Startovač - financování projektů

Zastavovač času - Rok v Praze (kniha fotografií) - crowfunding kampaň

Zastavovač času - Rok v Praze (kniha fotografií)

Čeho si nevšimneme, a máme to denně na očích? 365 dní v Praze, 365 černobílých fotografií. Foto a text Romek Hanzlík, předmluva Jáchym Topol

Knihy

Líbí? Dejte to vědět ostatním.

Loni se mi podařilo  s vaší pomocí realizovat Máj. Ještě jednou děkuji všem za podporu. Celý rok jsem nezahálel, a přicházím znovu. S další knihou, kterou bych rád zrealizoval opět s vaší pomocí: Rok v Praze/Zastavovač času. 365 fotografií symbolizujích 1 rok. Děkuji moc všem za důvěru.

Fotky v této knize pocházejí převážně z roku 2017, jsou doplněné o několik starších. Pořídil jsem je na svých toulkách Prahou. Chodil jsem po stopách K. H. Máchy, F. Kafky, hledal ozvěny minulosti, současnosti i budoucnosti, naslouchal, anebo se prostě jen tak díval kolem sebe, jak město žije. Fotil jsem i na koncertech, které jsou mi prací. Vlastně fotím kdykoli a kdekoli. Foťák nikdy neodkládám. Tohle je můj rok v Praze. Můj zastavovač času.

2017-11-10-13-56-12-8010 (2).jpg

Už nevím, co bylo dřív – jestli hudba, nebo fotografie. Byli jsme hudební rodina. Asi ve třinácti letech se ke mně dostalo album Abbey Road, a byl jsem okamžitě ztracen. Vybral jsem peníze, které mi rodič našetřili, a koupil si elektrickou kytaru. Na gymplu jsem měl kapelu, se kterou jsme hráli každou sobotu na čajích. Další milník byl objev Sex Pistols, Damned, The Residents a labelu Recommended Records. Ten odstartoval můj hudební názor, který mi vydržel dodnes. Stal jsem se profesionálním hudebníkem a hrál jsem punk ve skupině F. P. B. a později s Už jsme doma. I když už dnes nehraju ani necvičím, nezapomněl jsem to a párkrát do roka si s UJD zahraju. Taky jsem zaskakoval na basu s The Plastic People of the Universe na turné v Rusku.

 

Focení je celou dobu u toho. Na začátku jsem rodičům úspěšně zkonfiskoval zrcadlovku Praktica, sehnal si zvětšovák a začal okupovat koupelnu. Prošel jsem takovým tím základním fotografickým vývojem, od píky. S Už jsme doma jsme hodně cestovali po světě a všechno jsem dokumentoval. To už přišla doba dostupného barevného filmu a fotolabů. Když mě trmácení po štacích udol

2017-10-10-13-04-39-5039 (2).jpg

alo, „odprofesionalizoval“ jsem se a od té doby mám hudební agenturu, kde jsem sám sobě ředitelem i zaměstnancem. Hudba a fotografování mě tak provázejí celý život. V posledních letech přibyl ještě film.

Proč fotím Prahu? Jednoduše proto, že je každý den se mnou. Stačí ji vnímat. A dívat se. A hledat. Každý den, cestou do kanceláře, aneb jak já říkám do badatelny, kterou mám kousek od Václaváku, roky procházím kolem rohové majestátní budovy. Teprve nedávno jsem si všiml nápisů. Vždyť to je ta italská pojišťovna, kam chodil každý den do práce Franz Kafka! Museli jsme se tu kolikrát potkat. Kolik dalších věcí člověk nezpozoruje, a přitom je má denně na očích? Co zmizelo, a my si toho ani nevšimli? Jak tu žili lidé před námi, a jak žijeme nyní v Praze my? Co zažíváme, co cítíme, jsme smutní, nebo šťastní, milujeme, nebo nemilujeme? Jak vyplňujeme těly a dušemi pražský prostor a čas?

 

2017-10-16-21-39-00-1433 (2).jpg

Diane Arbus: „Skutečně věřím, že jsou věci, které by nikdo neviděl, kdybych je nevyfotila.“

 UKÁZKA 50 STRAN Z CELKOVÝCH 365 STRAN ZDE

 

2014-08-12-12-02-3318 (2).jpg

Co si o tomto projektu myslíte?