Kniha Lesní válka Knihy

Lesní válka je projekt, na kterém jsem začal pracovat před 11 lety, ale sběrem informací se mu věnuji celý život. Vždy mě fascinovalo dobývání severoamerického prostoru a největší motivací byly staré knihy. Ve druhé třídě jsem dostal knihu Tekumseh, druhý díl, vyprávějící o Danieli Boonovi a obraně bílých osídlení v Kentucky před Šavany. Následoval první díl a pak už správně chronologicky třetí a čtvrtý. Fritz Steuben, který Tekumseha napsal, netrpěl tendencí popisovat vše indiánské jako čisté a dobré a vše bílé jako korumpující a zlé. Ukázal obě strany poctivým pohledem a to jsem cenil.

Podobně psal i James Fenimore Cooper, ale oba tito spisovatelé vyprávěli příběhy sice na reálném základě, ale smyšlené. A já chtěl vždy znát pozadí každého příběhu. Všechny příběhy mají ale příběhy, které se staly před nimi, a tak se z toho stalo celoživotní hledání.

Zarazilo mě, jak málo o historii svého kontinentu vědí běžní Američané, jak málo se o této historii učí a jak je těžké celý příběh souvisle poskládat. Nejvíc mě to trklo, když jsem se připravoval na zkoušky na Americká studia na Univerzitě Karlově a dostupné učebnice pro americké studenty měly doslova 150 let dlouhou černou díru. Americký student se dozví o tom, jak do Ameriky připlula Mayflower a jak byl založen Jamestown, poté 150 let nic, a máme tu Francouzsko-indiánskou válku a po ní Válku za nezávislost. Najít všechny potřebné informace stálo mnoho času studiem dostupných pramenů ať už v akademických zdrojích nebo na Project Guttenberg a mnoho peněz utracených za knihy na Amazonu.

Lesní válka, tedy její první díl, je výsledek. Provedu vás neúspěšným vikingským osídlením na Newfoundlandu, odkud byli Seveřané vyhnáni přesilou svých indiánských nepřátel. Vezmu vás na krvavou výpravu De Sota, který jako první běloch prošel jihovýchod Spojených států. Dozvíte se o střetu katolíků a protestantů na Floridě, kde Španělé zmasakrovali první francouzské osídlení v Severní Americe. Dozvíte se o kolonizaci Kanady a válkách Francouzů s Irokézy. O tom, jak bylo anglické osídlení ve Virgínii málem vyhlazeno spojenými indiánskými kmeny, a jak je partyzánský způsob boje bílých mužů přivedl k míru. Povím vám o válkách s Pequoty a vyhlazovací válce Pěti irokézských národů proti všem.Dozvíte se o všech bojích a válkách, které v 17.století vedli v severovýchodní části dnešních Spojených států Indiáni mezi sebou, i o válkách, které zde vedli Angličané, Francouzi, Holanďané i Švédi. První díl končí v roce 1714 v Severní Karolíně, kde spojené síly kolonistů a Indiánů zlomily odpor Tuscarorů a porazily je v jejich důmyslně vybudované pevnosti Neoheroka.

Celkem 15 kapitol plných boje a válek, které se v divočině Severní Ameriky odehrávaly hlavně v lese. Velké množství ilustrací a map ze 17. a 18.století. V Čechách ještě nevyšla kniha o dobývání Severní Ameriky přehlednější.

Zde je seznam kapitol:

 

Vinland – O skandinávských mořeplavcích, kteří se na začátku 11. století pokusili osídlit malý cíp severovýchodní Ameriky a po těžkých bojích s Indiány museli ustoupit.

De Soto – O výpravě španělského konkvistadora napříč státy amerického Jihu, jeho střetech s místními kmeny a objevení řeky Mississippi.

Matanzas – O krvavém boji mezi protestanty a katolíky v dnešní Floridě a masakru francouzských Hugenotů.

Samuel Champlain – O francouzském objeviteli, který založil dnešní Quebec a výstřelem ze své pušky spustil dlouhou válku mezi Novou Francií a Irokézy.

Masakr ve Virgínii – O první zachovalé anglické kolonii na území Severní Ameriky a válkách s Indiány, ve kterých byly stovky kolonistů povražděny.

Na život a na smrt v Connecticutu – O bojovném kmeni Pequotů a jeho konci z rukou spojených anglo-indiánských sil.

Nový Amsterdam - O holandské kolonii v dnešním New Yorku a brutální válce s Lenapy.

Zkáza Hurónie – O dlouhém boji mezi dvěma odvěkými indiánskými rivaly a zničení jednoho z nich po rozhodující vyhlazovací válce.

Hněv Irokézů – O etnické čistce, která zmizela z dějin historie, kdy Irokézové zcela vylidnili území dnešní jihovýchodní Kanady a dnešních států okolo jezer Ontario a Erie.

Hrdina Nové Francie – O hrstce francouzských dobrovolníků, kteří se spolu s nemnoha indiánskými spojenci pokusili zastavit nájezd osmi set Irokézů na francouzskou Kanadu.

Anděl z Hadley a Boj ve velké bažině – O válce krále Filipa, každodenním boji anglických osad o přežití, vzniku první anglické přepadové jednotky v Severní Americe a zničující porážce indiánských band.

Veliká vesnice Illinois – O běsnící válečné výpravě Irokézů k veliké vesnici kmene Illini, ve které hrál svou roli i francouzský objevitel La Salle.

Válka krále Viléma – O válce, která se z Evropy dostala i do Ameriky a postavila proti sobě anglické a francouzské kolonisty a jejich indiánské spojence, kteří se střetávali v nemilosrdných lesních bojích.

Jménem královny Anny – O podobné válce, jen o několik let později.

Pevnost Neoheroka – O válce anglických kolonistů v Severní Karolíně proti Tuscarorům a obléhání důmyslně postavené indiánské pevnosti Neoheroka.

 

Ukázka z kapitoly Zkáza Hurónie:

Ve většině hurónských vesnic působili misionáři a v každé hlavní vesnici jednotlivých národů konfederace stála misie. V půli cesty mezi středem západního břehu jezera Simcoe a Nottawasaga Bay, poblíž dnešního Mount St. Louis Ridge, ležela hlavní vesnice národa Attigneenongnahac jménem Teanaustaye, kde stála katolická misie St. Joseph. Vesnice byla jedna z největších v celé konfederaci a za jejím vysokým dřevěným opevněním žilo ne méně, než dva tisíce obyvatel. Dobrá čtvrtina z nich pak byla schopna a uměla bojovat, když bylo třeba. Duchovním pastýřem a reprezentantem Francie zde byl otec Antoine Daniel. Narodil se roku 1601 v Dieppe a ve svých dvaatřiceti letech byl poslán do Kanady jako misionář mezi Indiány. Od roku 1634 žil mezi Huróny a každý svůj den zasvětil jejich vzdělávání a víře v Ježíše Krista. Čtvrtého červencového dne roku 1648 se celá vesnice líně probírala do nového dne. Většina bojovníků byla pryč. Někteří byli s výpravou kožešin na cestě k řece sv. Vavřince, jiní byli na lovu zvěře a jiní byli na lovu lidí – Irokézů. Kromě žen, dětí a starců ve vesnici zůstalo jen několik desítek bojovníků, kteří ani nedrželi hlídky a nechali oba vstupy v opevnění sloužící jako brány do vesnice dokořán. Otec Daniel právě v dřevěném kostele uprostřed vesnice dokončoval mši pro ty Huróny, které se mu během čtrnácti let mezi nimi podařilo obrátit na víru, když se odněkud zvenku ozval výkřik, po kterém každému ztuhla krev v žilách. „Irokézové!“

Oči všech se vyděšeně rozhlížely kolem sebe, až se upnuly na pláň před jižním vchodem do vesnice, která se černala běžícími pomalovanými Irokézy. Otec Daniel vyběhl z kostela a svolával bojovníky, aby šli bránit vstup do vesnice. Pak rychle běžel od domu k domu a volal na Huróny, kteří dosud odolávali svodům katolické víry, aby se v této poslední hodině nechali pokřtít. Ti, vedeni strachem, se kolem otce Daniela shromáždili a utíkali s ním do kostela, kde už byli shromážděni konvertovaní Huróni spoléhající v ochranu kostela, jako svatého útočiště. Daniel byl i přes své zanícení realista. S ozvěnou hrozivého válečného pokřiku Pěti národů v uších se obrátil ke svému stádu a zvolal, „Bratři, dnes budeme v Nebi.“ Irokézové v tu chvíli už prorazili slabě
bráněným vchodem a vtrhli do vesnice. Jejich ďábelské skřeky se stále přibližovaly k jejímu středu a otec Daniel své Huróny v tu chvíli pobídl k útěku východem na opačné straně. Nastala hodina, na kterou se celý život připravoval, a on ji chtěl čelit. „Utíkejte,“ vyzval shromážděné Huróny. „Já zůstanu zde. Dnes se setkáme v Nebi.“ A s těmito slovy vyšel z kostela s křížem v ruce a se svatým odhodláním v očích. A zatímco Huróni utíkali pryč, irokézští bojovníci doběhli do středu vesnice a stáli Danielovi tváří tvář. Nazí divoši s pomalovanými těly se smrtí a nenávistí v očích, proti stoickému kazateli, který svůj život zasvětil lásce a míru. Dva rozdílné světy, dvě cizí kultury, které se v tento moment navzájem střetly. Irokézové se na chvíli zastavili a s ohromením si statečného kněze prohlíželi. Možná chvíli přemýšleli o vnitřní síle těchto bílých mužů v černých róbách, kteří mezi ně stále přicházeli se svým učením. Možná byl mezi nimi ten, kdo sekyrou do hlavy zabil René Goupila. Možná tu stáli ti, co mučili a zavraždili Joguese a Lalanda. Křik jejich soukmenovců za nimi jim ale vrátil odhodlání. Někteří z nich zvedli luky a vystřelili své šípy do kazatelova těla. Pak zazněl výstřel z pušky a kulka se zaryla do Francouzova srdce, který s křížem v ruce padl mrtvý k zemi. Divoši se vrhli k jeho bezvládnému tělu a sekali do něj noži a sekerami. Jeden z nich knězi vyřízl skalp a s divokým výkřikem zamával krvavou trofejí nad hlavou. Jiní kněze svlékli z jeho šatů a jeho krví si pomazali obličej. S celou vesnicí v plamenech, i kostelem, který celé roky poskytoval Hurónům duchovní útočiště, kazatelovo zmučené tělo zvedli a hodili do jeho plamenů. S kouřem z hořící vesnice k nebesům odcházela i duše zabitého bílého muže.

https://youtu.be/1SmdXhKI4KE

Kniha vyjde v pevné vazbě doprovázená mnoha dobovými ilustracemi a mapami, které jsou v barvě i černobílé, ve formátu 176 x 250 mm.