Startovač - financování projektů

Království v rámu, račte vstoupit - crowfunding kampaň

Království v rámu, račte vstoupit

Království v rámu se zrodilo před mnoha lety, kouzelným štětcem Mistra. Nedávno se však stala katastrofa, nyní se hraje o všechno. Podaří se záchrana?

Knihy

Líbí? Dejte to vědět ostatním.

Máte rádi nevšední příběhy, kde vystupují netradiční hrdinové? Užíváte si proměny charakterů, překvapení a kouzla? Zlo nejprve získává na síle, ale několik dobrých bytostí nezahálí. Postupně se dozví, jak milované království zachránit. Podaří se jim to včas?

Knížka Království v rámu bude skvělým dárkem pro všechny dospělé i děti. Ale máme toho v nabídce mnohem více. 

Pomozte mi prosím zhmotnit knihu Království v rámu, všichni obyvatelé Království vám budou vděční. 

Kniha bude v pevné vazbě, s přebalem, a celkem čtyřmi barvenými záložkami. Formát knihy bude 130 x 200 mm.

Příběh je napsán na téměř 400 stranách, rozdělen do 72 obrazů (kapitol), a doplňují jej zajímavé obrázky, které vytvořila Jindra Binderová.

Příběh je vhodný pro děti i dospělé, a díky své rozmanitosti, si v něm každý najde své důležité informace.

(Ukázky z knížky najdete úplně vespod.)

 

Děkuji za vaši pomoc, sdílení a reagování na můj nový projekt,

moc si toho vážím

Petr H.R. Binder

Království v rámu máte možná doma

Je to možné. Mistr totiž namaloval mnoho přenádherných pohledů na magické království. Možná jste u něho strávili mnoho hodin. Ale pravděpodobně nikdy vás nenapadlo, že Mistr má kouzelné štětce. To království totiž žije svým osobitým životem. Vyvíjí se, roste a mění. Od namalování prvního obrazu uplynulo již hodně času. Během té doby se narodilo mnoho nových pohledů do království, nových obyvatel. Každý z těchto obrazů je zároveň branou do tohoto fantastického světa, kde platí tak trochu jiné zákony a jiná pravidla, než v našem lidském světě.

 

Jak to začalo?

Mistr se v mladém věku vydal na zkušenou do světa. Ještě nebyl pravým a uznávaným Mistrem, ale postupně si osvojil techniku jiných starých mistrů. To když restauroval plátna stovky let stará. Jeho obrazy okouzlili každého, kdo je spatřil. Během svého putování světem, se dostal až do vzdálené Bretaně, kde se potkal s bohatým hrabětem. Ten okamžitě poznal Mistrův talent, a pozval ho, aby tvořil na jeho panství. Mistr si během let vytvořil domov v jedné divukrásné jeskyni. Tam žil a tvořil. Obrazy byly přenádherné, plné pohledů do krásného snového království. Bylo to Království v rámu.

 

Kde se začíná náš příběh?

Po jedné opulentní noční Slavnosti došlo k tragické události, a Království v rámu dostalo smrtelnou ránu, kterou nečekalo. Naštěstí několik obyvatel království vážnému nebezpečí uniklo. Rozhodli se, že jejich milované království zachrání. Nebo se o to alespoň pokusí. Nejprve se ale musí dostat zpátky domů. Podaří se jim to?

 

Na koho se můžete těšit?

V příběhu našeho království vystupují čarodějové, králové, lesní skřítci, víly, princezny, jednorožci a spousta dalších postav. Do Království v rámu a příběhu se ovšem nedopatřením dostanou i lidé z našeho světa, a pak začíná pořádná mela. Svět, který je původně dokonalý, harmonický, barevný a spravedlivý se počne hroutit. Podobně, jako ten náš. Je to jen náhoda?

 

Jak se můžete do Království v rámu dostat?

Existují minimálně tři cesty. Prostřednictvím knihy, (elektronické, která je již nyní k dispozici) či tištěné, která by měla být hotová do Vánoc 2019. Případně prostřednictvím karetní hry Království v rámu, kterou připravujeme společně s tištěnou knihou, pokud se podaří sehnat dostatek financí (minimálně sto padesát tisíc korun). A nebo můžete vyhledat některý z Mistrových obrazů a pokusit se do něho vnořit. Je jich po světě ještě mnoho. Vstup do Království v rámu však není vůbec jednoduchý, jak by se snad na první pohled mohlo zdát...

 

Zažijte velké dobrodružství

Naši hrdinové ožijí díky vaší představivosti při čtení příběhu. Projdete si magické Království křížem krážem, dostanete privilegium, které má málokdo. První vydání knihy Království v rámu bude kompletně číslované a těšit se můžete i na obrázky malířky Jindry Binderové. Zjistíte, jak se přátelé mohou změnit, když jde o všechno. Když je příležitost příliš lákavá. 

Pokud se jednou podaří sehnat opravdu hodně peněz, mohlo by se Království v rámu dostat i na filmový pás, ale to je velká hudba budoucnosti. Do té doby nechte postavy defilovat ve své hlavě. Můžete s nimi prožívat jejich báječná dobrodružství i v noci, když budete spát. A dopřávat si s nimi opojné víno, které v Království v rámu teče na mnoha místech.

 

Děkuji vám jménem obyvatel Království v rámu

Moc se na všechny čtenáře těší. Říkali mi to při psaní jejich příběhu, který vychází ze skutečných událostí. Je to tedy fantasy nebo realita? To už snad posoudíte sami. Děkuji, že povědomí o Království v rámu rozšíříte i mezi své známé a přátele. Jistě to bude vhodný dárek pro všechny věkové kategorie. 

 

Toto je amulet Krále Nekonečných vod, jeden ze tří mocných medailonů...

Amulet Krále Nekonečných vod

 

Ochutnávka z knížky Království v rámu:

 

Obraz první:

Konec na úplném začátku

 

Ten štiplavý zápach spáleniny musel být cítit po celém údolí, snad i ve vzdáleném městečku. Vzduchem se rozpustile prohání malinké kousky ohořelých pláten, čpí tu pach umělecké chemie, kterou strávil nenasytný oheň. Mistrova jeskyně vyhořela do úplných základů, pokud se to tak dá říci, všechno honosné vybavení, obrazy ve vyřezávaných rámech, barokní pohovky. I bytelné dvojkřídlé vstupní dveře, tak krásně vyřezávané, a opatřené nevšední malbou, tvořenou mnohými znaky a tajnými znameními. V popelu se povalují zbytky kování, které před lety zhotovil místní umouněný odborník na staleté kovadlině. Tu pochopitelně zdědil po svých předcích, a pravděpodobně ji předá svým dětem, až neudrží kladivo v ruce.

Zbyly jen smutné díry po lomených oknech. Kde bývaly skvostné barevné vitráže, které sám Mistr navrhl, a pedantsky dohlížel na jejich výrobu, se nyní jen prohání odporný dým, a neutišitelný smutek. Vnitřek jeskyně je mrtvolně tichý, promočený, studený a opuštěný. Jako v dobách, kdy se sem Mistr nastěhoval. Vlastně ne, tehdy to byl jen pach přirozené zemité vlhkosti, a šťavnatá přítomnost přírody. Nyní tu smrdí pouhá beznaděj.

Jak propastný rozdíl od včerejšího večera, kdy se zde konal další z magicky opulentních večírků pro zvané hosty. Dva naprosto odlišné výjevy dělí několik dramatických hodin. Dva odlišné světy.

 

 

Obraz druhý:

Zcela jistě poslední noční slavnost

 

Za božských tónů keltské harfy, které prosycují magické prostředí, se scházejí pečlivě vybraní, i ustrojení účastníci nočního zasvěcení. Magického rituálu, během kterého ožívají bytosti v jednotlivých obrazech, které po léta tvoří Mistr. Jsou rozvěšeny po celé jeskyni, a společně s barokním nábytkem, který do Mistrova nevšedního obydlí věnoval dobrotivý hrabě, dotváří neopakovatelnou atmosféru bohémského sídla, uprostřed hustých hvozdů, na soukromém pozemku.

Množství pochodní, a tlustých svíček s nejrůznějšími reliéfy, ozařuje nejbližší okolí, a mihotavé stíny rozpohybují každý detail, každý tah štětcem. Hosté jsou srdečně vítání ve vstupní bráně. Přímo Mistrem, který se oblékl do dlouhého tmavého pláště, posetého tisícem zářivých perel. Na hlavě má vyšívaný baret stejné barvy, a v ruce bohatě zdobenou číši s jiskrným vínem. S každým nově příchozím si přiťukne, a prohodí několik lahodně společenských slov. Jsme v Bretani. Francouzština je tak galantně zvukomalebná.

Přesně o deváté večerní započne samotná slavnost, na nikoho dalšího se už nečeká. Hosté jsou dochvilní. Vědí, že příště by už pozvání nemuselo dorazit. Posedají si do pohodlných křesel, vystlaných vysokými polštáři. Nabídnou si rozličné občerstvení, připravené na obrovských mísách, a prokládají tichý společensky nezávadný rozhovor, doušky chladného lehkého vína z hraběcích sklepů.

Přichází Mistr, a je v nezvykle dobré náladě. Jako by poněkud omládl, vousy nejsou tak šedivé, i vrásky se zdají být vyhlazené. Jistě se mu podařilo dokončit další fantastický obraz, a ten bude dnešní večer před vybranou společností předveden. Zatím plátno, které odpočívá na malířském stojanu, halí těžký závěs. Zvyšuje to zájem, i zvědavost všech přítomných. Upírají své zraky na tu tkaninu, a snaží se prohlédnout skrz. Marně. Musí počkat na tu správnou chvíli, která právě přichází.

„Dámy a pánové, rád bych se s vámi podělil o velikou radost z nového obrazu. Hleďte, Bujará slavnost lesních bytostí.“ Mistr jedním mocným máchnutím strhne přehoz. Světla všech loučí se soustředí na jedno místo v jeskyni. I zraky všech přítomných. Zálibně kloužou z jedné strany plátna na druhou, a snaží se zachytit všechny detaily a symboly, kterými jsou Mistrovy obrazy pověstné. Nejraději by se zvedli a došli až k obrazu, aby mohli pečlivě zkoumat nový přírůstek do velké rodiny Mistrových pláten.

Neudělá to nikdo. Všichni přítomní hosté jsou obeznámeni s určitými pravidly. Přísnými pravidly. Nyní nastane magické oživení obrazu. Mistr předstoupí před plátno, a na malou chvíli ho zakryje svým pláštěm. Možná něco říká, ale jeho hlas zanikne z tónech harfy. Pak poodstoupí, a všechny osoby Bujaré slavnosti se postupně začnou pohybovat. Jako by Mistr otočil skrytým klíčkem. Každá část obrazu má svůj rytmus, i voda, která protéká mezi mohutnými stromy, začne vesele zurčet. Padá zlaté listí, a snáší se na neklidnou hladinu jezera.

Rozdovádění lesní skřítci si ryčně ťukají křišťálovými číšemi, plnými rudého vína, radují se, přestože jejich těla pokrývá zvířecí srst. Tak se podobají Faunovi, či snad Satyrovi. Jeden z nich hraje tklivě na Panovu flétnu, že přehluší i harfeníka, a ten po chvíli odloží nástroj. Není naštvaný. Musí se rovněž napít a posilnit.

„Můžete přistoupit,“ pronese konečně Mistr, a společnost se nadšeně zvedá. Přichází k obrazu, ale nikdo se netlačí. Vládne tu slavnostně galantní atmosféra, která nedovoluje buranské chování. Někteří si dokonce přiťuknou s lesními skřítky, kteří se stále radují, a vyzařuje z nich dobrá nálada. Číše si doplňují ve velkém vodopádu skvělého vína, který soustavně vytéká z obřího džbánu. Vypadá to, že je bezedný. Někteří hosté neodolají, a vloží svoji sklenku pod proud vína, aby ochutnali. Je lahodné, těžké a smysly matoucí. Voní po drahém koření, a nejlepší čokoládě. Dlouhá dochuť obejme chuťové pohárky, a pohrává si s nimi i pěknou chvíli po spolknutí. Krásně klouže do hrdla, a zanechává hřejivou stopu.

Postupně ožívají i další obrazy v místnosti, aby se všichni obyvatelé království mohli dostatečně přivítat s novými přáteli. Na velkých zlatých lodích připlouvají krásné dívky, omamně mávají, a nechávají svěží vítr, aby si pohrával s jejich dlouhými vlasy. Vůbec se nestydí, přestože jsou zcela nahé. Ovšem, to jsou téměř všechny bytosti, které Mistr namaloval. Jen nejvyšší Čarodějové a také mocní Králové mají své pláště, aby si uchovali tajemství, a jistou důstojnost svého úřadu.

Na dalším, poněkud ponurém obrazu, zádumčiví hráči přeruší velkou partii šachu, aby se mohli pozdravit s lesními skřítky, a jednotlivé figury na malý okamžik strnou na svých polích. Ovšem po chvíli se šachisté opět vrátí ke hře, protože bílý kůň je již netrpělivý, a hrozí, že smaragdovým kopytem poničí prastarou šachovnici.

Plameny všech svící z Mistrových obrazů, neomylně ukazují směrem k jeho novince. Přestože tu není žádný zvláštní průvan. To je ta mocná magie, a přitažlivost nového, neokoukaného. Mistr je spokojený, sleduje reakce přítomných, a nechá si nadšeně gratulovat. Jeho mečem je štětec, tím bojuje a promlouvá. Tvoří svůj svět, viditelný i pro ostatní. Je králem tohoto světa, je na vrcholu svých tvůrčích sil. Jeho fantazie pracuje naplno. Pln elánu se těší na nové výzvy.

„Rád bych ten obraz okamžitě zakoupil,“ přitočí se jeden z bohatých hostů přímo k Mistrovi. Je to očekávatelná reakce. Vždyť i umělec musí být z něčeho živ.

„Ještě není na prodej. Přijďte zítra. Nebo raději až příští týden. Musím se s nimi nejprve rozloučit,“ mrkne směrem k lesním skřítkům, kteří rozpustile dovádějí na úzké lávce přes temné jezírko.

Mistr má ke každému obrazu svůj specificky otcovský vztah. Strávil mnoho hodin, dní a měsíců jejich tvorbou. Používá techniku starých mistrů, musí dlouho čekat, než jedna vrstva malby zaschne. To proto má rozpracováno několik obrazů najednou, aby mohl stále rozšiřovat svoje magické království. Každý kout této jedinečné jeskyně prozrazuje, že její tvůrce má specifické vidění. Tak jako v obrazech, realizuje snovou atmosféru i všude kolem. Čeká se tu jen na vnímavého návštěvníka, který veškerou krásu a podmanivost objeví. Nechá se dokonale pohltit, a bude se s ní dlouhé hodiny mazlit.

„Nastává nový den, naše slavnost je u konce. Děkuji vám za přízeň, a již nyní se těším na příští setkání. Žijte v harmonii.“

Mistr odchází do své ložnice, a ponechává hosty napospas svým vílám, skřítkům, bájným zvířatům, i dalším obyvatelům snového království. On sám je značně unavený, a musí odpočívat, aby mohl ráno opět tvořit. Každý den pracuje několik hodin, kdy je sluneční svit nejpříhodnější. Cítí, že zrak už není nejlepší, dávno jsou pryč doby, kdy maloval jen za svitu voskovic. Bojí se slepoty, která jednou se stářím jistě přijde.

Mistr odloží těžký plášť i baret. Sedne si na okraj velkého lůžka, a ještě chvíli poslouchá, jak z vedlejšího sálu doléhají zvuky nadšení posledních hostí. Cítí úlevu, uspokojení a únavu. Položí se na obrovský polštář, pohladí své mohutné vousy, a sleduje strop, po kterém tančí stíny předpřítomných obyvatel. Jsou to stíny bytostí z obrazů, které již prodal. Které jsou umístěné v soukromých sbírkách, roztroušených po celém světě.

Dříve míval silné výčitky, že obrazy vůbec prodává. Že trhá tu báječnou společnost, rozděluje ji. Musel se všem omlouvat, během celonočních dýchánků. Kál se před nymfami, kořil se skřítkům, Faunům a Satyrům, všem Čarodějům, drakům i bájným jednorožcům. Vysvětloval jim, že prostě musí z něčeho žít. Že potřebuje peníze na nové barvy a terpentýn, i štětce je třeba měnit. A oni Mistra uklidňovali, že je všechno v pořádku, že to chápou. A hlavně, ať se netrápí něčím tak přirozeným. Nakonec se vždy zpili silným vínem, které tryskalo z mnoha obrazů, a pak tančili do zvuků fléten. Dokud je nerozehnal nový den, který zvědavě nakoukl skrz barevná skla zdobených oken.

Mistr spokojeně usnul, své unavené žilnaté ruce spokojeně uložil podél těla, tiše oddechuje, a sní krásný sen. Pohroužil se do svého světa magické krajiny, těší se pohledem na oblá těla půvabných obyvatelek, poslouchá jejich zvonivý smích, a nechá se jimi obletovat. Jim pranic nevadí, že už je starý a vrásčitý. Berou ho jako svého svrchovaného vládce, a proto se mu klaní, a zhola nic mu neodepřou.

Nastoupí společně na překrásnou loď, která bez plachtoví vypluje na klidnou hladinu bronzového jezera. Usadí Mistra na pohodlný trůn, bohatě řezaný a mohutně zlacený, podají mu největší pohár, který naplní jiskřivým vínem, a pak před ním na palubě, ladně tančí, a rozdmýchávají tak Mistrovu touhu.

Mezitím ve vedlejší místnosti utichá hlahol, hosté odcházejí, a jsou vyprovázeni lesními skřítky. Všichni rozjařeni dobrým vínem, omámeni vonnými tyčkami. Opatrně našlapují, podlaha je pokryta rozbitými číšemi, které vypadly z rukou nejunavenějším účastníkům magického rituálu. Střepy křišťálového skla ráno smetou pečliví uklízeči, a ve venkovní Peci zapomnění z nich opět stvoří nové poháry.

V téhle nevšední peci se zrodil nejeden maskaron, který zdobí exteriér, i vnitřek jeskyně. Mistr se jimi obklopuje, namísto hlídacích psů zde udržují pořádek a klid. Nepotřebují plné misky granulí, nevyžadují dlouhé vycházky. Jen moudře shlížejí na okolí, a každého nepoctivce odradí od špatných úmyslů. Pohlédnou na něho svýma podmračenýma očima, a zkřivenými ústy našeptávají mravokárné potřebnosti do nastražených uší překvapených uličníků.

Pokaždé ráno, po prohýřené noci, prochází Mistr svým příbytkem. Jen tak, zahalen do vytahaného županu, který jeví známky dlouhého užívání, a také trpí absencí byť i nepatrného čištění. Kontroluje a počítá škody. Opět postaví tolikrát převržený svícen, naštěstí je fortelný, a neutrpěl žádný úraz. Nabídne si předposlední mandarinku z keramické mísy, pomalu a pečlivě ji oloupe, a pak vkládá do vyschlých úst jednotlivé měsíčky. Lačně z nich saje životadárnou tekutinu plnou vitamínů a stopových prvků. Pecky a zbytky pevných částí pak nemotorně plive do ohromného krbu, který snad nikdy úplně nevyhasne. Opře se o teplou římsu, dál se krmí tou šťavnatou laskominou, a hledí do plamenů, které laškovně poskakují po ohořelém dřevu, jako prsty šikovného pianisty.

Když dožvýká poslední kousek mandarinky, vyplivne poslední pecku, otočí se starý muž ke dveřím. S námahou je otevře dokořán, a labužnicky nasaje ranní svěží vzduch do plic. Až do posledního sklípku nechá natéct ten lahodný aerosol. Cítí se o mnoho let mladší, plný síly a odhodlání opět tvořit. Projde se po okolním panství, rosa mu zmáčí pohodlné pantofle. Zároveň tak provede lehkou hygienu nohou. Dojde šouravým krokem až k potoku, který se kroutí v lukách, a neposedně vtéká do soukromého háje.

„Tak, vstávat!“ Zakřičí na polehávající víly a skřítky, co se zapomněli v noci vrátit. Mátožně se protahují, rovnají si křídla a češou zmuchlané přeležené vlasy. Vzájemně se podpírají, a poslušně odcházejí k jeskyni.

Mistr je nadmíru spokojený, že nikdo nebrblá a neprotestuje. Že má ještě svou vážnost, kterou nikdo z přítomných nezpochybňuje. Že je stále králem svého světa nadpřirozených jevů a bytostí.

Co si o tomto projektu myslíte?