HLEDÁM SAMA SEBE SAMA

Kdybych se mohla vrátit na začátek, neměnila bych to, že jsem začala dělat prostituci. Ale nakládala bych líp se svým časem a penězi. Kvůli sobě, abych byla šťastná. A taky kvůli tomu, co jsem chtěla ze všeho nejvíc… kvůli lásce.

Móda pro mě vždycky znamenala hodně. Moje máma uměla ušít, uplést, uháčkovat nebo vyšít úplně cokoliv, a tak jsem od dětství nosila originální, speciální kousky. Často jsem listovala módními časopisy, a když přišel čas vybrat si střední, byla jsem do módy už tolik nadšená, že jsem si vybrala oděvní průmyslovku. Chtěla ji kdysi studovat i moje máma. Mně ale chyběly předpoklady, které ona měla – trpělivost a pečlivost. Přesto jsem školu dodělala. Bavila mě.

Po střední jsem si chvíli myslela, že se módou budu živit. Ale nešlo mi to. Víc jsem kouřila trávu, než něco tvořila. Moje porucha soustředění se začala podepisovat na tom, kam se ubíral můj směr. Později, když jsem měla slušný finanční příjem, chtěla jsem se k šití a tvorbě vrátit. Ale brka a „dobrůtky“ mi byly přednější. Neuměla jsem si rozložit čas a dávat energii věcem, které mi možná byly souzené, ani vlastnímu rozvoji. Vím ale, že se k tomu jednou vrátím. Teď jsem totiž v bodě, kdy na sobě pracuju, učím se soustředit a být trpělivá.

Kdy se to zlomilo? Kdy mi to přestalo vadit? Kdy jsem o tom začala přemýšlet jinak? Nevím. Těch otázek je spousta a ještě na ně neumím odpovědět. Přitom sex je pro mě hodně intimní věc. Důležitá součást života. Ale zároveň jsem si začala všímat, jakou mám jako holka moc. Líbilo se mi používat svoji ženskost. Líbilo se mi chodit po hraně. Hřešit. Dělat to, co se „nesmí“. Kontroverze a svoboda pro mě znamenaly všechno. A bylo mi jedno, jak jich dosáhnu, hlavně že budou.

Rychlé peníze mě očarovaly a nepřišlo mi, že by nová práce měnila můj charakter. Neměla jsem kolem sebe holky, které by dělaly to samé. Nepracovala jsem v noci. Naučila jsem se prostě přepnout, když jsem šla „do práce“, a nebylo to tak hrozné, jak jsem si kdysi představovala. Hledala jsem ale štěstí někde, kde jsem ho nikdy nemohla najít. Všechny tyhle kroky můj potenciál spíš zabíjely. Už je sice nejde vzít zpátky, ale jde dělat nové a lepší. Začít znovu.

„Začít znovu.“ Ta věta se stala součástí mého života. Pronásleduje mě pořád. Stejný scénář, jen jiný kluk a jiný čas.

Přišla další láska, a tak jsem se zase jednou rozhodla skončit na privátu. Jenže tím pádem jsem najednou neměla na nájem a na účty. Normální práci jsem sháněla těžko, a tak jsem se pořád vracela zpátky. Dokola a dokola. Prostituce, nebo normální práce. Pořád se to střídalo. Nikdy jsem nežila stabilně.

Do toho jsem u sebe v obýváku nahrávala svůj mixtape Afrodita. Ani tuhle svoji vášeň, hudbu, jsem ale nedokázala uchopit tak, abych se v ní posouvala dál. Přitom jsem přesně věděla, jak lidi zaujmout. Díky mojí osobnosti to v té době šlo skoro samo. Jenže ve chvíli, kdy jsem se začala posouvat v sexbyznysu, přestala jsem se orientovat v tom, o čem můžu veřejně rapovat a o čem ne, a proto jsem se radši stáhla.

A pak tu byl hate. Pro holku, která jela sama na sebe, nebyla pod žádnou crew a pořád ještě dospívala, to bylo fakt těžký. Nechápala jsem, proč mají lidi ty hnusný řeči. Dělala jsem jen to, co mě bavilo. Byla jsem svá. Upřímně jsem čekala spíš ocenění než výsměch. Přitom moje texty byly obsahově dál než texty spousty jiných rapperů. Když se na to dívám zpětně, říkám si, že je vlastně skvělé, jakou odvahu jsem měla. Ta drzost mě baví i dnes. Ale možná na to tehdy nikdo nebyl připravený, přijmout upřímnou, drzou a slušně rozjetou holku.

Postupem času jsem si na to zvykla. Učím se přijímat pohled ostatních. A odpouštět. To odpuštění ale nepřijde hned. Chce to čas. Pochopit, jak fungují lidi, a hlavně jak funguje tvoje vlastní mysl. A to je velká součást mojí cesty. Pochopení a uvědomění.

Tak co, dáte mi šanci ukázat vám i zbytek? Podpořte RED MAMU tady na Startovači a dostaňte se mnohem dál než jen k téhle ukázce. Já vám v RED MAMA nic tajit nebudu – sex, prachy, drogy, lásku, průsery ani věci, o kterých se většinou nahlas nemluví. Vyberte si svoji odměnu – samotnou knihu, knihu s věnováním, VIP afterparty nebo některou z těch úplně šílených, které jsem pro vás vymyslela. Každá podpora nás posune blíž k tomu, aby RED MAMA opravdu vyšla. Teď už jen záleží na vás, jestli chcete zůstat u ochutnávky, nebo si dát celé menu.