Přijde chvíle, kdy si člověk uvědomí, že je ve skutečnosti všechno jinak, než si myslel. Aleš Hlavinka, hrdina nového transformačního románu Odložený Vesmír, tento okamžik zažije na oslavě svých 42. narozenin. Místo bujarého oslavování, na které se těšil, málem umře na WC v důsledku předávkování.

Tím začíná Alešova velká proměna z nabubřelého pitomce v laskavého člověka. Ta se neobejde bez četných vnitřních bojů. Naštěstí má kolem sebe "osvícené" přátele, kteří mu pomáhají zvládnut cestu z hlavy do srdce. Jeho dcera Kristýnka, moudrý bodyguard Tomáš, zejména pak svérázný životní kouč Pépé... 



Vedle oblíbeného Pépého z knihy Plyšový Buddha se v románu můžete znovu potkat také s Biankou z knihy Malá či s veselým strejdou Karlem z románu Zastaveno.

Na setkání s vámi prostřednictvím stránek knihy se těší také MUDr. Jan Hnízdil, zpěvák Tomáš Klus, spisovatel Robert Fulghum a další inspirativní osobnosti.  



V knize najdete množství ilustrací. S pečlivostí sobě vlastní je pro knihu tvoří Kateřina Kofroňová, černobílé kresby pak Miloš Löffler. O grafickou podobu knihy pečuje můj dlouholetý spolupracovník Jiří Procházka.

O tisk knihy se postarají Tiskárny Havlíčkův Brod a.s.
Záložky a pohlednice ke knize tiskne Tribun EU s.r.o. 

Moc děkuji za Vaši podporu projektu i mé tvorby obecně,
věřím, že v knize najdete tu pravou podporu a inspiraci pro svůj život.

Krásné teď a tady :-)

srdečně

Michal Čagánek

...



UKÁZKY Z KNIHY

Ticho je zde, věčně čerstvé, věčně přítomné.
Nekonečná studnice klidu a míru. Ztišíš mysl a je zde.
Začneš přemýšlet nad tisícem věcí a studnice se uzavře.
To vše mi docvakne až zpětně. V poušti cvaká jedině písek.
Tichounké tik – ťak, tik – ťak, v každém zrníčku
mikroskopický hodinový strojek. V každé buňce,
v každém atomu tik – ťak, přesně tak,
co světem svět, věčně teď, žádné pak.
A zase teď hrdlička píseň zapěje.
Jednoduchá melodie. Svist křídel, další písnička.
Den za dnem, noc za nocí, okamžik za okamžikem.
A už znovu svítá.

...

„Jak mám tedy postupovat?“ nedá mi to se nezeptat.
„Hezky krok za krokem,“ zní bodyguardova odpověď. „Vždy jenom jeden krok. Potom druhý. A úplně první krok, než cokoliv podniknete, je?“
„Úplně první krok, než cokoliv podniknu, je,“ opakuji po Tomášovi zahloubaný do jeho nebesky modrých očí. Klid, který z nich vyzařuje, je nakažlivý. Ve chvíli prostoupí celé mé bytí.
„Úplně první krok je, zastavit se,“ vyslovím bez přemýšlení a užasnu, co mi to vyletělo z pusy.
„Velmi správně,“ pochválí mě Tomáš s úsměvem. „Protože teprve tehdy, když se člověk zastaví, když nikam nespěchá a prostě a obyčejně je, může spatřit věci takové, jaké skutečně jsou.“
„V poušti jsem nikam nespěchal. V poušti jsem prostě a obyčejně byl, v poušti jsem se zastavil,“ odříkávám fascinovaně.
„A co se od té doby změnilo, že je svět najednou tak zlý, plný problémů a těžkostí?“ zeptá se Tomáš.
„Vůbec nic,“ musím připustit. „To já, začal jsem nakupovat... “
„Pořádně dlouhý nákupní seznam?“ usměje se bodyguard.
„Nekonečný. Všechny myšlenky, co udělám, co změním ve svém životě, ve firmě, ve státě... Přes plný nákupní vozík jsem přestal vidět dokonalost světa.“



ilustrace: Kateřina Kofroňová, černobílé kresby Miloš Löffler