Knížka jde do finále!
Slíbená deníková knížka z dvou předchozích cest (Španělsko a Skandinávie) brzy bude!
Pohledy všem došly a brzy bude i kniha! Ještě to sice chvilku potrvá, protože vydat knihu není zas tak jednoduché, jak se může zdát, a napsaným textem to celé jen začíná. Ale vypadá to čím dál lépe, už se hrozně těším, až to bude venku, takže děkuju všem za úžasnou trpělivost! :)
K tištěné knížce všichni dostanou i samolepku z cesty do Kyrgyzstánu, a na pět statečných, kteří mě podpořili opravdu štědře, čeká i suvenýr z cesty v podobě malinké jurtičky z Kyrgyzstánu. :) Jakékoliv dotazy, změnu adresy nebo cokoliv jiného pište na dominika.gawliczkova@seznam.cz
Každopádně odměna vám, bez kterých bych nikdy do Kyrgyzstánu nejela, na sebe už nenechá dlouho čekat, a tady je malá ochutnávka z prvního dne cesty:
"Jakmile tu pohromu vidím, mám chuť to zase všechno vzdát, v mých očích je ta malinká stopětadvacítka neskutečně obrovská. Lámu si hlavu, jak na to vlastně vylézt, když je tam teď plno věcí a já přes ně nepřehodím nohu. Nakonec se podivným naskakovacím stylem dostanu na motorku a zjišťuju daleko zásadnější problém. Nevím, jak z ní slézt. Dosáhnu jenom na špičky a motorka má samosklápěcí stojan, takže ji nejde o něj jen tak opřít a v pohodě slézt. Musí se to udělat bez stojanu, což se zdá jako nemožné, když nedosáhnu na zem a za mnou je hromada zavazadel. „To nepůjde,“ běží mi hlavou, „vždyť se na první křižovatce skácím k zemi.“ Představa, že s tímhle dojedu někam do Španělska, nebyla nikdy tak vzdálená, směšná a naprosto nereálná."