P. Rušeb

Už pár let tu pobývám a dávno jsem v sobě našel touhu psát. Bílý, nepopsaný papír je výzvou, volá a čeká až na něm bude vytvořen příběh. Je to jeden z nejkrásnějších pocitů, když z ničeho vznikne něco. Zajímám se o svět kolem sebe, ale především o jeho obyvatele. Lidé jsou nekonečnou studnicí nápadů, tužeb, vášní a bohužel i neštěstí. Často sedím někde venku a pozoruji ten inspirující ruch. Snažím se proniknout za pohledy lidských očí a objevit TO.