Startovač - financování projektů

Zastavené obrazy - crowfunding kampaň

Zastavené obrazy

Animace malby je proces pomíjivý, nezůstává nic hmatatelného. Rádi bychom film Strom na chvíli zastavili a vytvořili obrazovou knihu.

Knihy

Pomozte nám zastavit obrazy

Nový česko-francouzský animovaný film výtvarnice Lucie Sunkové Strom, čeká v roce 2016 pouť po tuzemských i zahraničních filmových festivalech a kinech. Autorka však říká: "Vznik filmu malovaného olejovými barvami na skle je proces pomíjivý, obrazy se smažou a nezůstává nic hmatatelného." Proto se rozhodla svůj film několikrát POZASTAVIT a z těchto záběrů vytvořit knihu obrazů, která ale nevznikne bez vaší podpory.

01.jpg

Kdo je Lucie Sunková?

Lucie Sunková (nar.1974) je česká výtvarnice, ilustrátorka, animátorka, scénáristka a režisérka. Vystudovala Výtvarnou školu Václava Hollara, následně Katedru animované tvorby na FAMU. Její nový krátký animovaný film Strom vznikal téměř 2 roky a v průběhu prací se z "pouhého" filmu stal umělecký projekt. Vznikne tedy nejen "animák", ale například i speciální limitovaná edice DVD v netradičním uměleckém obalu...nebo kniha. 

DVD 03.jpg

Rozhovor s Lucií Sunkovou

Co najde čtenář v knize Strom?

No, čtenář:)... Ale ano, v knize budou i texty. Nicméně, je to především kniha obrázků z mého posledního animovaného filmu Strom. Na stránkách knihy je tak vlastně odvyprávěn děj filmu v zastavených obrazech.

maketa_knihy.jpg

O čem film je?

Film Strom je metaforou o podobnostech v životech lidí a stromů. Je to lyrický příběh na téma zrození a smrti, báseň o plynutí času, podobenství o rodičovství a překračování hranic jednoho (nejen) lidského života. Příběh o vztazích, o zdánlivé beznaději i šťastném příslibu. Je to vlastně animovaná báseň beze slov.

Odkaz na link s ukázkou z krátkého filmu Strom:

http://www.maurfilm.com/trailer-k-filmu-strom-od-lucie-sunkove/

03.jpg

Kde jste čerpala inspiraci k příběhu?

Jak už to bývá, nejvíce každého inspiruje nejbližší okolí. Život, ať už člověka nebo stromu, jednou začne, ale také jednou skončí. Přemýšlíme, co tady po sobě zanecháme, jak můžeme být užiteční. Uvědomila jsem si paralelu mezi lidským životem a přírodou. Že svůj život a přírodu vnímáme odděleně a přitom jsme všichni její součástí. A že to, co obecně považujeme za konec života, může být vlastně jeho pokračováním.

Uvidíme film v kinech?

Slavnostní premiéra ho čeká ve středu 24.února ve Francouzském institutu v Praze a pak už míří na světové festivaly. A pokud to dobře dopadne, bude na podzim i v českých kinech jako předfilm k celovečernímu filmu "Zloději zelených koní" režiséra Dana Wlodarczyka podle knihy Jiřího Hájíčka.

02.jpg

Jak vás napadlo udělat k filmu knížku?

Práce filmového animátora a zároveň i výtvarníka má jednu nevýhodu. Já - výtvarník, vytvořím obraz, který mi vzápětí Já - animátor smaže. Svou profesní schizofrenii jsem si tedy vyřešila touto knihou. Animační technika malby na skle je zdlouhavá a titěrná práce a bylo mi prostě líto, že nic po natáčení nezbyde. Tvůrci loutkových filmů zbývají alespoň loutky. Mně jen čisté sklo. A díky startovači bychom to rádi změnili. Samozřejmě s obrovským DĚKUJI - všem z vás, kteří se tento projekt rozhodnou finančně podpořit.

04.jpg

Zmínila jste animační techniku malby na skle. Můžete ji laikovi trochu přiblížit?

Techniku malby na skle využívá v celém světě velmi málo animátorů, myslím, že by se dali s mírnou nadsázkou spočítat na prstech u rukou. A každý z nich s ní pracuje tak trochu po svém. Například Alexandr Petrov, ruský výtvarník a animátor, celý film maluje na jednu skleněnou desku. Všechny animace tak vznikají v jednom jediném plánu. Já maluji všechno, co se hýbe, na dvou skleněných deskách, položených horizontálně, asi 15 cm od sebe a pod nimi mám ještě pozadí. Pozadí je namalované olejovými barvami na průhledném papíře a je zespoda prosvícené světelným panelem. Obraz za obrazem se na skle postupně umazává a domalovává a jednotlivé obrazy pak snímám digitálním fotoaparátem do počítače. Všechny záběry z ateliéru pak procházejí, dnes už neodmyslitelnou, počítačovou postprodukcí.

05.jpg

06.jpg

Jak se shání peníze na film, který je přeci jen spíše uměleckým počinem, než mainstreamovým dílem?

Projekt filmu Strom jsem představila světovým producentům na Mezinárodním filmovém festivalu Anifilm v Třeboni. Velmi zaujal francouzskou producentku, což mě samozřejmě potěšilo. Méně mě potěšila její skepse ohledně financování. Byla v tu chvíli přesvědčena, že ve Francii peníze na tento film nesežene. Naštěstí vše dopadlo jinak a film je tak financován z Čech i Francie. Český producent dostal grant od Státního fondu kinematografie, francouzská strana film financovala z Francouzského fondu kinematografie CNC.

Jak se, takto na dálku, spolupracovalo s francouzskými kolegy, kteří na filmu také pracovali?

V dnešní době je díky internetu celkem jedno jestli komunikujete s někým, kdo sedí ve vedlejší místnosti, nebo s někým, kdo je až na druhém konci světa. Takže na spolupráci na dálku si určitě stěžovat nemůžu. Za všechny francouzské kolegy bych však zmínila skladatele Oliviera Daviauda, který do filmu složil hudbu. Trochu jsem se totiž obávala, že hudební linka z prostředí Galie bude něco jiného, než jsem si já, děvče od Vltavy, představovala. Mé obavy však Olivier rychle rozprášil a hudba spolu s obrazem, dle mého názoru, funguje naprosto jednotně. Také mě pan skladatel přesvědčil o tom, že příběh filmu nezná hranic mezi státy a bude tak srozumitelný i beze slov divákům po celém světě.

Může se už nyní divák těšit na váš další film?

Určitě. Námět, který bych ráda zpracovala, si už delší dobu nosím v hlavě. Ale nerada bych, v tuto chvíli, vyzrazovala více, protože animovaný film je vždycky běh na dlouhou trať.

Děkuji za rozhovor.

rozhovor vedl Aleš Vémola

PLAKAT_obr.jpg

 

Co si o tomto projektu myslíte?