U nás v Hmyzáčkově - crowfunding kampaň

U nás v Hmyzáčkově

KNIHA + DĚTI = RADOST a SMÍCH. Spousta z Vás se už přesvědčila, že tato jednoduchá rovnice funguje. Pojďme společně v tom pokračovat.

Knihy
U nás v Hmyzáčkově

Líbí? Dejte to vědět ostatním.

Volné pokračování pohádkovo-naučné dětské knížky "Hmyzí pohádky z květinové zahrádky".

Nová kniha bude tentokrát TLUSTŠÍ (více stránek), BAREVNĚJŠÍ (více obrázků) a navíc s FOTKAMI.

Po úspěšném vydání prvního dílu a na základě přání a skvělých recencí od Vás čtenářů (s některými se rádi chlubíme na konci textu) jsme se rozhodli pokračovat.

Tentokrát samotářská včelka Lucinka představí ostatní své přátelé, kamarády a sousedy žijící ve vesnici zvané Hmyzáčkov.

Touto dětskou knížkou s názvem "U nás v Hmyzáčkově" se opět snažíme přiblížit svět hmyzu (nejen) těm nejmenším čtenářům, a to prostřednictvím dvanácti příběhů ze života hmyzích hrdinů.

Nejen, že se znova potkáte s již Vašimi známými samotářskou včelkou Lucií a jejím kamarádem  čmelákem Čendou, ale seznámíte se např. i s beruškou Julii, škvorem Áďou, pestřenkou Alenkou a s mnoha dalšími obyvately zahrady pana Čápa.

"Hmyzáčkov je taková docela maličká hmyzí vesnička stojící na samém okraji zahrady pana Čápa. No, ona popravdě to ani vesnička moc není, spíš vypadá jako panelový dům. Prostě velké stavení se spoustou bytečků, pokojíčku, skrýší a dalších tajemných zákoutí. A zde všude žijí a hospodaří mí přátelé, kamarádi a sousedé. Hezky se usaďte a uvelebte. Nebo se pohodlně zachumlejte pod peřinu. Oni vám teď o sobě určitě něco zajímavého prozradí."

V knize jsou navíc uvedeny, vysvětleny a zobrazeny některé pojmy, které autoři považují za důležité v rámci edukační činnosti (nejen) dětí, a s kterými se třeba děti (možná i Vy) doposud nesetkaly. Tentokrát dětem vysvětlíme, kdo jsou třeba MŠICE nebo co jsou KROVKY slunéčka a ŠTĚTY škvora. 

Opět chceme, aby z knihy měli radost nejen děti samotné, ale i jejich rodiče, prarodiče či kamarádi a všem bez rozdílu věku přiblížit kousek naší krásné přírody, kterou si navíc mohou sami vytvořit na vlastní zahrádce.

Navíc, oproti první knize, bude více příběhů, více stránek, více obrázků a poprvé fotografie hmyzích hrdinů.

Formát knihy A5, vazba šitá V8, rozsah cca 160 stran, barevný obrázek minimálně na každé dvoustraně, 20 fotografií, náklad 500 ks.

Přidejte se znova k nám a podílejte se na splnění dalších snů dvou (ještě pořád) začínajících autorů. Pomozte na svět nové knížce pro ty, které milujeme nejvíc. Udělejte radost naším dětem. Nic nás to nestojí, jen pár peněz. A stojí to za to. Nikdy není špatné, udělat dobrou věc (Mark Twain).

Kniha je opět velmi bohatě barevně ilustrovaná mladou, začínající a velmi talentovanou slovenskou ilustrátorkou Luciou Paulikovou. 

pracovní obrázek Kniha 2.png

Kreslení je již v plném proudu a Lucia pro Vás připravuje spoustu skvělých barevných obrázků. Strašně moc ji to baví a na výsledku to je znát :-).   

Lucia kreslí.png

Novinkou budou fotografie reálných hrdinů všech příběhů od skvělého fotografa Vladimíra Ihnatka. Takže už poznáte, jak vypadá skutečná včelka Lucka, čmelák Čenda, pavouk Kubík a mnoho dalších.

Anotace knihy:

Kniha pro děti, kterou právě držíte ve svých rukou, volně navazuje na již vydanou knihu s názvem „Hmyzí pohádky z květinové zahrádky“, v níž hlavní hrdinka, samotářská včelka Lucinka, vypráví o všech svých dobrodružstvích, která prožila se svými hmyzími kamarády. Tentokrát se vám Lucka bude snažit zábavnou, ale i poučnou formou ve dvanácti příbězích přiblížit život obyvatel (nejen) hmyzího domečku, tak jak to (možná) chodí v naší přírodě. S její pomocí se vám představí všichni její kamarádi, přátelé i sousedi.

Ukázky z knihy:

Příběh druhý: Jak si vosíci Tonda s Arnoštkem měřili pupíky

Jenže ouha. Arnošt se tam nevejde. Má tak najedené bříško, že se vždy ve dveřích zadrhne.
„Ty máš velký pupík,“ vykřiknu najednou a směju se na celé kolo.
„Ne, nemám!“ zlostně se brání Arnoštek.
Počkej, já tě teď vytrestám, pomyslím si v duchu. Já tě odnaučím mlsat a přecpávat se.
„Máš velký pupík a už se nikdy nedostaneš domů,“ křičím hlasitěji, ať to každý slyší.
„Ne, nemám velký pupík,“ znovu odporuje Arnošt a vůbec se mu nelíbí, že si z něj dělám srandu. Ale když se do mezery nevejde ani napotřetí, smutně usedá na okraj domečku.
„Tak co, kde budeš dneska spát?“ dosednu vedle něj a pořád ho ještě zlobím.
Koukne na mě a smutně povídá: „vždyť jsme oba stejní, jak to, že ty se tam vejdeš a já ne?“

Příběh devátý: Jak si zlatoočka Aurélie myslela, že je nejkrásnější ze všech

No trvalo to dost dlouho, než jsem se dala zase do pořádku a teď už snad vypadám zase jako budoucí královna plesu. Zlatíčko. Nemůžu už více čekat, musím pelášit na pařez, jisto jistě už museli začít. I beze mě. Jen jsem na to pomyslela, pojala mě hrůza. Beze mě. Opakuji si ta dvě slova a spěchám, co můžu, abych na místo dorazila včas.

Rychle, ale přeci o něco opatrněji než prve, šplhám nahoru na pařez, když v tom ke mně shora dolehne výrazný hlas: „A dnešní vítězkou plesu a královnou krásy se stává pestřenka Alenka“. Následuje bouřlivý potlesk a volání: „sláva, sláva, blahopřejeme královně, ať žije královna plesu“.

V té chvíli jsem přestala vnímat a pomalinku po hladkém pařezu kloužu dolů, zpátky do bláta. Teď už je to opravdu úplně jedno. S vyjeveným kukučem, nožkami zabořenými do nevábně vonícího bahna a se skleslými svatebními šaty sedím a z oček mi proudí dva potoky slziček.

Recence k prvnímu dílu - "Hmyzí pohádky z květinové zahrádky"

"Je to až k neuvěření, ale na tuto knihu mám jen samé kladné reakce. Kniha je rozdělena do 10ti příběhů (každý nese jiné označení - například příběh druhý (mokrý) je o tom, jak včelka Lucinka usla na leknínu a čekalaji studená sprcha....V každém příběhu se čtenář seznámí se zajímavostí z říše přírody - zvířat i rostlin (například zjistíte kolik má včela očí, kde má srdce, jaké jsou méně známe druhy, jak se nazývají luční byliny a stromy a mnoho dalšího) a to všechno velmi zajímavou a zábavnou formou. Celá kniha je psána vtipně a autor vybízí velmi často k zamyšlení své čtenáře (nejčastěji metodou otázek jež směřuje ke čtenářům/posluchačům), čtení je tak ještě mnohem více zajímavější. Kniha je doplněna krásnými ilustracemi, které upoutají pozornost menších dětí na poměrně dlouhou dobu jež já jako matka využívám ke klidnému a plynulému předčítání. Dcera i já jsme si knihu natolik zamilovaly, že se nemůžeme dočkat pokračování! Děkujeme, knize dáváme 10 bodů z 10!"

"Krásný den, pane Poláčku,a nejen tento, přeji Vám a paní Paulikové, ať jsou následné dny pro vás tak krásné, jako je kniha Hmyzí pohádky z květinové zahrádky, které jsem nesmírně ráda. Přišla mně zrovna před prázdninami, a já se již moc těším, až si budeme číst s vnoučaty tohle pohádkové vyprávění se spoustou zajímavostí. Mým velkým přáním je nadále prohlubovat vztah vnoučat k přírodě. Ráda bych Vám oběma tímto moc poděkovala za krásné dílo s rozkošnou ilustrací."

"Dnes mi přiletěla Lucinka z květinové zahrádky i s věnováním od autora Rostislava Poláčka, za což děkuji. Musím říct, že i když text znám, knížka pro mě doslova ožila nádhernými ilustracemi Lucie Paulikové. Na tom, jak pěkná a milá kniha vznikla, mají v mých očích oba autoři rovnocennou zásluhu. Nečekejte Sekoru nebo Máju. Hmyzí pohádky z květinové zahrádky jsou originál. Text je přizpůsobený malým čtenářům a ti větší najdou pod čarou spoustu doplňujících informací, čímž se z hmyzích pohádek stává něco, co “poroste” spolu s vašimi dětmi. A to je prostě fajn".

"Milý pane Poláčku ... Děkuji za úžasnou knihu! Je to krása! Čtu pomalu, snad i záměrně, abych se z ní mohl těšit několik dní ... určitě vím že si ji přečtu ještě mnohokrát, ale poprvé je to vždy něco výjimečného ... Ještě jednou moc a moc děkuji za knížku. Moc si vážím toho co jste dovedl slovem předat !"

Co si o tomto projektu myslíte?