Hned na začátku 3. listopadu vzlétla v družici Sputnik 2 do vesmíru fenka Lajka. Navzdory časté představě nebyla prvním psem za hranicí zemské atmosféry. Už před ní překročily tuto hranici jiné fenky v raketách létajících po balistické dráze. Lajka však byla první, která letěla po oběžné dráze Země.

Návrat nebyl plánován. V té době ještě neměl Sovětský svaz žádné návratové těleso, které by bylo schopné snést z oběžné dráhy živého tvora a bezpečně přistát. Namísto plánovaných několika dní vydržela na živu ale pouhých několik hodin. Potom zemřela na přehřátí.

Její příběh zpracoval Karel Pacner v knize Kolumbové vesmíru – souboj o měsíc a můžete si jej přečíst i online na Technetu.

Na 9. listopadu připadá Den Carla Sagana / Carl Sagan Day. Připomíná narození astronoma a popularizátora vědy Carla Sagana, významného skeptika a ateisty roku 1934.

Většina z nás jej zná diky dokumentárnímu seriálu Cosmos.

Těžko někdo připomíná méně klišovitou představu zamračeného skeptika, který nevěří ničemu, na co si nemůže sáhnout než právě C. Sagan. Ve svém životě dokázal skvěle spojit fantazii a poznání, což je pravděpodobně ideální směs pro kariéru vědce a popularizátora vědy. Dalo by se říci, že Carl Sagan byl skeptický snílek. Docela jej vystihuje citát:

„Fantazie nás někdy zanese do světů, které neexistují. Ale bez fantazie se nedostaneme vůbec nikam.“

Mnoho současných skeptických hnutí se dovolává na vědecký skepticismus. Základní podobu tohoto myšlenkového proudu přitom určil právě Carl Sagan. Poprvé tento pojem použil v knize Kontakt roku 1985 a později v knihách Billions and Billions: Thoughts on Life and Death at the Brink of the Millennium roku 1987 (velmi mizerně přeložená do češtiny jako Testament: miliony milionů: myšlenky o životě a smrti na přelomu tisíciletí) a The Demon-Haunted World z roku 1995.

Mezi další významné dny v listopadu patří 7. listopad Den Marie Curie-Skłodowské kdy si připomínáme narození francouzské vědkyně polského původu, objevitelky radioaktivity roku 1867 a 21. listopad - Montgolfier Day - připomínající den, kdy se roku 1783 první lidé vznesli do vzduch v horkovzdušném balónu. Byli to Jean-François Pilâtre de Rozier a François Laurent d'Arlandes (videa jen v angličtině).

 

Den o kterém se ale zmíníme podrobněji je 24. listopad 1974 kdy paleontologové Donald Johanson a Tom Gray objevili kostru australopitéka později přezdívaného Lucy. Objev změnil náš pohled na prehistorii lidstva.

Tato poměrně zachovalá kostra ukázala australopiéky jako tvory schopné vzpřímené chůze. Ukončila tedy dobu spekulací nad touto částí evoluce předků člověka.   Lucy žila zhruba před 3,1 - 3,2 miliony let, dosahovala výšky asi 105 cm a váhy okolo 29 kg.

Mimochodem správně má tento nález označení AL 288-1, přezdívku dostala samička druhu Australopithecus afarensis až po oslavě nálezu na níž opakovaně hrála skladba skupiny Beatles Lucy in the Sky with Diamonds.