Občanská demokracie - crowfunding kampaň

Občanská demokracie

Kniha o revolučním volebním systému, který zajišťuje, že je u moci vždy ta vláda, která má aktuálně nejvyšší podporu občanů.

Knihy
Občanská demokracie

Líbí? Dejte to vědět ostatním.

Český volební systém není ani zdaleka tak dokonalý, jak by se na první pohled mohlo zdát. Bez konkrétní představy toho, co a jak by se dalo zlepšit, není kritika nejen konstruktivní, ale dokonce i naprosto zbytečná. Dva jednoduché zlepšováky současného právního systému však mohou zabránit situacím, kdy zemi řídí vláda bez důvěry nebo kdy vládne, aniž by měla podporu mezi členy parlamentu i mezi občany. Současná doba mě přiměla konkrétní podobu těchto demokratických principů, které by odpovídaly úrovni 21. století, sepsat na papír. Samotný text knihy už je hotový i s ilustracemi. Aby však knihkupectví mohla knihu vůbec objednat, musí ji nejprve přijmout distributor. K tomu je nutná kvalitní sazba, dobrá korektura a je třeba ji také v dostatečném množství vytisknout.

Ukázka z úvodu a závěru knihy

Západní civilizace se nachází na křižovatce, ve které došlo ke střetnutí tradiční soutěže velkých politických stran s potřebou rychlé reakce na ekonomické, ekologické nebo geopolitické hrozby. Důsledky krize politických stran jsou přitom známé. Ze zkušenosti Evropy z 1. poloviny 20. století víme, že v podobné krizi přišlo volání po silných osobnostech. Zákonitost krize je přitom daná matematicky. Na tom, jaká je účast ve volbách nebo jak zdařilý volební program se politické straně podaří sestavit, přitom vůbec nezáleží.

„Senilní nejsou evropské národy – jejich politický systém je senilní. Radikální změna tohoto systému může a musí přivodit úplné uzdravení tohoto nemocného světadílu.“ — Richard Coudenhove-Kalergi, 1923.

Současná pandemická krize ukázala, že o schopnosti vlády chránit životy svých občanů by se dalo dlouze polemizovat. Je komické, že občané sledují po večerech brífinky po jednání vlády, aby se dozvěděli, co mohou a nemohou další den dělat. A sice nejen proto, aby se nevystavili riziku, že je zabije virus, ale hlavně aby neskončili ve vězení. Pandemie zastihla náš národ ve stavu bezmoci nad vládou, proti které se konaly dosud největší polistopadové demonstrace. Vládou, která je schopna jít za svým volebním úspěchem i přes mrtvoly. A to doslova. O to je to ještě celé horší.

Samotné řešení je přitom nasnadě. Jestliže se ve vládě soustřeďuje moc, musí se v ní soustřeďovat i odpovědnost. Uskutečnění této teorie v praxi je však o poznání složitější. Kdyby se totiž řešení nacházelo uvnitř současného politického systému, pak by se už dávno realizovalo, aniž by si toho většina lidí vůbec všimla. Proto je zákonité, že velké problémy se obyčejně stanou velkými právě proto, že se jejich řešení neobejde bez změny systému samotného. Systém řeší problémy, na které stačí, až nakonec zbudou problémy systémové.

Dříve však to, co navrhuji v této knize, nebylo technicky vůbec uskutečnitelné. Teprve až moderní vědecké poznatky dovolují věci, které dříve myslitelné vůbec nebyly. Byly to právě následky minulé krize, ze které se v průběhu druhé světové a následně i studené války vynořilo moderní šifrování. Díky tomu je možné ten stejný problém, který nastal už před sto lety, vyřešit úplně jiným a snad i definitivním způsobem.

Názornější ale bude ukázat jeden z největších problémů na příkladu. Představme si, že se politické strany volí stejně, jako se volí dnes, jen k tomu přidáme zákon, podle kterého můžeme kdykoliv svůj hlas změnit. Když nás nějaká politická strana zklame, zajdeme na úřad, předložíme občanský průkaz a sdělíme, který úkon chceme provést, v tomto případě to je změna volební preference. Úředník vytáhne formulář k tomu určený a zeptá se, kterou politickou stranu jsme volili, aby statistický úřad věděl, které z nich má náš starý hlas zase odečíst. A v tom je právě ten problém. Anonymita voleb vylučuje možnost okamžité změny hlasu. Tajnost voleb je přitom zcela zásadní. Buď jdou zrušit hlasy všechny, nebo žádný. Z toho důvodu volíme (všichni) naráz. A zdaleka ne tak často, jak by to bylo potřeba. Velká finanční nákladnost voleb je pro politiky dobrým argumentem pro dlouhá volební období.

Přitom by stačily jen dvě triviální změny k tomu, aby občané měli kontrolu nad svým státem doslova ve vlastních rukou. Současné vědecké poznání na akademickém poli už je na takové úrovni, že principiálně už nic nebrání v tom takové změny uskutečnit.

Občanská demokracie bude určitě mnohými považována za utopii. Takové označení však bude mylné. Vždyť jejímu uskutečnění nepřekáží žádný fyzikální zákon a odpovídá přeci přirozeným zájmům kvalifikované většiny oprávněných voličů.

Co si o tomto projektu myslíte?