Duševní punkáč Knihy

Nahlédněte na život očima mladého básníka. Ve svých verších snoubí dekadenci s 
humorem, kterým se snaží spestřit jindy nudnou každodennost. Sbírka nabízí útržky 
dospívání: v řádcích válčí s láskou, se světem a leckdy i sám se sebou.  

    ,,Dejte mu šanci!” - Naty, zoufalá ex přítelkyně 

A proč zrovna Oskar Šára? Navzdory mnohým životním komplikacím se nebojí 
velkých výzev. V říjnu 2025 se jako ochotnický režisér mohl pyšnit vyprodaným sálem. Nerad 
polevuje a svou tvorbu chce z šuplíku dostat ven. Knižní debut DUŠEVNÍ PUNKÁČ by byl 
splněným snem a další startovní čárou pro nové projekty. 

Pojdťe se na něm podílet!

 

Ukázky ze sbírky Duševní punkáč:

 

Je to svině
Slova jako led mrznou ti na rtech.
Možná nechceš mě zabít, přesto píšeš mi parte;
možná mi nepíšeš parte, přesto mě zabíjíš
pomalu, bezcitně, je čas si zvykat.

A my se neznáme, přesto mě souží,
jestli jsi skutečně, to po čem toužím
nebo jsem jen opilý, tím že se nabízíš.
Možná mi nepíšeš parte, přesto mě zabíjíš.

Často mám pocit, že Amor místo šípů,
střílí ostrý náboje - chce, abych chcípnul.
Nechá mě vykrvácet na mý vlastní posteli,
na tom prázdném lůžku, o které se nedělím.

Amor je svině,
je to bezcitná svině!

 

Balada kreténa
Čas pominout křivky,
lechtivý úryvky,
a léčit svý neřesti, neduhy.
Asi jsem se přistih’,
že všechny ty dívky
fakticky miluju podruhý.

 

Ostružiny
Chtělas něco extra, tak svlík jsem si kůži.
Prej to mam zkusit - za pokus mi nedáš.
Smyju ti ze rtů šťavu z ostružin,
pak mi mý kosti do poslední zpřeraž.

Zbavím se schránky a vlezu ti do hlavy,
ke tvýmu tělu mě třeba blíž pustíš.
Smyju ti z krku veškerý obavy
a zbavím tě bolesti z netčených pustin.
Stanu se inkoustem, necháš se tetovat.

Zůstanu ve tvojí svlečený kůži.
Budu tam navždycky, nemůžu litovat.
Navždy tě propiju barvou ostružin.

 

Podprahová vzpomínka na Zdeňka Srstku
Mam deset vajglů v plicích,
devět dlouhejch sebelítostnejch básní,
osm neustále se opakujících nápadů,
sedm špatně zahojenejch jizev na rameni,
šest panáků levný kořalky v játrech,
pět zameškanejch hovorů od kamaráda,
čtyři dopisy, který jsem jí nikdy neposlal,
tři hodiny spánku na podlaze,
dvě minuty do odjezdu vlaku
a jednu nevyužitou šprcku v peněžence.

Chcete mě?

 

Ke dni otců
Je to jak ujet od nehody;
do masky se převlíknout.
Potkávám je podél vody
- fotry, jak choděj pro mlíko.
Je to těžký, vzít si gumu?
“Není to ono, je to přítěž...”
Netahej si každou domu,
když ani s jednou nechceš dítě.