Minulý týden ve čtvrtek jsem byla v Příbrami v tiskárně, už potřetí, předtím vybrat barvy a papír, teď přímo u dunění tiskařského stroje. Ještě se bude řezat, lepit, schnout a pak balit a posílat... Doufám, že to do půlky února všechno stihnu, už mám docela jazyk na vestě...
Je teď opravdu zvláštní čas, ve čtvrtek to bylo zároveň přesně 9 let od toho, kdy našeho malinkého chlapečka Čestmírka odpojili od všech hadiček v inkubátoru a my si ho mohli poprvé pochovat a rozloučit se s ním. V pátek za ním odešel bratříček Vilém. A 14. ledna to bylo 30 let, co zemřel můj táta Bohuslav Blažej, bohužel se nestihl dožít Sametové revoluce, ale naštěstí stihl mi předat lásku k umění a písmenkům, věnoval se totiž typografii a kaligrafii, učil na grafické škole.

.........................................................................

Během těchto čtrnácti dnů vždy zapalujeme svíčky za naše zemřelé blízké a mezitím vždy slavíme narozeniny našich živých dětí. Opravdu zvláštní čas...

::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::

V nakladatelství Cesta domů vyšla brožurka Naše miminko zemřelo. Je plná užitečných informací, je přeložená z angličtiny, původně ji vydala organizace Sands a je doplněná místními reáliemi.

https://www.cestadomu.cz/publikace/nase-miminko-zemrelo

--------------------------------------------------------------

Přeju vám krásný zimní čas

Lenka