kniha Potměšilý chodec | crowdfunding kampaň

kniha Potměšilý chodec

Kniha o téměř devadesátiletém "potměšilém zloději osudů",který se svou psí smečkou prochází Plzní , sestavuje a poté zapisuje příběhy.

Knihy

kniha Potměšilý chodec

Líbí? Dejte to vědět ostatním.

 

Kniha o téměř devadesátiletém "potměšilém zloději osudů”, který se svou psí smečkou prochází Plzní, sestavuje a poté zapisuje příběhy.

Představte si, že jdete ulicemi svého města a potkáváte lidi, kterých si téměř, nebo spíš určitě ani nevšímáte. A v té šedi chodců potkáte postavu, kterou občas vídáte a pokaždé vás svým zjevem zaujme. Téměř dva metry vysoký, velmi štíhlý starý pán. Vždy celý v černém, dlouhý kabát, černé kalhoty i boty, klobouk stejné barvy stažený do čela, pod ním tmavé dioptrické brýle. A před ním vždy cupitá na jednom provázku uvázaná malá smečka pejsků. Barunka,Myšpulka a Patton,tak se jeho věrní pejskové jmenují.

Ale jakmile se minete, již máte v hlavě zase své myšlenky a na tohoto tajemného chodce zapomenete. Ale pozor! Třeba právě vám "uloupil" z hlavy, nebo chcete-li z duše něco, co patřilo jenom vám?! Nějaký dávný příběh, něco, co jste prožili a již jste to dávno zasunuli do památníčku vzpomínek, který vytahujete zřídka kdy. Nebo něco, co vás teprve čeká?

Ne, František Věříš, jak se tento osmdesát osm let starý pán jmenuje, vám tím nijak nechce ublížit a ani to neudělá. Sám neví, co to způsobuje, možná jeho epilepsie, kterou trpí od dětství, možná vnímavá duše, jakýsi druh empatie? Nebo je to ještě něco jiného, něco mezi Nebem a Zemí?

V tu chvíli, kdy mu do hlavy "přeskočí" to, co on sám nazývá příběhy, nic ho neudrží a pospíchá, div neběží. Rychle nasedá na nejbližší vlak, který ho odveze do malé obce, součásti takzvané Velké Plzně a hned usedá ke svému stolu v bývalém drážním domku a ze šuplíku vyndavá velký černý sešit. A už ho nic nezastaví, musí to na první dobrou hned vepsat do své Černé knihy.

A pak, když nakrmí své psíky Barunku, Myšpulku a Pattona, na další stranu připisuje své postřehy, dnešním jazykem řečeno glosy. Píše o tom, co ho a jeho smečku dnes potkalo, jazykem vtipným a na jeho věk mladistvým svěřuje stránkám své postřehy. Laskavé, ale někdy i velmi kritické.

A zároveň přikládá něco, co by se dalo nazvat Curriculum Vitae. Zde vypráví o svém dětství v již dnes neexistující dělnické kolonii Karlov, o smrti obou svých rodičů, o laskavé, ale přísné výchově jeho tety Marie, která ho vzala k sobě, když mu bylo šest let. O přátelství s mladým knězem, vzdáleném příbuzným, který též bydlel v domě u tety Marie Votavové. O emigraci kněze a zatčení Františka, jeho odsouzení ve vykonstruovaném procesu pro napomáhání k emigraci. Díky své nemoci byl místo do vězení poslán na Stavbu mládeže nedaleko Žiliny.

O své lásce a krátkém manželství, o jeho návratu do Plzně, kdy jeho útrapy nekončily.

Ale nikdy nepodlehl beznaději, i o těchto nemilých věcech zde vypráví s nadhledem a v úsměvném duchu. A jak je známo, nic na světě není náhoda, jeho "uloupené"osudy se mnohdy protínají s osudy jiných a v jednom dokonce i s osudem našeho Potměšilého chodce.

Máte-li chuť, pojďte projít se mnou několika úryvky z této knížky, která obyčejným způsobem vypráví přběh neobyčejného člověka, který to nikdy nevzdal. Chodí ulicemi a sedává po lavičkách v různých koutech města.

Úryvek z 1. kapitoly:

Zvláštní postava, přes dva metry vysoký, velmi hubený muž a jeho tři psi. Jaro, léto, podzim zima, stále ve stejném oblečení, v dlouhém černém plášti, černém klobouku, kalhoty i boty v černé barvě.
Zpod klobouku, přes své staré kostěné brýle s tmavými skly ,hledí přímo vpřed a zdánlivě si nevšímá okolí. Má své trasy s lavičkami, na které v určitou hodinu, téměř na minutu přesně usedá. Jeho psi, Barunka, Myšpulka a Patton usedají vždy na chodník po jeho pravici, opírají se jeden o druhého.On sedí vždy tak, jako chodí, vzpřímeně, téměř vznešeně, jako nějaký šlechtic. Obyvatelé města ho již znají a většinou si ho již nevšímají, až na rozjívené puberťáky z okraje Plzně, kde bydlí, kteří se za ním běhají, dráždí jeho i psy a smějí se, nebo po na něho pokřikují „Kostěji Kostěji, proč tě v Pekle nechtějí? Pánbůh by tě bral, ty bys ho tam sral“.

Podle úvodu této první kapitoly se vám může zdát František Věříš jako podivín s negativním pohledem na svět. Ale pojďme ještě k první kapitole, o kousek níže:

Dnes vedle stojící, mírně ušmudlaný muž zachrchlá a vyplivne na zem zelenožlutý chrchel velikostí a barvou podobný volskému oku. Všichni se odvrátí, polykají naprázdno. Myšpulka zvedne hlavu a podívá se na svého pána. Ten mírně kývne hlavou, Myšpulka se pomaloučku dokolíbá k tomu hnusákovi, přičapne, pak zvedne zadní pacičku a pečlivě mu pochčije boty. A jde pomalu zpět ke svým. Chvilku trvá, než to „flusač“ zjistí, pak ale strne, naštvaně jde k jejich lavičce, ale to už přijíždí „zadarabus“, muž proto spěchá do dveří, ale otočí se a prohodí sprostou nadávku v jazyce sice slovanském, ale nikoli místním.

Naproti přes ulici na dvou domech stojí deset kamenných sebevrahů Stojí tam už jedno století, drží se římsy oběma rukama a bojácně hledí ze třetího patra na chodník. Zatím žádný neskočil, jen jednomu z toho čekání upadla ruka. Od té doby na fasádě přibyl nápis „Pozor, padá omítka, přejděte na protější chodník“ . Ani by se nedivil těm kamenným sebevrahům, kdyby už skočili, jsou to totiž divné, jejich autorem znetvořené bytosti. Horní část těla muži i ženy mají odhalenou a nelze na ní najít vady. Zato spodek! Místo klínu a nohou mají jakýsi kónický útvar, pokrytý něčím, co z dálky připomíná boláky.

Ale opět dnes nikdo z domu naproti neskočil, tak se muž zvedá a následován psí smečkou, schází ve svém denním rytmu dolů po Americké třídě, míjející Obchod se smutečním zbožím, vietnamské obchody a restaurace. „Kdybych uměl být smutný, někdy bych se v tom smutečním obchodě zastavil a podíval se, co se dá koupit smutného“, pomyslí si a pokračuje dál.

František je i kritickým pozorovatelem dění v jeho městě:

Pozoruje korzující lidi, úředníky, studenty konzervatoře, mladé dívky, v létě obzvlášť krásné, oblečené do elastických kalhot, které téměř nic nezakrývají a mnohé naznačují. „Bohužel,“ pomyslí si, „jsou i baby, dokonce i tlusté stařeny, které se takto navlékají a odhalují to, o co jiní nestojí“. Až on bude prezidentem, mimo jiné, zřídí módní policii. A ta bude chodit se sprejem a každou takovou nevkusnici, postříká výraznou zelenou barvou. Vůbec, až bude prezidentem, zavede spoustu potřebných věcí. Například, hlavní chodníky na rušných ulicích budou rozděleny na dva pruhy. Jeden pro ženy, ten půjde vedle výloh obchodů, druhé pro muže. Chodníky budou jednosměrné, ti co půjdou například dolů po Americké třídě, půjdou vpravo, ti,co směrem nahoru ,po druhé straně. Má ženy rád, ač žádnou doma nemá, ale i když je zvyklý chodit pomalu a rozvážně, jeho i jeho psíky znervózňují ženy, které jdouce po chodníku před ním, nepředvídatelně a chaoticky mění směr. Dáma před ním jde vpravo, ano, tak to má být. Chce ji obejít zleva a šup, dáma je najednou uprostřed chodníku. Přibrzdí tedy a čeká. A hle, žena vidí výlohu a už mění směr do leva. Určitě ze dvou důvodů, jednak jí poslouží jako zrcadlo, to především a druhak, pohledem zkontroluje, co nového je k vidění ve výloze. Tak jdeme vpravo… No jistě, zase je to jinak!

Má ženy rád, v mnohém si jich váží víc, než mužů. Ale také, jako velmi dobrý pozorovatel ví o specifikách ženského chování.

Kdysi poznal velkou lásku a oženil se s ní, ale manželství bohužel netrvalo dlouho a on ovdověl.

František jen "neloupí" příběhy,ale prožívá i své:

Anděl ho ještě jednou pohladil koncem perutě po tváři a pomalu se vzdaloval. Při tom něžně, ale čím dál, tím hlasitěji štěkal.

Haf. Prudce otevřel oči. Proti němu seděl Patton a právě se chystal vypustit další hafnutí. Ostatní psíci seděli vedle Pattona a tvářili se stejně, tedy velmi, velmi ustaraně. Do té doby se nikdy nestalo, aby jejich páníček a společník někde na veřejnosti usnul. Pamatovali si na situaci před obchodním domem, kde vyčerpaně seděl na betonu, ale to si s ním vysvětlili a věděli, že tu velkou krychli, plnou spěchajících lidí již nikdy nenavštíví.

Seděl na náplavce na „své“ dřevěné lavičce, psi běhali u břehu řeky, pokoušeli se sblížit s kachnami, utíkali před rozzlobenou labuticí a on si posunul svůj černý klobouk do čela, protože mu i přes tmavé dioptrické brýle do očí svítilo jarní sluníčko. Bylo relativně teplo, ale od řeky občas zafoukal studený vítr, tak si vyhrnul límec, natáhl před sebe své dlouhé nohy v černých kalhotách a tvrdých komisárkách. A pak přišel ten sen, ze kterého si pamatoval jen toho anděla, určitě s ním rozmlouval, ale jediné, co si z toho snu pamatoval, byl intenzivní pocit štěstí a klidu, pocity, které tak intenzivně neprožil za celý svůj dospělý život. A podvědomé očekávání toho, na co celou dobu čeká.

Připadal si před svými zvířecími kamarády tak trochu trapně, tak se rychle zvedl se slovy, že jen přemýšlel. Myšpulka natočila hlavu na stranu, tázavě se na něj podívala a pak se rozběhla po cestičce, následována zbytkem smečky. Podíval se na lavičku, pro jistotu, že tam nic nezapomněl. A na místě, kde seděl, zahlédl obrázek, o kterém si byl jist, že než usedl, tam nebyl. Naklonil se blíže a uviděl siluetu bílého anděla. Kolem hlavy měl anděl nějaká drobná písmena, ale než stačil vyndat čtecí brýle, psi se v dálce rozštěkali, tak se vydal s rukama za zády rychlým krokem za nimi.

Než došel ke psům, stále mu vrtalo hlavou to, že si obrázku před tím nevšiml, protože byl zvyklý si místo, na které usedal otřít bílým kapesníkem. Z přemýšlení ho vytrhlo nepřetržité štěkání. Psi, jeden po druhém k němu přibíhali a pak se rychle vraceli ke křoví u břehu. Sešel za nimi a našel důvod jejich znepokojení. Na břehu, s hlavou u vody spal bezdomovec. A kolem jeho hlavy, obtočený tak, aby mu zabránil spadnout do vody, ležel pes.

Zajímalo by vás například, proč se jeden z jeho psů jmenuje Patton po americkém generálovi, osvoboditeli Plzně? Možnosti, jak se to dozvědět jsou dvě. Jedna z nich je uvedena v oddílu Odměny, druhá je - počkat si na vydání knihy. A k tomu můžete i malým darem přispět i vy.

K příběhu s málem utopeným bezdomovcem se František vrací i v jedné ze svých glos

Vše, jak je známo, se vyvíjí v čase a prostoru. Vnímání času i prostoru je u každého z nás ale relativní. Z mého pohledu jsem času, tedy toho, který jsem dostal Bohem vyměřený k žití, obdržel až velkoryse mnoho. Vzhledem k jiným, možná až nespravedlivě mnoho. I proto na mne smradi, jak jim v duchu říkám, pokřikují Kostěji Nesmrtelný. Čímž bych měl, podle nich, což je směšné, času nekonečné množství. Zato prostor, ten se, jak mi zdá se, stále zmenšuje. Nejen tím, kam mne nohy moje i mých psíčků ještě bez únavy donesou, ale i tím, že prostor, nejen můj, ale před časem jaksi volný k užívání nám všem, čím dál tím více zaplňují ti, pro které je čas neznámým pojmem, protože ho tráví nicneděláním, nebo popíjením, uchlastáváním se, pokřikováním, žebráním a opět popíjením vyžebraného alkoholu.

Při svých, jak tomu říkám studijních výpravách do města, potkávám stvoření,se kterými Stvořitel měl možná jiné úmysly. Potácející se postavy dobrovolných a možná , v několika málo případech i nedobrovolných trosek, které fyzicky čas, daný jim k žití předběhl a stali se z nich chodící, nebo polehávající mumie, nabalzamované zvenku špínou a zevnitř levným alkoholem. Kdyby člověk měl chuť a odvahu, tu hlavně, patrně by po bližším zkoumání zjistil, že jsou mezi nimi i ženy.

A tyto trosky, po ránu vylézající z brlohů se, někteří samostatně, někteří v tlupách, vydávají na lov. My, pravidelní „chodci" již některé z nich známe a víme, že důležité je nenavázat oční kontakt, a při jakémkoli náznaku přiblížení se za účelem získání „drobných“, se zrovna věnovat naoko jiné činnosti, nebo zrychlit krok. V mládí jsem také potkával žebráky a mnoho z nich žebralo pro to, že si potřebovali obstarat chlast. Ale tito, i ti chudáci, kteří žebrali prostě pro to, že neměli jinou možnost, protože přišli o práci a doma měli děti, myslím, že všichni tito měli svůj prostor, ve kterém jim bylo umožněno poprosit o příspěvek, ať tomu říkáme žebrání, nebo jinak. Nepamatuji, že by takový žebrák třeba mého tatíka požádal s nataženou rukou o „milodar“ a v druhé držel lahev nedopitého piva.

Ale přejděme k jiné kapitole, kde Věříš vypráví jeden z "uloupených" osudů:

Cesta do nebe pro koně i muže (povídka o dvou Karlech)

Zpráva z tisku: "včera v 5.30 na dálnici D1 došlo ke kuriózní nehodě se smrtelnými následky. Podle informací Policie ČR došlo ke střetu osobního automobilu s koněm, který přeskočil svodidla a přeběhl těsně před projíždějícím kamionem. Řidič osobního vozidla, jedoucího v levém pruhu nemohl nehodě jakkoli zabránit. Řidič i kůň utrpěli smrtelná zranění, dálnice byla kvůli nehodě tři hodiny neprůjezdná ve směru na Brno.”

Karel Šiml byl svobodný pán v předdůchodovém věku, inženýr poznamenaný svým vzděláním a titulem v dobrém i špatném slova smyslu. Pracoval jako odborník na ekonomiku staveb v jedné velké developerské společnosti. Ve firmě nebyl nikterak zvlášť oblíben ani neoblíben. Z pohledu mužských kolegů vedl spokojený život, do kterého mu nemluvila žádná protivná manželka. Nikdo nevěděl, mimo toho, že je starý mládenec, nic o jeho soukromí.

A Karel Šiml ani neměl potřebu se jim v čemkoli svěřovat. V podstatě byl již prací ve firmě unaven a tajně uvažoval o předčasném důchodu a životu na malém statku, který dávno zdědil po svých rodičích. Rád snil o tom, že bude v malém trochu farmařit, mít malé políčko, pár slepic a králíků Jistě i psa, určitě to bude jen oříšek, nejinteligentnější tvor mezi psy. A také koně. Ne pro závody, jen pro vztah člověka s koněm. Pro vzájemnou úctu, pro potřebu někoho mít rád a bude totéž cítit i od něho.

V poslední době udělal několik kroků, vedoucích k realizaci svých snů. Nechal si na statku udělat stavební úpravy, nutné pro nastěhování, s pomocí místních vyčistil dvůr i chlévy a stodolu,vyhlédl si psa od souseda. Poslední dva kroky hodlal udělat dnes. Oznámit ve firmě svůj odchod do předčasného důchodu a po cestě z Brna se zastavit na farmě na Vysočině, kde měl dohodnutou prohlídku koně, kterého si vybral z nabídky této stáje.

V developerské firmě, ve které pracoval, fungoval velice sofistikovaný systém průběžného ohodnocování pracovníků, ve kterém se orientovalo jen pár jedinců z vedení a který stanovoval jejich výtěžnost a perspektivu. Karel Šiml byl v tomto kódovém hodnocení označen nejvyšším bodovým označením 100, s poznámkou v podobě číslice 1094. Tolik dní Karlovi Šimlovi zbývalo do důchodu a toto číslo se snižovalo úměrně každému dni v roce. Majitel developerské společnosti každý měsíc konzultoval výsledky jednotlivých pracovníků své firmy se šéfkou personálního oddělení a bodové ohodnocení na základě konzultací upravoval.

Ale ani on nevěděl o papírku, přiloženém v Šimlově fasciklu. Byl to velice perverzní vzkaz od Edity, shodou okolností manželky majitele této společnosti. O tomto vzkazu nevěděl ani jeho adresát, Karel Šiml. Byl mu poslán prostřednictvím barmana při jedné z akcí,které Šiml Karel z duše nenáviděl, akci, která se v poslední době rozplevelila jako hořčák po českých lesích. Na této akci, kdy mimo jiné byli zaměstnanci povinni se zúčastnit beachvolejbalového turnaje, který se povětšinou hraje v plavkách. A Edita, manželka majitele této velké developerské společnosti při této akci pozorovala všechny muže, spíše z úhlu jejího pohledu chlapy, mlsným zrakem. A mezi „měkáči“ a „trpaslíky“, jak si muže pojmenovala, ji zaujal právě Karel Šiml.

A jelikož ji zaujal tak, že jí ten den nevypadl z hlavy, napsala mu vzkaz, ve kterém mu podrobně popsala, co ho čeká, půjde li s ní někdy do postele.

Jak je známo, k základním charakterovým vlastnostem šéfů personálního oddělení je šmírování, šéfka tohoto oddělení v developerské společnosti, na rozdíl od většiny účastníků večírku, střízlivým zrakem sledovala dění na parketu i u baru. Protože k základním charakterovým vlastnostem barmanů patří úplatnost, skončil vzkaz místo u Karla Šimla v kabelce šéfky personálního oddělení.
Šiml Karel ,tedy šiml Karel, byl kvalitní kůň, hřebec, kdysi velmi dobrý dostihový kůň. Byl ve věku, kdy se blíží konec jeho hlavního určení, tedy předávání kvalitního semene kvalitním klisnám. Z pohledu sexistického vedl záviděníhodný život samce, který si může žít jak chce, aniž mu do toho nějaká klisna kecá. Tak, jako člověku ani koni do hlavy nevidíte, i šiml Karel měl své sny.

Toužil po nějakém majiteli, který by ho ze stáje vykoupil a již by po něm nechtěl stálé obskakování namyšlených klisen. Chtěl patřit k jednomu jedinému člověku. K někomu, kdo ho nechá svobodně žít, ale po kterém se mu bude třeba i stýskat. Po někom, který, až za ním přijde do stáje, nebo na pastvinu, polaská ho na tlamě, vyhřebelcuje ho.

Stáj vlastnila manželka šéfa jedné velké developerské firmy a i v této farmě vládl systém maximální výtěžnosti. Každý kůň měl své bodové ohodnocení, dostihoví koně i klisny jiné, než plemeníci. V tomto systému se orientovala jen majitelka a jen ona rozhodovala o budoucnosti každého jednotlivého kusu ze své stáje. Na základě toho šiml Karel měl ohodnocení v grafu, kde křivka dosáhla svého vrcholu a neměla již kam stoupat.

Ani majitelka stáje však nevěděla, že v blízkosti stájí pracuje člověk, který choval vůči tomuto koni úplnou zášť. Kdysi, kdy šiml Karel byl úspěšný dostihový kůň, byl tento člověk podprůměrným žokejem. Opravdu zlou náhodou se stalo, že Eman, jak se tento žokej jmenoval, skončil nejprve na hřbetě šimla Karla a pak pod kopyty jiných koní.

Při jednom velmi dobře dotovaném dostihu udělal zásadní chybu, při které způsobil pád, při němž šiml Karel utrpěl zranění, které zapříčinilo konec jeho kariéry dostihového koně. Tato skutečnost byla mezi odborníky považována za malou tragedii, vzhledem k jeho kvalitám. Eman si při pádu zlomil ruku a byl zasažen kopytem jiného koně do hlavy. Toto zranění navždy znamenalo konec jeho kariéry. Bylo to odborníky i koni samotnými považováno za velké štěstí, vzhledem k jeho lidským kvalitám. Díky této nehodě a to doslovně, byl šiml Karel, jehož zranění nebylo fatální, uznán k tomu, aby dále žil a byl využit jako plemeník. O Emanovi se to říci nedalo, proto byl propuštěn, jako žokej skončil, což pro dostihový sport bylo plusem.

Nikoli však pro další život šimla Karla. Eman pod vlivem těchto okolností ještě více rozvinul svoji zálibu v pití alkoholu. A úder kopytem do hlavy, pokud je autorovi známo, nikoho k rozumu nepřivedl. Jestliže Eman se choval ke svěřeným koňům vždy surově, nyní každého koně nenáviděl a hlavně šimla Karla. Po nějaké době byl přijat jako kočí u lesní správy, kde pracoval při stahování dřeva. Při svých pitkách v hospodě v jedné vsi na Vysočině se pobratřil s Váňou, hlídačem na místní farmě.

Při jedné pitce, která po té, co je hospodský vyhodil, pokračovala v Emanově maringotce, se začal Váňa chlubit, že je potomkem kozáků. Jeho otec prý byl sovětský voják, který osvobozoval Moravu. Aby dokázal, že má krev doněckého kozáka, nasedl na lopatu, skákal s ní po maringotce, křičel, výskal, mával klackem jako šavlí. Eman, aby nezůstal pozadu, začal tvrdit, že byl úspěšným žokejem. Málem se kvůli pochybnosti jednoho o druhém a jeho minulosti poprali. Pak se ale objali, poplakali si na ramenou. A pak se dohodli, že Eman předvede na koních na farmě Váňovi své umění. Když odcházeli, vrátil se ještě Eman do maringotky a vzal si velký bič.

Váňa potichu otevřel vrata od stáje. Koně se překvapeně ohlíželi, frkali a pohazovali hřívou. I když byl hodně opilý, věděl, že nemůže použít závodní koně, proto se chvíli rozhlížel a pak nejistým krokem došel k jednomu stání.

Jistě, má to pokračování, ale na to si musíte počkat, až budete tuto knihu číst. A k tomu je potřeba sehnat dostatek finančních prostředků, které pomohou k jejímu vydání. A tak vám předkládám úryvek ještě z jedné kapitoly:

Kapitola: Madla padla:

„Si blbá, tak blbá,“ opakovala si paní Madla, když po chvíli chůze cestou na trolejbus seznala, že boty s vysokým kramflekem, které si včera koupila, jsou vhodné ke všemu, jen ne k rychlé chůzi. Nejenže již dvacet let neměla na nohou lodičky s vysokým podpatkem, ale boty byly o číslo menší, než by bylo vhodné.

Blbá byla paní Madla podle svého názoru pro to, že se ke koupi nových bot rozhodla po tom, co se jí Stáša před kamarádkami zeptala, jestli je pravověrná sokolka, protože chodí ve cvičkách, čímž myslela Madliny boty na nízkém klínu. To samé o své blbosti si opakovala, cedila přes rty dnes, když se vracela z pravidelného pokecu-tlachání. Na rozdíl od cesty na pokec, tentokrát byly její nohy povinny nést další zátěž a to dvě igelitky plné jablek a vlašských ořechů, které jí přinesla Otka.

Při nastupování do trolejbusu linky šestnáct měla problém s vybalancováním úkonu, který spočíval v přenesení váhy jedné nohy v lodičce na plošinu trolejbusu, prudkém předpažení nesouhlasné ruky s igelitkou, přenesení váhy směrem dopředu, zdvižení druhé nohy a rychlý pohyb druhou taškou vpřed, k čemuž jí dopomohl prudký start trolejbusu. Vděčně, i když ne zrovna elegantně sedla na nejbližší sedačku. Všimla si, že pán naproti přes uličku se na ni chápavě usmál.

Nebyla zrovna nakloněná jakémukoli koketování, ale přesto mu úsměv strnule opětovala.“ Tak, to jsi zvládla“, říkala si, „ale s vystoupením to bude horší.“ Připravila tedy obě tašky ke zvednutí a s mírně pozdviženým zadkem čekala, až se trolejbus přiblíží k její zastávce U Teplárny.

Vstala a najednou si uvědomila, že by potřebovala třetí ruku, aby mohla zmáčknou to zatracené modré tlačítko, které jí umožní při dobré vůlí řidiče otevřít dveře a konečně vystoupit. „Já vám to zmáčknu“ řekl pán s knírkem, který jí před tím věnoval úsměv a aby bylo jasno co tím myslím, držel palec na knoflíku pro výstup.

No a pak se to stalo, řidič, jak již bylo uvedeno, vrhnul trolejbus do ostré zatáčky, paní Madla, ač fyzikářka, se bezúspěšně pokusila vyvrátit poučku, která říká že: V případě, že je těleso vzhledem ke gravitačnímu poli Země v klidu, nebo rovnoměrném pohybu, tzn. G = m.g, kde m je hmotnost tělesa, g je gravitační síla zrychlení.

Knihu provází a krásně doplňují ilustrace mladého výtvarníka Daniela Součka. Již kvůli němu bych chtěl knihu vydat. Každou ilustraci se mnou konzultuje a posílá mi její skicu, jako například tu, která se jmenuje Babské tlachání (nahoře). Po večerech, po své práci v knihkupectví vytvářel tyto krásné obrázky a celou dobu od začátku v roce 2013(!) se mnou vše trpělivě konzultoval. Pro jednotlivé kapitoly vytvořil hlavičky (dole):

 

 

Ač jsme doposud neměli možnost s Danielem se setkat osobně a přesto, že nás dělí tři generace, uměl se vcítit i do doby před více než osmdesáti roky a trefně vystihnout postavy z minulosti i přítomnosti a tím knihu obohatit.

Na závěr jako malý bonus vám předkládám větu z povídky-příběhu "Zelená vrata", která se odehrává ve Svobodě nad Úpou.

„Svoboda nad Úpou se tyčí,ona rozkoší křičí….“

Úryvek z básně, vyryté na záchodcích nádraží ve Svobodě nad Úpou

No, řekli byste, že takovouhle větu vymyslel nerudný starý Potměšilý chodec,"Kostěj Nesmrtelný"? Nedejte na první dojem a pamatujte: Nic není na tomto světě náhoda! Přeji vám hezké počtení a těším se!
Předkládám vám foto mých obrazů, které jsou součástí některých odměn:

OLEJ/AKRYL NA DESCE Z POČÍTAČOVÉHO MONITORU, ROZMĚR 53x30, NÁZEV "HANÁ"

AKRY NA ŠEPSOVANÉM MALÍŘSKÉM KARTONU, ROZMĚR 60x53,NÁZEV "PODZIM"

OLEJ/AKRYL NA PLÁTNĚ, ROZMĚR 80/60, NÁZEV :"ŠŤASTNÁ KRAJINA"

AKRYL/OLEJ NA ŠEPSOVANÉM KARTONU, ROZMĚR 60x50, NÁZEV:"PÁLAVA"

AKRYL/OLEJ NA PLÁTNĚ, ROZMĚR 60x80, NÁZEV: "LÉTO BUDIŽ POCHVÁLENO"

 

Co si o tomto projektu myslíte?

Autor projektu

Bohumil Jelínek - obrázek
  • projekt od Bohumil Jelínek
  • Česká republika

Odměny (Rewards)

186 Kč

Vánoční přání

Zašlu vám originál vánočního přání, vytvořené mnou, nebo ilustrátorem Danielem

Počet odměn není omezen

200 Kč

Vánoční přání a Pf

Dárce této částky obdrží originální vánoční přání a PF vyrobené mnou,jako autorem knihy

Počet odměn není omezen

288 Kč

2x Vánoční přání

Každý dárce obdrží poštou po dvou kusech Vánočního přání a PF, vlastnoručně vyrobené autorem

Počet dostupných odměn: 10/10

300 Kč

Vánoční přání+ část knihy v elektronické podobě

Dárce této částky obdrží na jím uvedenou mailovou adresu část knihy v elektronické podobě,ve formátu PDF a to ve větším rozsahu,než je zveřejněný v oddílu Vše o projektu. Dále obdržíte Vánoční přání, mnou vytvořené.

Počet odměn není omezen

333 Kč

Děkovný list

Obdržíte na vámi uvedenou poštovní adresu Děkovný list s originály podpisu mne a ilustrátora

Počet odměn není omezen

500 Kč

část knihy na mail, děkovný list poštou

Dárce částky obdrží (v elektronické podobě ve formátu PDF) na jím uvedenou mailovou adresu část knihy v rozsahu 30 stran, ve kterém budou uvedeny části povídek,abyste získali větší náhled na to, o čem kniha vypráví.Dále vám na vaši poštovní adresu zašleme děkovný list s podpisem mým a mého ilustrátora.

Počet odměn není omezen

501 Kč

část knihy na mail, děkovný list poštou

Dárce částky obdrží (v elektronické podobě ve formátu PDF) na jím uvedenou mailovou adresu část knihy v rozsahu 32 stran, ve kterém budou uvedeny části povídek,abyste získali větší náhled na to, o čem kniha vypráví.Dále vám na vaši poštovní adresu zašleme děkovný list s podpisem mým a mého ilustrátora.

Počet dostupných odměn: 10/10

699 Kč

část knihy v elektronické podobě, děkovný list..

Dárce obdrží na jím uvedenou mailovou adresu část knihy v rozsahu 40 stran . Ve formátu PDF si budete moci udělat lepší představu o tom, na jaký projekt přispíváte.

Počet odměn není omezen

700 Kč

část knihy v elektronické podobě, děkovný list..

Dárce obdrží na jím uvedenou mailovou adresu část knihy v rozsahu 40 stran . Ve formátu PDF si budete moci udělat lepší představu o tom, na jaký projekt přispíváte. Dále vám na vaši adresu zašlu Děkovný list s kopií jedné z ilustrací z knihy s podpisem ilustrátora.

Počet odměn není omezen

777 Kč

děkovný list, prohlídka Plzeňské podzemí

Zašleme vám graficky vyvedený Děkovný list s podpisy, pozveme vás na zajímavou prohlídku Plzeňským podzemím, zakončené ochutnávkou piva

Počet odměn není omezen

1 000 Kč

část knihy v elektronické podobě, děkovný list..

Dárce částky obdrží na jím uvedenou mailovou adresu část knihy v elektronické podobě v rozsahu 40 stran,včetně dvou kopií ilustrací. Dále na vámi uvedenou adresu vám zašleme Děkovný list ,vyvedený na jedné z ilustrací, podepsaný ilustrátorem.V knize bude uvedeno vaše jméno s poděkováním.




Počet odměn není omezen

1 200 Kč

kopie ilustrace, část knihy, poděkování

Na vámi uvedenou mailovou adresu vám zašlu část knihy v elektronické podobě ve formátu PDF v rozsahu 50 stran, na vaši poštovní adresu vám zašleme vytištěnou kopii ilustrace s poděkováním, podepsaným ilustrátorem. V knize bude uvedeno vaše jméno s poděkováním.

Počet odměn není omezen

1 500 Kč

část knihy, poděkování,kopie ilustrace

Dárce obdrží na jím uvedenou adresu v PDF formátu část knihy v rozsahu 55 stran a tří ilustrací. Dále vám na vaši poštovní adresu zašleme originální grafický list s poděkováním. V knize bude uvedeno vaše jméno s poděkováním.

Počet odměn není omezen

2 000 Kč

originál ilustrace+ pozvání na křest+kniha

Dárce obdrží poštou originál ilustrace "Bezdomek",kterou můžete najít v projektu. Na vaši poštu zašleme děkovný list s pozváním na křest knihy, kde vám předáme originál knihy podepsanými mnou a ilustrátorem.

Počet dostupných odměn: 1/1

2 200 Kč

dva výtisky knihy s ex libri

Pozveme vás na křest knihy,kde vám předáme dva výtisky knihy s vloženými ex libris, pro vás vytvořené jedno mnou, druhé ilustrátorem. V knize bude vytištěno vaše jméno s poděkováním.

Počet dostupných odměn: 4/4

2 222 Kč

obraz od autora knihy,pozvání na křest knihy

Obraz, malovaný autorem knihy s názvem "Centrum štěstí", pozvánka na křest knihy, kde bude tento obraz, společně s výtiskem knihy předán dárci. Dárce obdrží jeden výtisk knihy s vlastnoručním věnováním autora.

Počet dostupných odměn: 1/1

3 000 Kč

Děkovný list, pozvání na křest,kniha,ex libris

Na vaši poštovní adresu zašleme graficky vyvedený děkovný list ,v knize bude vytištěno vaše jméno s poděkováním, předáme vám výtisk knihy s ex libri , vytvořeným mnou, nebo ilustrátorem Danielem. Na křtu vám předáme dárkové balení piva Pilsner Urquell.

Počet dostupných odměn: 4/4

3 333 Kč

Pozvánka na křest +ochutnávka piva

Pozveme vás na křest knihy, kde vám předáme tři výtisky knihy s podpisy, v knize bude vytištěno vaše jméno. Pozveme vás na ochutnávku piva v plzeňském pivovaru

Počet dostupných odměn: 3/3

5 000 Kč

pozvání na křest, originál ilustrace,výtisky knihy

Dárce této částky obdrží po vydání knížky celou knihu v elektronické podobě ,s právem si text pro svoji potřebu rozvíjet, dokončovat příběhy jiným směrem, než bude v originálu knihy. Budete mít možnost být Františkem Věříšem! Samozřejmostí je pozvání na křest knihy pro dvě osoby, v knize bude uvedeno vaše jméno s poděkováním.Dále obdržíte při křtu knihy originál ilustrace -"pes Patton v generálské uniformě", s podpisem ilustrátora+ tři výtisky knihy s osobním věnováním .

Počet dostupných odměn: 1/1

5 500 Kč

pozvání na křest pro dvě osoby, originál ilustrace

Dárce této částky obdrží po vydání knížky celou knihu v elektronické podobě ,s právem si text pro svoji potřebu rozvíjet, dokončovat příběhy jiným směrem, než bude v originálu knihy. Budete mít možnost být Františkem Věříšem! Dále obdržíte pozvání na křest knihy pro dvě osoby, v knize bude uvedeno vaše jméno s poděkováním.Dále při křtu knihy vám předáme originál ilustrace - "Věříš a jeho psi", s podpisem ilustrátora+pět podepsaných výtisků knihy, dvě z toho s věnováním.

Počet dostupných odměn: 1/1

5 600 Kč

pozvání na křest pro dvě osoby, originál ilustrace

Dárce této částky obdrží po vydání knížky celou knihu v elektronické podobě,s právem si text pro svoji potřebu rozvíjet, dokončovat příběhy jiným směrem, než bude v originálu knihy. Budete mít možnost být Františkem Věříšem! Dále obdržíte pozvání na křest knihy pro dvě osoby, v knize bude uvedeno vaše jméno s poděkováním. Při křtu knihy vám předáme originál ilustrace - "Karel a Karel v Nebi" , s podpisem mým, i mého ilustrátora+pět podepsaných výtisků knihy, z toho tři s věnováním.

Počet dostupných odměn: 1/1

7 000 Kč

Pozvánka na křest knihy,večeře s diskuzí, kniha

Dárce této částky po vydání knížky obdrží celou knihu v elektronické podobě,s právem si text pro svoji potřebu rozvíjet, dokončovat příběhy jiným směrem, než bude v originálu knihy. Budete mít možnost být Františkem Věříšem! Dále obdržíte pozvání na křest knihy pro dvě osoby, v knize bude uvedeno vaše jméno s poděkováním.Obdržíte pozvání na večeři v plzeňské restauraci U Salzmannů, kde mi budete moci klást otázky ohledně vývoje a realizace knihy, diskutovat se mnou o tématech a čemkoli, co vás ve vztahu ke knize zajímá.Samozřejmostí je předání pěti výtisků knihy, dvě s podpisy a věnováním

Počet odměn není omezen

10 000 Kč

pozvání pro dámu na večeři

Dáma, která podpoří projekt touto částkou bude mnou pozvána na večeři v Plzni, kdy mi bude moci klást otázky ke knize, diskutovat se mnou o ní. Kytice je samozřejmostí, dáma dále obdrží při této příležitosti originál mého obrazu Šťastná krajina,pět knih s podpisem ode mne i ilustrátora, v knize bude uvedeno poděkování s jejím jménem.Na vaši poštu vám zašleme grafický děkovný list, po vydání knihy obdržíte originál knihy v elektronické podobě, budete mít možnost ji pro svoji potřebu upravovat.Foto obrazu najdete dole ve Vše o mém projektu.

Počet dostupných odměn: 1/1

10 000 Kč

možnost být Františkem Věříšem, originál obrazu

Dárce této částky obdrží po vydání knížky celou knihu v elektronické podobě,s právem si text pro svoji potřebu rozvíjet, dokončovat příběhy jiným směrem, než bude v originálu knihy. Budete mít možnost být Františkem Věříšem! Dále obdržíte pozvání na křest knihy pro dvě osoby, v knize bude uvedeno vaše jméno s poděkováním.Obdržíte pozvání na večeři v plzeňské restauraci, kde mi budete moci klást otázky ohledně vývoje a realizace knihy, diskutovat se mnou o tématech a čemkoli, co vás ve vztahu ke knize zajímá. Jako osobní dar vám při této příležitosti předám originál mého obrazu s názvem Pálava.

Počet dostupných odměn: 1/1

12 000 Kč

možnost být Františkem Věříšem

Dárce této částky obdrží po vydání knížky celou knihu v elektronické podobě ,s právem si text pro svoji potřebu rozvíjet, dokončovat příběhy jiným směrem, než bude v originálu knihy. Budete mít možnost být Františkem Věříšem! Dále obdržíte pozvání na křest knihy pro dvě osoby, v knize bude uvedeno vaše jméno s poděkováním. Pozvání pro dvě osoby na večeři v restauraci U Salzmannů, kde vám předám originál mého obrazu Orava+ pět originálů knihy s podpisem mým a ilustrátora .Všechny knihy budou s ex libri vytvořeným mnou. Ve všech knihách bude mnou vepsáno osobní věnování.

Počet odměn není omezen

12 000 Kč

obraz od autora knihy,pozvání na křest knihy

Dárce této částky obdrží po vydání knížky v elektronické podobě celou knihu s právem si text pro svoji potřebu rozvíjet, dokončovat příběhy jiným směrem, než bude v originálu knihy. Budete mít možnost být Františkem Věříšem! Dále obdržíte pozvání na křest knihy pro dvě osoby, v knize bude uvedeno vaše jméno s poděkováním. Pozvání pro dvě osoby na večeři v restauraci U Salzmannů, kde vám předám originál mého obrazu Léto budiž pochváleno a pět originálů knihy s podpisem mým a ilustrátora .

Počet dostupných odměn: 1/1

15 000 Kč

večeře s ubytováním,obraz, knihy s věnováním

Dárce této částky obdrží po vydání knížky v elektronické podobě celou knihu s právem si text pro svoji potřebu rozvíjet, dokončovat příběhy jiným směrem, než bude v originálu knihy. Budete mít možnost být Františkem Věříšem! Ve všech vydáních knihy budete uveden v oddílu "Zvláštní poděkování" na prvním místě. Zašlu vám pozvání pro dvě osoby na večeři s ubytováním v restauraci U Salzmannů, kde vám předám originál mého obrazu Podzim. Budete-li mít zájem součástí bude prohlídka Plzeňského pivovaru. Večer se mnou můžete diskutovat o čemkoli, nejen o knize, prostě o všem. Obdržíte pozvání na křest

Počet dostupných odměn: 1/1