Lovec mafiánů. Příběh elitního policisty - crowfunding kampaň

Lovec mafiánů. Příběh elitního policisty

Skutečný příběh bývalého elitního detektiva, který vyšetřoval závažné případy, včetně bosse podsvětí Františka Mrázka nebo zločince Radovana Krejčíře.

Knihy
Lovec mafiánů. Příběh elitního policisty

Líbí? Dejte to vědět ostatním.

Kniha je autentickým příběhem lovce mafiánů, který bojoval s těmi nejtěžšími kalibry pražského podsvětí. Jedná se o skutečnosti napsané elitním policistou – operativcem, který stál tváří v tvář nejen Mrázkovi a Krejčířovi, ale i mnoha dalším zločincům. Přes pětadvacet let bojoval proti ekonomickým deliktům v čele operativců, prokazatelně zachránil českému státu miliardy korun, zatímco mnozí nekonali, nebo nechtěli konat. Strčil však hlavu do oprátky, když si stěžoval u nadřízených, že je mu bráněno ve vyšetřování. Odplatou mu bylo pronásledování inspekcí ministra vnitra, likvidace jeho týmu a podlomené zdraví. Následoval hořký konec u policie v podobě vynuceného odchodu do civilu.

Hynek Čermák (jako Radovan Krejčíř) a Karel Tichý během natáčení snímku Gangster Ka, rok 2015

 

Specifikace knihy:

- V2

- 256 stran

- černobílá

- obálka plnobarevná, lamino lesk

 

 

O autorovi

Karel TICHÝ

Expolicista Karel Tichý vypráví o nejzajímavějších kauzách jeho policejní kariéry. Dává tak nahlédnout pod pokličku své práce, ne však do úplných detailů, protože je stále vázán (pro nás bohužel) mlčenlivostí. U policie byl šestadvacet let. Začal od píky, tedy „šlapal chodník“, potom přešel na kriminálku, kde honil veksláky, a postupoval po hodnostním žebříčku až na celorepublikový policejní útvar, kde potíral kriminalitu těch největších zločinců a mafiánů. Setkal se téměř se všemi druhy zločinů a poznal mnoho kriminálníků. Byli mezi nimi jak nejzrůdnější pachatelé nejbrutálnějších trestných činů, tak gauneři „džentlmeni“, ale také zločinci „rádoby ctihodní“ z řad pracovníků státní správy, justice a politiků. Zažil nejen úspěchy, ale i drsné pády a zákeřné útoky na svou osobu. Nicméně za celou dobu své služby nebyl nikdy kázeňsky potrestán. Při práci vystudoval obor sociální patologie, a i to mu hodně pomohlo při objasňování řady závažných kauz a usvědčování těch nejsofistikovanějších pachatelů. Postavu Karla Tichého ztvárnil herec Lukáš Vaculík ve filmu Příběh kmotra.

Herec Lukáš Vaculík jako vyšetřovatel Cajthaml a jeho skutečný předobraz; Karel Tichý. Z natáčení Příběhu kmotra, rok 2013

 

Knihu plánujeme vydat 15.12.2021

Audioknihu plánujeme uvést na trh během února 2022 a namluví ji herec Hynek Čermák.

Poskytnuté finanční prostředky použijeme k pokrytí přípravy a tisku knihy a k výrobě audioknihy, kterou namluví herec Hynek Čermák. Vzhledem k aktuální situaci na trhu bychom rádi vytvořili vlastní distribuční síť. Jen touto cestou máme jistotu, že se unikátní obsah díla dostane k co nejširšímu publiku.

Děkujeme!

 

Obsah

Předmluva ....................................................................................5
Úvodem.........................................................................................7

I. Začátky na Praze 7 – zmístního oddělení
na hospodářskou kriminálku ....................................................11

Mým prvním rajónem byla Letná...................................................11
Operativec – z uniformy do obleku...............................................13
První setkání se Státní bezpečností čili StB ................................17
II. Operativcem na celopražské hospodářské kriminálce.......23
Krádeže aut .................................................................................23
Potížista Tomík.............................................................................26
Bouřlivý revoluční rok...................................................................28
Nové pořádky, nové formy zločinu.............................................. 30
Příběh paní Matinové ................................................................. 40
A už to jelo – lehké topné oleje, pašování cigaret,
přepadávání benzinových čerpadel ............................................42
Delikátní případ ...........................................................................44
Trestná činnost v MON
– Mezinárodní organizaci novinářů .............................................46
„Výhry“ v Mezinárodní loterii solidarity MON ...............................49
Podvodná loterie Milion ...............................................................51
III. Kauzy vyšetřované na Službě pro odhalování korupce
a závažné hospodářské trestné činnosti ................................55
Kauza Helbigové a Kajínek jako bonus ......................................57
Kauza falešných marek ..............................................................62

Kauza padělaných bankovek české měny...................................65
INTERPO – dobré úmysly, ale ty konce.......................................68
Na chvíli milionářem.....................................................................70
Evžen Šírek – čestný muž, který vadil .........................................74
Kriminální spis „Krakatice“............................................................81
Podvod v Bingu na TV Nova.........................................................83
Kauza padělaných směnek Investiční
a poštovní banky ..........................................................................87
Jak je důležité míti ... Rudolfa.......................................................90
Ti další, kteří museli zemřít – Lhotský a Šebesta ......................103
Jedeme dál.................................................................................107
Spis „Kmotr“................................................................................113
Noví informátoři – Jakub Konečný a Tarek Bechara...................120
IV. Nejznámější kauzy z Útvaru odhalování korupce
a finanční kriminality služby kriminální policie
a vyšetřování ...........................................................................131
Dvě želízka v ohni......................................................................132
Pracovní skupina „Olej“ .............................................................136
Dlouhé prsty Káčka v kauzách firem M5,
Technology Leasing a Čepro......................................................138
Příběh Jana Gottvalda alias Gotyše,
drnovického fotbalového bosse..................................................144
Káčko načas v úzkých................................................................147
První domovní prohlídka „orlího hnízda“ ....................................151
Z kamínků stavíme pyramidu .....................................................159
Kauza firmy Agrotrade – Technology Leasing.............................166
V. Úspěchy i pády......................................................................177
Vyvrcholení kauzy Čepro............................................................185
Vražda Jakuba Konečného ........................................................193
Podvod na Čepro podruhé a lépe?.............................................196
Domovní prohlídky, jež vešly do dějin.........................................206
Problémy, samé problémy ..........................................................212

„Tak to chodí na tom světě každou chvíli jinak...“........................216
„... dneska ctí tě za svatého, zítra budeš sviňák“........................228
Závěr ..........................................................................................246
Seznam zkratek..........................................................................249

 

Kauza Helbigové a Kajínek jako bonus

Na SPOKu jsme dělali celou řadu kauz. Některé zmíním více,
některé jenom okrajově, ale na všechny se v této knize bohužel

nedostane, protože se sem prostě nevejdou. A zároveň se om-
louvám, že z kapacitních důvodů nejde zabíhat do podrobností,

sdělovat některé konkrétní údaje, data, jména, souvislosti a pro-
pojení nebo některé velké kauzy ani pořádně popsat či vysvětlit,

protože to by vydalo na několik dalších knih. Ale hlavně
pořád ještě nemohu a nesmím uvádět řadu údajů z důvodu
mlčenlivosti.
Nabídnu vám však alespoň asi úplně nečekaný pohled na dvě

jinak mediálně známé kauzy. Co myslíte, že spojuje dvě napros-
to rozdílné a na první pohled absolutně nesourodé kauzy bratrů

Helbigových a Jiřího Kajínka? V mém příběhu se propojují tím,
že to byly z mé strany jenom pouhé epizodní akce, bez žádných
vedlejších zlých úmyslů, ale kterými jsem asi poprvé vážně

naštval pracovníky inspekce ministra vnitra a podobných in-
stitucí. První je případ nechvalně známých bratrů Helbigových,

což byli v první polovině 90. let výhradní dovozci vozů značky
Mercedes do naší republiky, s jejichž působením jsou spjaté
podezřelé podnikatelské aktivity a vazby na pražskou policii
a české politiky. Druhý je případ dodnes mediálně známého

Jiřího Kajínka. Obě tyto kauzy jsou svým způsobem tak roz-
sáhlé, že by vydaly na samostatné knihy a v případě Kajínka

i na film. Já se zde zaměřím – a to opravdu pouze naprosto
okrajově – na způsob jejich vyšetřování.


O firmě Gebrüder Helbig s.r.o. se u nás začalo mluvit na podzim
roku 1991, přesně 17. října. Toho dne totiž do té doby neznámá
firma slavnostně otevřela své první prodejní a servisní středisko
Auto Helbig v pražských Stodůlkách. Do československého
byznysu nemohla vstoupit lépe, neboť se zaštítila jménem
světoznámé automobilové firmy Mercedes-Benz.
Tato kauza je ukázkou neuvěřitelné naivity, blbosti i zločinnosti

některých našich polistopadových politiků a policistů. Helbi-
gové využili dobu porevoluční euforie a jako výhradní dovozci

vozidel Mercedes si v republice zavázali kde koho. Jen namát-
kou vzpomenu, že zapůjčená vozidla měli na Pražském hradě,

ve vládě, na různých ministerstvech a významných úřadech
a v neposlední řadě na pražském policejním ředitelství. A jistě
si dnes dovedete představit, jak byli obdarovaní vděční. Když
to celé v létě 1993 po kontrole hospodaření a uzavírání smluv

pražskou policejní správou prasklo, tak začal neuvěřitelný mum-
raj ve vyšetřování, doprovázený řádnou medializací a následnou

politizací celé kauzy. Bylo do toho vtaženo úplně všechno: Hrad
včetně prezidenta a jeho manželky, premiér, ministři jeho vlády,

současní i předešlí, prokuratura až po generálního prokuráto-
ra, poslanecká sněmovna, inspekce ministra vnitra, supervize,

jednotliví politici, policejní prezident, vedení pražské policejní
správy, různá média včetně televize – jak říkám prostě kdekdo
a kdeco. Stálo to post několika ředitelů na ministerstvu vnitra,

policejního prezidenta, ředitele pražské policie, ale i místo ve-
doucího odboru kontroly a stížností Přemka Vachalovského.

A ano, nebyl bych to já, abych se nepřimotal. Dostal jsem typ,
že naši kolegové v Německu, kteří bratry Helbigovy vyšetřovali
za tamní rozsáhlou trestnou činnost, na něco, co souvisí s jejich
působením v ČR, narazili. Domluvil jsem se s mým tehdejším
kolegou Ivanem Šimákem, který na rozdíl ode mne uměl dobře
německy a zašli jsme za ředitelem našeho útvaru, tehdy SPOKu,

který nás vybavil řádným povolením pro šetření v cizině,
služebním vozidlem, několika markami a vypustil nás ven. Byla
to zajímavá služební cesta. Němečtí kolegové nás srdečně přijali,
ukázali nám svá pracoviště, popsali některé jejich zájmové kauzy
a hlavně nás naprosto upřímně politovali, jaké že šetření vůči
našim nejvyšším představitelům to vlastně děláme. Dokonce
nám to chvíli i rozmlouvali, ať neblbneme, že v podmínkách,
které u nás vládnou, jdeme hlavou proti zdi. Tak jim Šimák
plynulou němčinou vysvětlil, že stejně jednoho krásného dne
skončíme v civilu (což následně, nedlouho po našem návratu,
i udělal). Ale já byl neoblomný. A tak nám kolegové nakonec dali
hromádku fotografií a videonahrávek z různých akcí Helbigů
a popřáli, pokud možno, ještě pár hezkých dnů u policie.
Vítězoslavně jsme se vrátili a ještě v noci předali zprávu se
získanými materiály našemu vedení. Další putování těchto
materiálů neznám, ale co je podstatné, že vše se po nějaké době
odvysílalo v TV Nova. Myslím, že to tehdy komentoval i novinář,
kterého jsem poznal v Lidových novinách a mnohem později se
s ním i spřátelil, Dalibor Balšínek.
Jenom pro doplnění ještě uvedu, že německé orgány vydaly
později na bratry Helbigovy mezinárodní zatykač, protože je
v Německu stíhali za nějaké podvody a věděli, že oni spokojeně
podnikají v České republice. Shodou (ne)šťastných náhod
zatykač skončil na pražské policejní správě a Helbigové při
svém zatýkání ve firmě na Vinohradské, proti Rozhlasu, využili
chvilkové „nepozornosti“ čtyř zasahujících pražských policistů
a „odešli“ z České republiky.
Tečku za případem bratrů Helbigových – alespoň v Německu
– učinila trestní komora pro hospodářské delikty při zemském
soudu v Norimberku v roce 1997. Starší Dieter byl odsouzen
do vězení na tři roky, vzhledem k započítání vyšetřovací vazby

byl ale propuštěn. Mladší Gerhard byl odsouzen do vězení na
dva roky a devět měsíců. Škoda, kterou se soud zabýval (některé
případy nebyly do spisů zahrnuty), činila jeden milion marek.
Škody způsobené Helbigy v České republice nebyly bohužel
předmětem řízení.
Druhou kauzu většina z vás určitě dobře zná. V roce 1993

došlo na Plzeňsku k dvojnásobné vraždě. Neznámý pachatel teh-
dy 30. května 1993 kolem 20. hodiny v zatáčkách pod plzeňskou

věznicí Bory zastřelil nejméně 12 výstřely plzeňského podni-
katele Štefana Jandu a jeho osobního strážce Juliána Pokoše,

kteří jeli v osobním automobilu Mazda. Těžce zraněn byl i další
Jandův osobní strážce, Vojtěch Pokoš, který však útok přežil
a později se stal hlavním svědkem.
A za mnou tehdy přišel můj informátor Ruda s legendou, že
prý asi ví, kdo to udělal. Tak jsem ho nechal mluvit a dozvěděl se
následující. Za „starým“ Bělou (Antonínem Bělou zavražděným
v roce 1996 nájemným vrahem) měl kdosi přijít, aby mu zadal
„zakázku“ na demonstraci síly, kterou chtěl zadavatel, zadlužený
pražský podnikatel, Jandu zastrašit. Běla údajně vzal své dva
syny, Marcela a „malého“ Jardu, a jel si udělat obhlídku terénu.
Něco se mu ale na té „zakázce“ nelíbilo. Podle Rudy intuitivně
vycítil, že tam něco smrdí. A tak tu „práci“ odmítl. Zadavatel se
tedy obrátil jinam. „Tak, kdo to tedy měl udělat?“ vypálil jsem
nedočkavě. „Nó, jistý Kájíček!“ poučil mě Ruda. „No a to je jako
kdo,“ chtěl jsem vědět víc, „nějaký Karel? Něco jako Little John?“
„Ale ne furt, on se jmenuje Kájíček,“ trval si na svém. Tak jsem
ho vyhnal zjišťovat přesnější informace, protože k rodině Bělů
měl opravdu blízko. Ruda pak přinesl ještě další upřesnění, že
ten, kdo tuto „práci“ nakonec vzal, se jmenuje Jiří a že v tom
mají být namočení nějací policajti. A to prý bylo to, co se Bělovi
od začátku nelíbilo. A vazby a kontakty prý mají vést z Plzně až
na policejní prezidium.

Informoval jsem své nadřízené, sepsali jsme vše, co nám Ruda
řekl, a postoupili to přímo na policejní prezidium, kde v té době
již z různých důvodů a nejasností probíhalo veliké vyšetřování
i na Odboru kontroly a stížností (OKS) policejního prezidia.
A shodou okolností byli ve vedení OKS moji dva známí. Přemysl
Vachalovský jako vedoucí a Miroslav Kantor jeho zástupce.
A Mirek byl, jak jsem již dříve uvedl, můj kolega a kamarád z mých
policejních začátků na OS VB Prahy 7. A ten uměl vyšetřovat.

V té době již řešili i „slavnou“ větu jednoho z nejvyšších policej-
ních šéfů, o tom, že „pátek je malá sobota“, kterou bylo obhajo-
váno, proč se hned na začátku zdrželo vyšetřování. Myslím, že

kolegové z OKS šli správným směrem, a myslím si to i z toho

důvodu, že jejich vyšetřování skončilo tím, že na ně vlítla inspek-
ce ministra vnitra a spis jim z trezoru zabavila. A to pak byla

také poslední kapka, kdy vynikající polda a vyšetřovatel Mirek
Kantor dospěl ke konečnému rozhodnutí a u policie skončil.
A skončil následně i Přemek Vachalovský, který měl k této kauze
ještě další veliký vroubek u inspekce ministra vnitra – vyšetřoval
korupci policistů v kauze bratrů Helbigových... Za zmínku tady
rozhodně stojí i ten fakt, že ač ve spisovém materiálu k vraždě

byly i moje úřední záznamy s informacemi od Rudy, tak za ce-
lou řadu let vyšetřování a soudů v kauze Kajínek nikdy nikdo za

mnou nepřišel, aby si informace nějak ověřil...

Co si o tomto projektu myslíte?