Startovač - financování projektů

Vzpomínky panského kočího - crowfunding kampaň

Novinky - Vzpomínky panského kočího

Podpořte vydání knihy. V plánu máme vytisknout 100 knih. Jedna může být vaše...

Knihy

Cílová rovinka!

Cílová rovinka! Cílová rovinka! Obrázek

Máme před sebou poslední úsek cesty. Posledních šest dní. Ty prý bývají nejnáročnější.

Koně je třeba dobře namotivovat extra-porcí ovsa. A pro vás máme také něco výjimečného. Nejštědřejšímu z vás bude nabídnut dědičný titul a místo v Horní komoře českého Sněmu. Vážně. Jeho Veličenstvo nám to včera slíbilo při soukromé audienci spojené s večeří. Taková nabídka nepřichází každý den, ale Jeho Veličenstvo má také své zájmy a přeje si, aby kniha Vzpomínek spatřila světlo světa. 

A těší se na pokračovaní, takže, vážení, myslete i na své děti. Další tři v pořadí nejštědřejších dárců mají příslib povýšení do šlechtického stavu. Ovšem již bez nároku na dědičná místa na Sněmu. Pochopitelně. No, kdy vám někdo nabídl něco podobného? 

A pokud ještě váháte, je zde poslední trumf - osobní setkání s Jeho Veličenstvem. Podle vývoje situace někdy mezi léty 1918-1921. Toho se dostane tomu z vás, kdo tento projekt nasdílí na FB či Twitteru, napíše na Startovač komentář a získá nejvíce lajků. Tak mi bylo řečeno, ale moc tomu nerozumím.

Takže pište, sdílejte, podporujte!

xxxxxx

INFO: POKUD SE NEVYBERE POŽADOVANÁ ČÁSTKA, VRÁTÍ VÁM STAROTOVAČ VŠE ZPĚT DO POSLEDNÍHO KREJCARU. A MY VÁM POŠLEME KNIHU TAK JAKO TAK, JEN V ELEKTRONICKÉ PODOBĚ. BŮH OCHRAŇUJ KRÁLE!

 

Taxis!

Překážka, která straší. Koně letí vpřed, koně letí vpřed, koně letí vpřed... Taxis! Obrázek

Překážka, která straší. Koně letí vpřed, koně letí vpřed, koně letí vpřed...

11. dní do konce. Rozbíháme se do finále.

Kdysi jsem starého knížetepána vezl do Pardubic na velkou. Ono to zní divně, ale my koňáci tomu rozumíme. My to tak prostě říkáme. On tedy knížepán nezávodil, nebyl to jeho styl. Ale rád se setkal s urozenými pány a koně byla jeho velká láska. 

Já tam koukal na jockeye jako u vytržení. To tempo! A místo aby překážky objeli, vrhali se přes ně! Taky aby ne, když měl vítěz slíbených 8000 zlatých! A to měl s koněm uběhnout jenom nějakých sedm kilometrů. Mě kdyby takhle platili, tak jsem za chvilku milionář.

Knížepán mi cestou řekl, že úplně nejtěžší je Taxis. Viděl jsem toho pána, ale znám i těžší. A o dost. Pan Ziesel mi řekl, že u zrodu Velké pardubické, která se poprvé konala v roce 1874, stáli princ Emil Fürstenberg a hrabata Maxmilián Ugarte a Oktavián Kinský, který měl praktické dostihové i honební zkušenosti a přispěl svými radami zvláště při projektování jednotlivých skoků. Již tehdy se v kurzu objevil „Hlavní příkop,“ časem zvaný také „Oplocený příkop“, „Velký příkop“ či „Tribunní skok“. Po prvním ročníku se rozpoutala diskuse o jeho zrušení, které požadovali zvláště mladší jezdci v čele s Emilem Fürstenbergem. Jejich oponenti ovšem prosadili zachování příkopu. Princ Egon Thurn-Taxis (1832 – 1892) tehdy pronesl slavný výrok: „Pánové, já tento skok už nikdy překonávat nebudu, a jak se tak dívám kolem sebe, tak vy také ne. Nevidím tedy důvod, proč bychom jej měli rušit a někomu něco ulehčovat.“ Osmnáct let poté, v roce 1892, byla překážka poprvé oficiálně označena jeho jménem.

My si taky nebudeme nic ulehčovat. Proto každého prosím o sdílení tohoto projektu. Ať mají koně co žrát. Sdílet můžete mezi svými přáteli. Na FB, twitteru i po hospodách.

 

Řekli o Taxisu
„Taxis je překážka jako každá jiná.“ (Jana Nová)
„Je to podivné, ale v šedesátých letech jezdci nepřikládali Taxisu takovou důležitost jako Velkému vodnímu příkopu. Tam jich ztroskotávalo víc.“ (Rudolf Deyl starší)

Zrychlení

Jsem jen pouhý panský kočí... Zrychlení Obrázek

Jsem jen pouhý panský kočí, ale o koních, kočárech, rychlosti a zrychlení vím svý. Umím si dobře spočítat, kdy koním přitáhnout a kdy popustit. A někdy také musí dojít na práskání bičem.

Čtrnáct dní do konce cesty a chybí nám ujet ještě 20807 km. To je 1486 km denně, 62 km za hodinu. Pro vás v roce 2019 to může znít jako banalita, ale v zatáčce mezi lety 1914 a 1903 je to poměrně fuška a také je před námi to táhlé stoupání a jazykové boje. Povinná přestávka U Punktací a nezpevněná cesta U Fundamentálek. 

No, prostě bych nerad začal popohánět bičem. Sarajevo je stále daleko.