Kazajit Knihy

PROČ CROWDFUNDING

Crowdfunding je pro mne, šumperského autora několika knih (Mrtví se přicházejí někdy rozloučit, Platinové barvy, Špinavá holka, Vzduchoplavci), příležitost, abyste právě Vy ukázali, zda má význam psát také literaturu zejména určenou k zamyšlení. Pokud stejně jako já máte názor, že by lidé měli číst také knihy, co jsou zaměřené na judaismus a židovskou etiku, pak se vyplatí pomoci i mně.

Pomozte mi zafinancovat jedinečnou židovskou knihu KAZAJIT. Text obsahuje hodně hebrejských slov a citací z TÓRY, GMORY, MIDRAŠE a rabínské literatury. Jde o židovskou knihu která je košer a je určitě vhodná každému, kdo má duši.

MÁTE BEZESPORU PRÁVO VĚDĚT, JAK VAŠE PŘÍSPĚVKY VYUŽIJI

Vybraná částka půjde primárně na vydání knihy Kazajit, v nakladatelství Librix.eu, které vydalo již řadu kvalitních knih. Částka 18.750,- by měla především posloužit k vydání 70 kusů knihy ve formátu A6 (105mmx148mm) v lepené pevné knižní vazbě. Tato částka je však orientační a cílová částka navíc obsahuje poplatek Startovači, poštovné za zaslání odměn a další platby.

A CO KDYŽ BUDU  JEŠTĚ ÚSPĚŠNĚJŠÍ

Čím větší podporu od vás získám, tím více knih lze vytisknout, a nejen to, budu moci knihu vylepšit. Například černobílými grafikami Daniely a Lucie, a případně knihu namluvit (mám vyškolený projev) a vytvořit tak i zvukovou nahrávku knihy, což by bylo obzvláště výhodné pro lidi s tělesným postižením či lidi s vadami zraku, ale zvukovou verzi knihy vytvořím jen tehdy, pokud vyberu jednou tolik nad požadovanou částku.

Cenu za sazbu a tisk zveřejním na facebookové stránce.

Všechny vybrané peníze, které nepadnou na výrobu a distribuci knihy, chci věnovat Židovské obci Olomouc. 

PÁR SLOV O KNIZE

Stěžejním tématem knihy, Kazajit, je chápáni etiky vlídného konání podložené citáty z Bible – Starého Zákona (Tóry), dále pak výroky z Mišny a Gemary (Talmudu) také z rabínské literatury. 

V textu se autor formou krátkých literárních útvarů na pomezí poezie a prózy zabývá zvláště židovským pohledem na svět, předně z etického úhlu pohledu. Dotýká se témat běžného, všedního prožívání jednotlivců, skupin, komunit. Autor vhledem muže, jenž bilancuje uplynulé roky svého skromného, pokojného života sonduje pobývání a bytí v průběhu času.

Židovským, však rozhodně nemanipulativním pohledem autor charakterizuje krátkými filosofujícími popisy společenské vztahy, jak v širším kontextu, tak i pohledem z nejužšího rodinného společenství.

Text je psán tak, aby byl přístupný kterémukoli čtenáři jakéhokoli vyznání, přitom působil na lidskou mysl útěšným dojmem. Kniha je určená každému kdo ví, že mu v životě něco chybí a to cosi chce nalézt… Tak se dostává čtenáři do ruky účinný nástroj ke zvelebování jeho duše.

UKÁZKA Z KNIHY (z druhé kapitoly)

I.

Ovládat vnější – úpadek myšlení.

Kontrolovat vnitřní – úpadek mravů.

Přezkoumávat chudobu nuzných přivede zánik.

Jemný aby chápal, hrubý aby ovládal.

Kdo touží po ovládnutí, poznáš ho – není dobrý,

přesto ovládá a nařizuje…

S takovým bezprávím, dá se smířit?

Smířit se sám se sebou…

Propast je propastí i beze mě.

Komentář:

V knize Genesis (41,12) čtu, jak každému podle jeho snu vykládal. Mnoho konání mezi lidmi se často řídí jen podle výpovědi úst, podle výkladu snů anebo výkladů ve snech. Ovládat vnější, atd. Lidé, by rádi řídili svět, ale světu vládne jeho Stvořitel. Proto se i modlíme: „Pane světa! Náležím Tobě i mé sny náleží Tobě!…[1]“ Přezkoumávat chudobu, atd. Centrálně řízená pomoc potřebným, vede ke zmechanizování pomoci druhým. Pomáhat by se spíše mělo tváří tvář, nejlépe v rodinném prostředí. Kontrolovat vnitřní, atd. Každý tyran netouží po ničem jiném, než ovládnout myšlenky lidí, které ovládá. Smířit se sám, atd. Člověk se smíří sám se sebou v okamžiku, kdy si uvědomí, že veškeré chtění, vůle, představy, sny pochází ze srdce. Odkud to vím? Rav Šemuel ben Nachmani citoval jménem rav Jonatana: z myšlení jeho srdce[2].

II.

Lidé si pobíhají, kam chtějí, kdy chtějí,

nechci je uzamknout.

Lidé si váží toho, koho chtějí, kdy chtějí,

nechci je ovládnout.

Lidé si mluví, o kom chtějí, kdy chtějí,

přesto je nechci umlčet.

Zůstávám klidný, rozvážně jednám…

Komentář:

Je to člověčí síla proti Jeho Síle. Ať je člověk spoután, uvržen do nejhlubší kobky, je omezený v tělesném pohybu, ale jeho srdce spoutáno není. I kdyby zahynuli všichni obyvatelé Země, stane se, jak čtu v knize Job (19,25) že Svatý Izraele, budiž požehnán, přetrvá. Tím by se mohlo zdát, že není závislý na člověku, ale v 2. Samuelově (14,14), čtu, že nechce duši člověku odejmout, ale promýšlí, jak by odejmutí duše zabránil. To je ale pro mě veliká útěcha! 

III.

Utišování zklidňuje.

Odkládání ukončuje.

Faleš je opačnou stranou poznání.

Zbožný (חרדי) má duši obyčejných lidí

za kus neobdělané půdy (בור),

proto v každém vidí potenciál…

Komentář:

Když člověk udělá chybu, odkud navazuje? Od místa, ve kterém došlo k chybě. Ale když je člověk vzrušený, nedokáže od svého jednání upustit, přiklání se ke lhaní, k falši, vymýšlení si, protože zapomněl jak, kdy, kde k chybě došlo anebo v čem skutečně chyboval.

Zbožný, atd. neobdělaná půda je taková půda, na které se dosud ale vůbec nic nepěstovalo, na kterou lidská chybující ruka ještě ani nesáhla.

IV.

Nůž se užívá pro ostří. Sekyra se užívá pro ostří.

Jazyk k řeči. Oko k vidění. Ucho k slyšení.

Co by bylo spodní bez horního a zadní bez předního…

Co by se asi dělo během svátků bez zákazu o pobytu o samotě (איסור ייחוד)?

Ale ani ty nejsi kamzík, sotva bys vyšplhal po kluzkém svahu proti vichru.

Nejsi pták, přece ani orel neuhlídá suchý pařát na tajícím ledu…

I vánek vanoucí ze zahrady není bez zápachu, když vane nad hnojištěm.

Komentář:

Člověk si nemá být nikdy jistý sám sebou nejen ve společnosti, ale ani v soukromí. V Žalmu (11,4) čtu, že Svatý Izraele, budiž požehnán, byť má svůj trůn na nebesích, Jeho očí člověka předvídavě vidí.

V.

Vábivá slova – propast.

Nepřítel zrcadlí mou slabost.

Brány rozbíjí čtyři beranidla:

mlčení, odpírání, odhánění, zapomínání…

Komentář:

Zlý, když chce zničit laskavého člověka, kráčí s ním kus cesty, jako kdyby byli nejlepší přátelé, aby laskavého člověka mohlo zlo zasáhnout na nejcitlivějším místě. Jakmile se zlu jeho záměr zdaří, nedovolí druhým o utrpení laskavého člověka mluvit, odpírá ostatním, aby mu pomohli, odhání svědky, to proto, aby se na něj zapomnělo. Jako v tomto příběhu. Obchodníkova žena se stala vdovou a její tři děti přišly o tatínka. Když se vrátili ze hřbitova domů, děti i žena nevycházeli ven z domu. Mnoho lidí z města by rádo za nimi zašlo, dát jim trochu jídla a potěšit truchlící, ale sousedka je vždy odehnala od domu se slovy: „Ale nechte je! Právě jsem od nich přišla a nepřejí si s nikým mluvit.“ Ale rabínovi se zdálo chování vdovy i dětí divné a nedalo mu to, aby vstoupil dovnitř a nalezl vystrašenou vdovu i s dětmi v zadní místnosti chatrče a u nohou měli sbalené osobní věci. „Proč jste tady?“ „Sousedka nám řekla, že ve městě řádí vojsko. Dnes večer jsme se chystali město opustit.“  

VI.

Skrze stíny věcí, se završily kruhy.

Těhotná hloubka dovířila na vodní ploše.

Zbytněly vesmíry myšlenek,

dosplývalo dozvukem snění.

Bezvážné ulpělo v šeru,

a za branou utichl nehluk.

Ve svíravém šepotu nehmatný, ztlumený nezvuk.

Ale jsem příkladný, jsem letmý, jsem přináležející, jsem nezasahující.

Potlačuji klesající bezednost přemáháním plynoucí splývavosti,

zmírňuji svíravou zjitřenost,

jsem prosévač iluzí…

Komentář:

V knize Kazatel (7,8) čtu, dokončení věci je lepší, to proto, že je-li věc započata s dobrými úmysly, na konci se to dozví i ti, kdo mi nepřáli, že jsem věc konal s dobrými úmysly[3]. Také tam čtu, že lepší je být trpělivý, to proto, abych zahlédl krásu věcí. Vzrušenému uniká mnoho věcí, a proto tolik chybuje. Zpomalování (ovládání) emocí, chrání před spěchem a nevhodným konáním a také rozmazaným viděním světa.

 

[1] Modlitba Hatavat ha-chalom – Obrácení snů k dobrému, pronášená před požehnáním, před tzv. birkat kohanim

[2] Talmud Bavli, Seder Zera´im, Mas. Berachot, Perek 9, Daf 55, Gemara B –

לאדם אלא מהרהורי לבו

[3] Vizte komentář Rašiho k tomuto verši

 

 

Robert Poch