Kostka Knihy

Šedý brizolit, oprýskaná okna a řady rovných střech domů za sebou. Náhodný pouliční kolemjdoucí nezná spojení mezi dívkou pátrající po pachateli, který unáší ženy, tichým chlapcem, foukajícím do saxofónu stále jeden a tentýž tón, šíleným architektem, posedlým stavbou osově souměrného domu, či naprosto normálními sousedy, pyšnícími se novým bazénem. Ani jedna z povídek spolu na první pohled nesouvisí, ale v určitých momentech mezi sebou odkrývají nitky a spojují se tak v jeden celistvý příběh.

 

Ukázka:

 

Měnila se pozvolna. Ale ano, teď už to rozhodně nebyla nevzhledná malá holka. Tedy, malá byla pořád, ale místo krku s druhou bradou měla vznešenou labutí šíji, lícní kosti jakoby porostly a vlasy se vybělily. Poměnkové oči potemněly a vůbec, vypadala mnohem dospěleji.

 

„Kdo jsi?“

 

„Ďábel.“

 

Místnost naplnil smích, už dlouho mě nic tak nepobavilo. Její odpověď mohla být pravdivá, ale co by to znamenalo? „To jako že si ztělesněním zla, nebo co?“ Vydala jsem ze sebe, ale pak mě smích popadl znova. Neodpověděla, koukala se nerozkódovatelným pohledem, a tak jsem se pomalu dochechtala a uvědomila si, že to ode mě muselo být dost nezdvořilé. „Promiň, ale dneska může být ďábel kdokoliv“. Posadila jsem se naproti ní. "A i kdybys ty byla ten pravý, nezáleží na tom, máš jen vyšší cenu, ale to je všechno. Každý si dneska může unášet dívky a zalívat je do betonu. Není v tom rozdíl.“

 

                                                                                                            Ilustrace, Dům 1

                                                                                                                   Ilustrace, Dům 5

 

 

Editace, korektura, grafická úprava, ilustrace i samotná obálka jsou již hotové, finance potřebujeme na její vydání, vytištění a pro tiskárny. Budeme rádi za každou podporu a předem za ni děkujeme. Doufáme, že revanž se alespoň částečně vyrovná dobrému úmyslu pomoci.

ML