Startovač - financování projektů

Prknem dolů - crowfunding kampaň

Prknem dolů

Slavná historie československého snowboardingu slovem a obrazem na třistadvaceti stránkách výpravné barevné publikace.

Knihy

Chcete vědět, kdy a proč se začalo v Československu jezdit na sněžných prknech? Jak vypadaly první snowboardy v těch dřevních dobách a jak bylo takřka nemožné dostat se s nimi třeba na lyžařský vlek? Podpořte vznik knížky Prknem dolů, která vyjde na podzim roku 2015 vlastním nákladem a dozvíte se toho ještě mnohem víc. Prostřednictvím Startovače sháním peníze na tisk a distribuci knížky, která vznikala průběžně od roku 2006. Na 320 stránkách najdete vzpomínky pamětníků, unikátní fotky Vojtěcha Písaříka a texty o tom, jak se v Československu lepila první sněžná prkna a z čeho se vyrábělo vázání. Za vaše velkorysé příspěvky vám pošlu knížku, samolepky, triko, nebo třeba originální snowboard. Takže Lets’go, Prknem dolů!

Kniha Prknem dolů sahá ke kořenům československého snowboardingu a vychází na 320 stranách formátu 17x25 cm, s DVD přílohou s filmem Romana Včeláka Sněžný děvky v Perninku. Text © Jan Bouček, fotografie z archivů pamětníků a © Vojtěcha Písaříka, fotografa časopisu Mladý svět, autora prvního článku o československých prknařích (1986).

...hvězdama pro mě byli všichni, co se dokázali odlišit od většiny a rozzářili tu ponurou dobu osmdesátejch let třeba jen tím, že v barevnejch tričkách povlávali městem na skejtu. Recese, riziko, adrenalin, pivo, skejtování na Strahově, Summer camp v Prachaticích v létě 1987, zimy v Jizerkách i punkový koncerty mi otevíraly nový obzory a posouvaly hranice. Díky skateboardingu a snowboardingu bylo možný získat pocit výjimečnosti v době, kdy jsme si byli kolektivně a povinně rovni. Nějaká ta příprava k tomu byla a je určitě potřebná, ale nesmí se přeceňovat. Ten okamžik kdy sjíždíš kopec na prkně a zametáš svoje stopy ve sněhu je důležitej. Tady a teď...

Honza Bouček, 2015

...první snowboardéři měli svoje kořeny v surfingu i skateboardingu a chtěli si užít zimu takovým způsobem, aby pro ně byla zábavná. Kopce kolem byly prázdný a čekaly na to, až je někdo sjede. Hodně let cestovali sněžný surfaři z místa na místo, šplhali do kopců, na který by nikdo nikdy nevlez, skrejvali se před zvědavejma očima a hledali svojí svobodu. Tahle část snowboardingu je pořád ta nejpřirozenější cesta k naplnění prknařovejch snů – uspokojit duši ochotnou vyzvat divoký a krásný hory na jednu dlouho trvající jízdu dolů v perfektním neposkvrněným prašanu.
Snowboarding prošel za krátkej čas mnoha změnama, prknaři to nevzdali a ze snowboardingu se stal respektovanej sport, nespoutaná zábava se proměnila na organizovanou soutěž. Závody jsou rozhodně součástí moderního snowboardingu, ale během závodění o světový tituly a tučný šeky se zvyšuje tlak na jednotlivce a vztahy mezi týmy se dostávaj na bod mrazu. Naštěstí tu jsou i jiný soutěže, co vydaj za víc než rodinný setkání a kde se doopravdy nikdo nezajímá o finální výsledky. Můžou se lehko zvrhnout ve spontánní happening, kde se každej cítí skvěle a baví se i díky dobrýmu počasí a nádhernýmu sněhu.
Přestože závody přitahujou velkou pozornost, většina lidí jezdí na snowboardu z jinýho důvodu. Prknaři se bavěj učením triků a poznáváním kopců za domem, kamarádi spolu sdílej svoje zkušenosti, samotáři rádi dělaj něco extra a preferujou volný ježdění. V jádru jsou všichni ti co jezděj na snowboardu, naprosto oddaný svýmu prknu, a to je ta pravá podstata snowboardingu.

Peter Kiss pro Transworld Snowboard Magazine, leden 1988

 

story_image_1441267988218.jpg

back.jpg

Co si o tomto projektu myslíte?