Jemnocit - básnická sbírka žen(ám) Knihy

Tři nadané brněnské básnířky Markéta Spen Krejčí, Veronika a Bet vydávají společnou sbírku básní.

Poezii se věnujeme už několik let a tvorba každé z nás má osobitý styl, ale témata a obrazy z našich básní se doplňují a překrývají. Pojí nás křehká krása každodennosti - láska, a to především láska k ženám, která nás inspirovala k poezii a vzniku tohoto projektu. Pomozte uskutečnit náš sen a podpořte projekt na vydání básnické sbírky JEMNOCIT.

Knihu vydáváme vlastním nákladem a chceme, aby sbírka byla podle našich představ a abychom z ní měly radost nejen my, ale také vy. Pokud nám s tím pomůžete, nepřijdete zkrátka. Kromě samotné sbírky máme pro vás nachystány poetické odměny, které neseženete nikde jinde. V ceně všech poštou doručovaných odměn je poštovné v rámci ČR. Předem děkujeme za podporu!

 

O sbírce

Nápad vydat společnou sbírku se zrodil před rokem, kdy jsme se setkaly na autorském čtení. Spojuje nás společná inspirace a touha vdechnout poezii život a životu poetično. Sbírka se skládá z výběru básní každé z nás. Vyjít by měla nejpozději začátkem září 2016. Můžete se těšit na více než 50 stran básní, doprovázených ilustracemi. Najdete v ní básně o toužení, lásce, blízkosti, míjení se, životní cestě, hledání, ztrátě, bolesti, smíření, krásách i smutcích okamžiku...

Sbírka vás zavede do niterných zákoutí tří velmi odlišných duší:

Markéta Spen Krejčí

Svět kolem nás nemusí rozkvétat z reklam, ale z umění. Poezie je stále nedoceněná a já chci být nápomocna v tom to změnit. Inspirují mě knihy, hudba, životní osudy, vyprávění kamarádů, vlastní fantazie. Má díla jste mohli doposud spatřit na plechovkách, na stromě či v brněnské tramvaji.

Veronika
První básně vznikly ještě před coming outem, kdy mi byly papír a tužka jediným přítelem, kterému jsem s mohla svěřit. Poté začaly do mého života vstupovat různé ženy, jimž patří většina další tvorby. 

Bet
Asi že neumím život v jeho nesčetných odstínech zachytit jinak než slovy...píšu básně. Jsou to odrazy mých emocí a vzpomínek, prožitých i neprožitých tužeb. Věřím, že se můžou dotknout srdcí jiných lidí, inspirovat je, pohnout k zamyšlení nebo jen zanechat křehký otisk někde uvnitř... protože vyvěrají z emocí, které jsou společné nám všem a někde v nich se zrcadlí křehká krása života. 

 

Ukázky

A když odcházíš

A když odcházíš
Počítám Tvoje kroky
Ke dveřím

Ticho jak opona padá
Slovům
Však nevěřím

Den tmavne
Noc obtěžkává
Svět

A když odcházíš
Ta čísla
Znám už nazpaměť

----

Za letních večerů

Když kouzlo večera k zemi se snáší
A stromy laská mdlý poryv vánku
Vůně ze vzpomínek k nebi se vznáší
S touhou chci schovat se do červánků

Život je ve hvězdách, světlo se ztrácí
Přeji si, ať počká ještě chvíli
Však dál padá tma, již utichli ptáci
Mne naděje pro lásku opustily

----

Vůně mezi písmeny

necháváš ve mně stopy
jak písmena na papíře
němá znaménka interpunkce
uvíznutá v díře
mezi komorou a síní
a s nimi
vůně tvé kůže
co v záhybech šatů číhá
míhá se vzduchem líně
jako bys tu byla, živá