Slepičí traktor pro Zahradu Vesna - crowfunding kampaň

Slepičí traktor pro Zahradu Vesna

Před rokem jsme začali pěstovat zeleninu v Olomouci. Po úspěšném prvním roce, jsme se rozhodli rozšířit flotilu kurníku na kolech.

Ostatní

Líbí? Dejte to vědět ostatním.

Co bylo dřív - vejce nebo slepice?

Ani jedno.

Na začátku byli dva lidi, kteří měli sen hospodařit v souladu s Přírodou.

 

Netrvalo to dlouho a na volání jejich záměru se ozvala tato zahrada v srdci úrodné Hané.

 

 

Po vynaložení nemalého úsilí se nám ze zarostlého pruhu uprostřed agrární pustiny podařilo vytvořit ostrůvek života, ze kterého má prospěch jak člověk, tak i všechen ostatní život.
Pěstovali jsme okolo 40 druhů zeleniny, očesali 5 druhů ovocných stromů a začali s chovem slepic. Oproti běžným domácím či průmyslovým chovům se náš liší tím, že s kurníkem kočujeme po pozemku. Tak hejno přemisťujeme tam, kde je potřeba pokosit trávu, sezobat spadlé ovoce nebo vyčistit záhon od posklizňových zbytků. Tento pojizdný kurník se nazývá slepičí traktor.

A takhle se nám dařilo první sezónu pěstovat.

 

 

Inspirováni permakulturou a biodynamickými principy jsme dále snili náš zemědělský sen.
Pro trvale udržitelné hospodaření je alfou i omegou organická hmota pravidelně dodávána do půdy. Pro její tvorbu jsou zase důležitá hospodářská zvířata. Máme jen omezený prostor pro chov zvířat,
a tak bylo hned jasné, že začneme se slepicemi.
A byla to trefa do černého!

 

 

S nadšením jsme se vrhli do našeho prvního chovu. Jak jinak než od kuřátek. Vybrali jsme si české národní plemeno Českou slepici zlatě kropenatou a Araukany pojmenované po stejnojmeném jihoamerickém indiánském kmeni. Jakmile slepičí mládež dorostla do puberty, vyměnila bezpečí naší kuchyně za divokou jízdu slepičím traktorem. Tento zapomenutý nástroj předků, jsme měli možnost navštívit v moderní poloautomatizované podobě na farmě v Německu. Inspirováni hi-tech "huehnermobilem" jsme si ztloukli na starém podvozku vlastní. Ke kropenkám a araukanům jsme šoupli ještě hybridní plemeno Dominant hnědý, které ve snášce žádné jiné plemeno nepředčí. Slepičky nemáme jen na parádu, ale taky na práci.
Takhle to vypadalo, když jsme je v květnu dovezli do sadu.



 

Slepicím jsme obehnali výběh ohradníkovou sítí a co týden nebo dva jsme je posunovali na nové stanoviště. Z této spolupráce mají prospěch všichni zúčastnění. Holky mají pořád čerstvou pastvu, jednou si zobou zpadlé moruše, švestky nebo jablka, jindy se zase prohání po vysklízených záhonech špenátu či květáků. Stromům a půdě se dostane péče v podobě přihnojení, pohrabání
a uklizení všeho, co už odumřelo. A my nejenže máme radost z toho, když to všechno pozorujeme, ale taky si každý den vyzvedneme přes dvacet vajíček, která jsou uvnitř opravdu zlatá. A abychom nezapomněli, zákvas ze slepičinců je hnojivým pokladem téměř zadarmo. Slepičky mají v základu stravy zrní, granulovanou směs a skořápky co jen jejich volátka ráčí. K tomu všemu téměř nekonečný zelený výběh (díky rotaci pastvy i na menší ploše zvládáme nechat porost dorůst). Teď v zimě jim přistrouháváme mrkev a zkoušíme suché zrní nahrazovat fermentovaným.

 

 

Všechny odměny jsou ručně vyrobené z vlastních surovin. Odběr bude možný osobně po domluvě v Olomouci, Brně, Praze, Ostravě, Liberci, Ústí nad Labem nebo Vám je pošleme přes Zásilkovnu.





Zahrada Vesna spolupracuje také s projektem Ze-za-hrátky, kde pěstují zdravou zeleninu podobně nalazení lidé jako my. Právě poblíž jejich pole by byl další slepičí traktor umístěn. Oficiálně družstvo ještě nejsme, ale fungujeme na podobných principech: sdílíme know-how, stroje i prodejní prostor. Společně dodáváme zeleninu do místních restaurací, na tržnici, pravidelným odběratelům zeleninových bedýnek a nebo ji prodáváme rovnou z pole. Od příštího roku budeme společně hospodařit na 2ha orné půdy. Upřednostňujeme především lokální odbyt našich výpěstků,
ale už teď máme poptávku i ze vzdálenějších míst. Proto zvažujeme a hledáme možnosti,
jak ekologicko-ekonomicky distribuovat i mimo Olomouc. Možnosti jsou opravdu neomezené.

Budeme stavět pojizdné kurníky do té doby, dokud je nebude mít každý hospodář na svém statku nebo dokud naposled nevydechnem v hromadě kompostu. A po nás přijdou další, kteří v tom budou pokračovat.

 

Co si o tomto projektu myslíte?