Více než dvacet let s tříkolkami jezdíme severní Evropou. Vždy jsme byli zvyklí dojednávat lodní přepravu Velorexů až na místě v přístavu. To má  nespornou výhodu v tom, že pokud se některý ze strojů pokazí a přijedeme někam později, tak můžeme jet následujícím spojem.  Nikam nespěcháme. Druhou výhodou je to, že jsme doposud vždy platili cenu jako za motocykl a spoléhali, že tříkolku Velorex vlastně nikdo nezná a registrační značka je vlastně motocyklová…. Takto se nám za dobu těch mnoha dálkových jízd podařilo ušetřit nemalý peníz…. 

Na Island jezdí  trajekt Noronna společnosti Smyril line. Touto lodí jsme jednou již jeli z Bergenu na Shetlandy do Lerwicku, pochopitelně jako motorky….

Potíž spoje na Island je ten, že bývá vyprodán hodně dopředu a jezdí pouze jednou týdně. Nechtěli jsme proto riskovat a poprvé jsme tedy začali lodní lístky shánět dopředu a z tepla domova. Představa klikání u počítače ale jaksi i tak nebyla v souladu s našimi dobrodružnými povahami….

Mám sousedku, která se zabývá letenkami a tak jsem se jen tak mezi řečí zeptal, zda nezná někoho, kdo by dokázal obstarat lodní lístky na Island. Za několik dní mi nadšeně přeposlala email od kolegyně z velké cestovní kanceláře, která sdělovala, že není problém. Lodní lístky budou, ptala se ale ve Smyril line, zda jsou Velorexy motocykly nebo osobní auta a odpověď byla pochopitelně že jsou to osobáky za plnou cenu. Udělalo se mi trochu špatně a ztracenou rovnováhu jsem získal až po panáku arktického koňaku.

Při osobním jednání v této cestovní kanceláři jsem dosti hlasitě  projevil svůj názor,  že velká expedice díky její osobní a nežádané iniciativě skončila dříve nežli začala a že tedy velmi pěkně děkujeme….  

Vše se nakonec ale v dobré obrátilo, domluvená cena byla velmi solidní a přes všechny iniciativy a peripetie  na hranici ceny za motocykly. Tak jsme to zaplatili a zjistili, že již není cesty zpět. Teď už tam prostě musíme a ty Velorexy tam prostě musí dojet třeba i po dvou. Teda do přístavu v dánském Hirtshals to bude peklo, Čtyři dny každý po 300 kilometrech bez ohledu na závady, loď nečeká a my uděláme vše, aby před vyplutím polkla ty naše tříkolky …..

P.S. I love ČEDOK