Startovač - financování projektů

Kajakem Amazonií aneb Od Pacifiku k Atlantiku - crowfunding kampaň

Kajakem Amazonií aneb Od Pacifiku k Atlantiku

Pomozte zdokumentovat SÓLO EXPEDICI AMAZONSKÝM PRALESEM! 4000 kilometrů na nafukovacím kajaku skrz celý jihoamerický kontinent od západu na východ.

Film & Video

(Video above has English subtitles visible after clicking the leftmost icon in the lower right corner)

>>>ENGLISH VERSION<<<

Aktualizace (22.12.)

FILM BUDE! Díky, jste skvělí! Podařilo se nám vybrat 100% cílové částky za méně než dva dny! Ještě zdaleka ale nekončíme - mým snem je dostat do Amazonie dron (tady v Ekvádoru za cca. 1500 dolarů) a ukázat vám tu nekonečnou zeleň z ptačí perspektivy. Chcete to vidět? Sdílejte, podporujte, pište o tom a těšte se! Věřím, že spolu zvládneme natočit něco speciálního!

JEŠTĚ JEDNOU DÍKY ZA (MINULÉ I BUDOUCÍ) SDÍLENÍ A VAŠI PODPORU, MOC SI TOHO VÁŽÍM!

Původní text:

Pomozte mi získat techniku potřebnou ke zdokumentování mé nadcházející sólo expedice Amazonií, během které na nafukovacím kajaku propluji Amazonskou džunglí skrz celý jihoamerický kontinent: od ekvádorských And zvedajících se z Pacifiku, až k bělostným brazilským plážím na březích Atlantického oceánu!

map orellana.jpg

Ilustrace Diega Homemeho z roku 1565 zobrazující Amazonku jako klikatého hada, nataženého skrz celou Jižní Ameriku. Zdroj: Národní knihovna, St. Petěrburg. / Bridgeman Image Index

Ve stopách Francisca de Orellany

Cílem celé expedice je zopakovat epickou plavbu Francisca de Orellany z let 1541-1542: Orellana byl španělský conquistador, jenž se účastnil spolu s Franciscem Pizzarem dobytí Peru a později se stal důstojníkem Pizzarova nejmladšího bratra Gonzala, který se v roce 1541 vypravil z ekvádorského Quita, jehož byl guvernérem, aby na východě hledal bájnou "skořicovou zemi".

Již nedlouho po sestupu z náhorní plošiny Quita do džungle v povodí řeky Coca zemřelo 130 z 220 Pizzarových mužů. Expedici trápil hlad: muži snědli psy, koně a potom i sedla a boty. A tak byla zkonstrována brigatina San Pedro a Orellana, spolu s 57 muži, byl vyslán po proudu Cocy hledat potravu.

Francisco_de_Orellana_Amazon_River_voyage_(1541-1542).jpg

Mapa první cesty (1541-1542) F. de Orellany. Zdroj: Wikipedia

Zanedlouho dorazili k soutoku s řekou Napo (dnešní Fco. de Orellana), kde od přátelské vesnice potraviny opravdu obdrželi, jenže muži se pod pohrůžkou vzpoury odmítli vrátit. A tak 26. prosince 1541 začala Orellanova odyssea k Atlantskému oceánu - osm měsíců plavby za mytickým El Doradem, neprozkoumanou džunglí, ohroženi zvěří, tropickými nemocemi a útoky domorodých kmenů - dobrodružství klasického střihu, které není ani dnes, po teměř 500 letech o mnoho jednodušší.

Moje cesta

No a já jsem teď, po více než dvou letech na cestě, dorazil na jih Ekvádoru, kde se ve městě Cuenca, pouhých 200 kilometrů od Guayaquilu, připravuji vyrazit na tohle moje zatím největší dobrodružství. Více než dva roky a téměř osmnáct tisícíců kilometrů po tom, co jsem v říjnu 2014 vyrazil na ojetém kole vstříc Hedvábné stezce, jsem se rozhodl na chvíli změnit způsob přepravy a pokořit Amazonku.

mapa-simple.png

Mapa mého dvouletého cykloputování

Moje cesta k Amazonce začala, stejně jako ta Orellanova, ve staré známé Evropě, jenom jsem to vzal do Ameriky z druhé strany, Hedvábnou stezkou a nikoliv lodí, ale na kole: 

V Itálii jsem vyráběl olivový olej, v Řecku bojoval se smečkou divokých psů, kouřil jsem opium s beduíny v íránské poušti, přejel čtyřtisícové průsmyky Pamíru a přes pět tisíc kilometrů Karakumskou a Taklamakanskou pouští, pracoval jsem v čínském baru, spal v Magickém autobuse, projel pod polární září Aljašky a Yukonu, tři týdny jsem byl bezdomovcem v San Franciscu, vyzval jsem neprostupný Darién, na nafukovacím člunu přeplul Karibské moře z Panamy do Kolumbie, ztroskotal jsem a přišel o všechno, abych začal zase znovu a pokusil se proplout Amazonskou džunglí až k Atlantskému oceánu... 

cover.png

Cestou, necestou: Pamír, Čína, Aljaška, Kalifornie... (více na Facebooku nebo na mém blogu)

Amazonský plán

Nyní tedy v Cuence dolaďuji poslední detaily a po Novém roce zase všechno naložím na kolo, vydám se do Guayaquilu, dál podél pacifického pobřeží k severu až k rovníku, kde se stočím na východ. U Quita přejedu Andy a sjedu dolů do vlhkých, horkých nížin ekvádorské Amazonie, kde ve Francisco de Orellana nafouknu člun, naložím kolo a začnu pádlovat po řece Napo do Peru.

Prvních devět set kilometrů řeky je tím pravým dobrodružstvím: vzdálenosti mezi sporadickými indiánskými městečky se měří na dny (nejdelší vzdálenost mezi dvěma sídly je podle mých propočtů týden až deset dní) a prales obývají původní kmeny hovořící dávno zapomenutými jazyky.

K soutoku Napo s Amazonkou poblíž Iquitosu bych měl dorazit během tří až pěti týdnů. Tam dám znovu vědět, že žiju, trochu si odpočinu a pak budu pokračovat po Amazonce k troj-hranici mezi Peru, kolumbijskou Leticií a brazilskou Tabatingou. Dalších tisíc kilometrů do Manausu vede nebezpečným územím říčních pirátů, řeka je tu ale dost široká a můj člun prťavý, takže si mě snad nikdo nevšimne.

amazon river.jpg

Řeka Amazonka v Brazílii. Zdroj: National Geographic España

Z Manausu do Santarému a ze Santarému do Belému se dost pravděpodobně svezu některým ze starých říčních parníků, protože šířka řeky v období dešťů dosahuje až 20 km a proud už je tu velice pomalý. Od Santarému dál navíc příliv vytváří velkou nárazovou vlnu, která je pro moji malinkou loďku dost riziková. Jakmile se dostanu do Belému, naložím člun opět na kolo a pošlapu na jih do Ria, kde několik měsíců zůstanu a zpracuji natočený materiál.

V závislosti na proudu řeky, pohostinnosti domorodých obyvatel a hlavně mém psychickém stavu mi může cesta po řece trvat od dvou měsíců do půl roku, každopádně počítám, že do konce léta 2017 bych měl do Ria de Janiera dorazit. V plánu je také možnost stočit se z Belému na sever přes Macapá do Francouzské Guyany a "odfrknout" si chvíli v Evropské Unii...

Co se týče praktických věcí, na které se mě lidé často ptají: pokud jde o jídlo, povezu si několik kilo rýže a koření (v Ekvádoru a v Peru se půjde zásobit průměrně jednou týdně), vařit budu na mém benziňáku, vodu budu buď zachytávat z deště nebo v horším případě filtrovat z řeky, spát budu pod plachtou v houpací síti a baterky nabíjet solárním panelem. Minimálně jednou měsíčně mě bude čekat větší město, ve kterém publikuji aktuální fotky z cesty na Facebooku a publikuji článek na mém blogu.

"Ladybug" aneb můj koráb

Moje loďka, kterou jsem pokřtil Ladybug neboli česky Beruška je pouhých 2,53kg vážící packraft (nafukovací člun, který se dá sbalit do batohu), takže se mi i s čtyřdílným karbonovým pádlem vejde do jedné brašny na kolo, ve které ho pak vozím.

2,44 m dlouhý packraft nafouknu za 5 minut a 33 sekund...

I když tomu přívlastek "nafukovací" většinou nenapovídá, packraft není žádná obyčejná hračka - je klasifikovaný pro použití i na divokou vodu, až do třídy 4 a kromě toho pohodlně unese více než 200 kg. Nejlepší na něm však je jeho versatilita - díky kombinaci bicyklu a packraftu jsem obojživelný a až přijedu do Belému, prostě jej sbalím a budu znovu pokračovat na kole.

13268372_842601482550999_2813685061719937599_o.jpg

Tábořiště na ostrově v Karibském moři. Moje hamaka a můj člun s naloženým kolem. Květen 2016, Panama.

Slovy České sody: "Tento systém se už v praxi osvědčil..." Přesně takhle jsem totiž přeplul 240 kilometrů Karibským mořem z Panamy do Kolumbie, abych se vyhnul džungli Dariénu, která je zatím nepřekonanou překážkou pozemní cestě mezi Severní a Jižní Amerikou. Trailer na film o tomhle dobrodružství (který je součástí odměn) najdete níže.

 Trailer na film "Darién", který je součástí odměn. S vaší pomocí bych chtěl natočit ještě mnohem lepší!

Proč přispět?

Přestože jsme za posledních sto let prošmějdili celou naši planetu křížem krážem, Amazonie je pořád ještě obestřena tím prastarým mýtem dobrodružství, ještě pořád je to pro nás záhadná, divoká země, obývaná podivnými lidmi hovořícími dávno zapomenutými jazyky...

Pojďte se tam vypravit se mnou a pomozte mi zprostředkovat vám novodobé Orellanovo dobrodružství mýma očima - nechci, abyste sponzorovali můj život na cestě, nechci platit jídlo, ani ubytování, ani letenky (koneckonců, mám přece kolo) - žádám vás pouze, abyste se podíleli na vytvoření filmu pokrytím nákladů na pořízení nejzákladnější filmové techniky, o kterou jsem přišel při plavbě skrz Karibské moře...

Rozpočet

rozpocet.png

Tabulka s cenami nejnutnějšího vybavení

Problém je, že v Ekvádoru je elektronika, která se pořádně nedá sehnat, šíleně drahá, takže solární panel, který v USA stojí 99 dolarů a odkud si jej musím nechat poslat je tady zatížený 150 dolary daně (a dalších 40 je poštovné). Ještě hůř jsou na tom telefony a fotoaparáty, které ze dvou set dolarů narostou klidně i na šest set, takže jako úplně nejzákladnější řešení prodám počítač a místo něj pořídím telefon, který zároveň poslouží jako foťák, GPS, střižna i na psaní článků a ve městech bude všechno zálohovat do cloudu.

Snové milníky

Jenom abych to měl všechno kompletní se vám musím přiznat, že ve snovém případě, že se vybere o nějakých patnáct set euro víc, pořídím dron (DJI MAVIC - v USA za $999, v Ekvádoru bohužel za $1500) a budu vás zásobovat neopakovatelnými záběry džungle z ptačí perspektivy. Kdysi jsem si taky představoval, že si kolo nechám do Belému poslat a spluju to jenom s jedním batohem celé, ale doprava kola stojí zhruba 700 dolarů a to se mi nechce platit ani kdybych na to měl. Jedině snad... neletí někdo z Ekvádoru do Brazílie? ;)

Odměny

Deníky

Deníky pokrývají data od 18.10.2014 do současnosti, přičemž pokud jsem zrovna necestoval, moc jsem toho nepsal - pokud se tudíž trefíte do data, ve kterém není ani řádka, pošlu vám místo toho den předtím nebo den potom. Občas se vám poštěstí a zápis je na tři stránky, občas je to stránka s pěti krátkými dny. Ale takový je i život... Vždycky ale dostanete alespoň jednu stránku.

deníky.jpg

Ukázky z mých deníků - ten větší je z Hedvábné stezky, ten v kůži je americký... a oba jsou už plné.

Tisk fotek

Pokud si vyberete odměnu, která zahrnuje tisk fotek, nezapomeňte, prosím, uvést jejich čísla podle katalogu níže:

  1. Sienna, Itálie
  2. Socha Sv. Petra, Vatikán
  3. Matera, Itálie
  4. Jezero Ohrid, Makedonie
  5. Štědrý den. Dardanely, Turecko
  6. Teherán, Írán
  7. Pouštní večer, Írán
  8. Prorok. Esfahán, Írán
  9. Írán
  10. Poušť Namak, Írán
  11. Ráno v Pamíru. Průsmyk Čijyrčyk, Kyrgyzstán
  12. Čínská hranice. Průsmyk Irkeštam, Kyrgzyzstán
  13. Poušť Taklamakan. Šin-Ťiang, Čína
  14. Dunhuang, Čína
  15. Denali. Stampede Trail, Aljaška
  16. Magický autobus 142
  17. Xian, Čína
  18. Polární záře. Healy, Aljaška
  19. Oregon, USA
  20. Oregon, USA
  21. Bacalar, Mexiko
  22. Vancouver, Kanada
  23. Cancún, Mexiko
  24. Chinatown, San Francisco, USA
  25. Noc v džungli. Belize
  26. Caye Caulker, Belize
  27. Granada, Nikaragua
  28. Vulkán Ometepe, Nikaragua
  29. San Blas, Panama
  30. La Candelaria, Bogota, Kolumbie
  31. Ekvádor
  32. NP Cajas, Ekvádor

vyberObrazku.jpg

Pro tisk fotek si můžete vybrat z nejpopulárnějších obrázků mého instagramu, kde si je také můžete prohlédnout v lepší kvalitě.

..a teď je to na vás!

Ať už tato kampaň dopadne jakkoliv (pokud se cílová částka nevybere, všechny peníze se vám vrátí v plné výši), nejpozději 12. února, na Den Amazonky, budu na řece a expedici podniknu tak jako tak. Ale byla by podle mě neskutečná škoda, nemít možnost tuto cestu řádně zdokumentovat: 4000 říčních kilometrů, skrz jedny z nejpanenštějších a nejdivočejších míst planety? To si přece zaslouží natočit, nemyslíte?

Co si o tomto projektu myslíte?