.
Požár se stále rychleji šířil.
Co mám dělat? Bála se někoho zavolat, aby ji nakonec přece jen nevrátili do dětského domova.
Radši tu umřu, než se vrátit, pomyslela si odevzdaně, musím ho ovládnout.
Sedla si doprostřed místnosti, zavřela oči a snažila se vnímat to pálivé nebezpečí. Cítila, jak voní, horko, které ji skoro spalovalo. Zhluboka dýchala a snažila se s ním propojit.
Pak otevřela oči. Až napočítám do deseti, ovládnu tě, oznámila žlutému plamínku, který jí již skoro olizoval špičky bot.
Začala počítat.
Jedna, dva, tři…
S každou vyslovenou číslicí se zhluboka nadechla a snažila se uklidnit.
Pět, šest, sedm…
Cítila klid, který ji obestíral, jako by nebyla v hořící místnosti.
Osm, devět, deset..
Natáhla ruce a sebrala malý plamínek ze své boty. Už ji nepálil, vesele tančil na její ruce. Okouzleně jej pozorovala.
Pak natáhla ruku a zbytku ohně v místnosti poručila: „Zhasni.“
V tu chvíli oheň opravdu zhasl, zůstal jen kouř a spálený nábytek.
„Proboha, co se tu stalo?“ Vyhrkl Raymond.
Nevěřícně pozoroval Gilly, s popálenýma kalhotami, sledoval černé šmouhy po tváři smísené se slzami a malý plamínek v její dlani. Gilly k němu natáhla dlaň, pak ji sevřela v pěst a když ji znovu otevřela, byl plamínek ten tam.
„Podařilo se mi ho ovládnout,“ oznámila rozjásaně s hrdým úsměvem.