Cesta z mlhy Knihy

  Ano, snažím se vydat knihu Cesta z mlhy. Ale nikdy by nevznikla sama. Vznikla díky lidem, kteří mě drželi ve chvílích, kdy jsem padal, i těm kteří mě tiše, bez jména a bez očekávání, vraceli zpět do života. A také díky vnitřnímu rozhodnutí, že i to, co bolí, co rozbíjí a bere jistotu, nemusí být konec. Že i chaos a temnota se mohou časem proměnit v něco, co člověka posune dál.

  Tato kniha není návodem na život. Je svědectvím jednoho člověka, který se snaží najít cestu ven ze své mlhy, s níž v životě zápasí. Od patnácti let jsem procházel světem psychiatrické péče. Střídaly se léky, léčby i období, ztrácel jsem důvěru k lékařům, ale stále věřil v lepší zítřky. Ve svých pětatřiceti letech jsem potkal psycholožku, která pochopila, že mým hlasem jsou básně - místo, kam jsem ukládal své bolesti, strachy i myšlenky. Moje básně nečetla jen jako texty. Rozuměla jim. A začala mi odpovídat stejným jazykem - poezií. Skrze verše mi pomáhala pochopit a pojmenovat mé vlastní pocity a znovu najít důvěru. Proto velké díky patří mé lékařce Martině Začalové a zároveň je poděkováním všem lékařům, kteří zůstávají v tichu svých ordinací. Velké díky patří mé rodině, která při mě stála při všech mých propadech i vzestupech, i těm, kteří nejsou vidět, nestojí na pódiích, a přesto každý den nesou příběhy druhých. Bez potlesku, bez jmen - jen s trpělivostí, která drží člověka ve chvílích, kdy už sám nemá sílu stát.

  Pokud se i vy budete chtít stát soukolí mé cesty z mlhy, budu vám za podporu knihy moc vděčný.

 Kniha - 140x200, pevná vazba, 120 stran

 

neděle 5. ledna 2020
Jan – 15:01                                                   Martina – 15:12

Tohle není náhoda                                                                 Je sluchu daný prostý fakt
Že sedli jsme si do kola                                                         Je oprávněn nám pomáhat
Někdo tu pláče                                                                       A když názor druhých připočte se
Jiný skřípe zubama                                                                Nerostem jak dříví v lese
Nevynášíme příběhy                                                              Kultivace osobnosti je tím pravým důvodem
Z našeho života                                                                     Proč letos stejně jako vloni setkávat se budem
A chodíme včas
Snaha i ochota
Nerušíme hlukem
Pokud druhý promlouvá
Nasloucháme
Daruje se i dostává
Jako ve zbroji
Žádný posera
Kdo chce způsob
Důvod si nehledá
Ne jako Bludný Holanďan
Start bez cíle smyslu pozbývá

...jedna z prvních básní ze skupinové terapie pod taktovkou Martiny :)

 

pondělí 25. května 2020
Jan – 23:56                                                 Martina – 08:45

Na špičkách                                                                        Jooo, tak takhle to tedy je
Podél zdi                                                                             Stále připraven do boje
Zlehounka                                                                           Myslíte, že je s kým??
Deku odkryji                                                                        Nenapadá nikdo jiný, než svůj vlastní stín
Ulehám, prkenný                                                                 A co když vlastně nenapadá
Na svou matraci                                                                 Jen mementem chce být
Na mysli                                                                              Aby už konečně, začali jsme jinak žít
Se slovy
Ať svými pohyby
Nevzbudím potvory
V mé hlavě prostory
Kde jejich pohodlí
Vstanou-li, jsou takový
Smějí se, tahají za nohy

...báseň o strachu z halucinací...