Startovač - financování projektů

Po stopách vltavských plavců 2020 - crowfunding kampaň

Po stopách vltavských plavců 2020

Podpořte plavbu veslaře z Českých Budějovic do Hamburku, která odkazuje na historii vorařství, stejně jako na výročí a osobnosti spojená s vodou.

Ostatní

Líbí? Dejte to vědět ostatním.

Veslařská plavba Po stopách vltavských plavců je každoroční akcí, která je věnována připomenutí starého řemesla voroplavby. Plavba se plaví po místech, která jsou spjata s historií plavení nejenom dřeva. Protože plavbu již nelze v plném rozsahu plavit na vorech, rozhodla se skupina veslařů veslovat na veslařských lodích, které připomínají způsob řízení vorových pramenů vesly.

Akce Po stopách vltavských plavců vznikla v roce 2017, kdy se veslařský kamarádi domluvili, že si vyzkouší jaké to bylo plavit se z jihu Čech a proplout místy, která jsou s voroplavbou spojena. I když řada těchto míst je dnes ukryta pod hladinou přehrad, stále existují vesničky a hospody, kde se vázaly vory, kde se plavci zastavovali na jídlo a pivo, kde spali nebo trávili chvíle odpočinku při plavbách. Jednotlivé ročníky plavby jsou věnovány významným výročím spojených s voroplavbou a vodou.

Voroplavba je velice staré řemeslo s historií, která je doložena prvními písemnosti z 9. století. Plavba po řece byla významným způsobem transportu materiálu ke stavbě měst po celém toku Vltavy ale i Labe. Po vodě si plavilo dřevo ve volné a vázaném stavu. Dřevo ve vorech vázaných do vorových pramenů, sloužilo i k transportu soli, kamení, ryb a lidí. Voroplavba byla velice těžkým a nebezpečným řemeslem, které vyžadovalo odvážné a silné chlapi, kteří museli být dobrými dřevorubci, tesaři a hlavně voroplavci - veslaři, kteří veslovali s 12 metrů dlouhými vesly. Vorové prameny mívali délku přes 150 metrů a plavil se na měm materiál v hmotnosti až 180 t. 

V roce 2020 poutní plavba z Českých Budějovic do Hamburku připomene dvě výročí: 60 let od zisku zlaté olympijské medaile ve veslování na LOH v Římě a 90. narozeniny voroplavce pana Václava Husy, kterému je plavba věnována jako narozeninový dárek.

Pan Václav Husa je posledním žijícím plavcem, který plavil vory v letech 1937 - 1960. Pochází z rodiny, která po gererace plavila vory z jihočeské vesničky Hladná až do Německa. Pradědeček a dědeček pana Husi plavili vorové prameny až do německého přístavního města Hamburk. Pan Husa každoročně vypravuje skupinu veslařů poutní plavby a doprovází je na motorovém člunu při etapě na Hněvkovické přehradě. Je hlavním poradcem, který pomáhá při sestavování itineráře plaveb.

V roce 1960 pan Václav Husa splul poslední vorový pramen na Vltavě a v témže roce získali veslaři Václav Kozák a Pavel Schmidt zlatou olympijskou medaily na dvojskifu na letních olympijských hrách v Římě. Byla to naše první olympjská medail v párovém veslování. Po ukončení sportovní kariéry se Václav Kozák stal úspěšným trenérem československé veslařské reprezentace a vychoval řadu úspěšných veslařů, medailistů z olympijských her a mistrovství světa.
V rámci plavby se jaho bývalý svěřenci sejdou a na jeho památku provesluji s veslaři pod Karlovým mostem v Praze.

Od Karlova mostu se na další část plavby, po řece Vltavě a dál po Labi, vydá již jen jeden z veslařů a otec myšlenky plaveb připomínajících zaniklé řemeslo voroplavby, Radek Šťovíček, jehož budou na vybraných etapách doprovázet jeho veslařští kamarádi Václav Chalupa, Pavel Malinský, Vladimír Milota, Vítězslav Huja a další. 

Stejně jako výše zmiňovaná rodina Husů a ostatní voraři, i Radek Šťovíček ukončí veslařské putování až v německém hansovním městě Hamburku.

Pro naše podporovatele nabízíme rozličné odměny!

 

Co si o tomto projektu myslíte?