IMAG0230_1.jpg

Dobré srdce Knihy

Je to kniha, prostřednictvím které jsem předal své dceři to důležité, co jsem zjistil o životě. Děti to sice všechno vědí, ale každé jednou vyroste.

most.jpg

Vybráno0 Kč(0 %)

0 %
60 000 Kčpožadováno
0startérů
Podpořit projektZobrazit odměny

Dobré srdce je kniha pro děti i pro dospělé. Je to čistý, etický příběh, prostřednictvím kterého předávám své dceři vše důležité, co jsem zjistil o životě. Pokud jej podpoříte, dostane se toto poselství i k dalším čtenářům a třeba se šedý svět prosytí barvami.

Dobré srdce se mi hodně líbí a chtěl bych, aby si to mohli přečíst i ostatní, nejen Viola. Ovšem vydání knihy je finančně náročný krok, který ovšem nezaručí, že se příběh dostane do dobrých srdcí čtenářů. Startovač je fajn z toho důvodu, že řeší věci přesně naopak. Nejdříve zjistí, jaká je po příběhu poptávka a pokud je dostatečná, vdechnou sami čtenáři knize život. A to mi přijde skvělé :) Získáné peníze využiji na předtiskové přípravy textu a samotný tisk knihy. A samozřejmě na to, aby se k Vám dostaly veškeré skvělé odměny, které jsem zde nastavil.

Rozsah: cca 32 000 slov + ilustrace - to je něco nad sto stránek v pěkné knížce formátu A5, plánuji vydat 1000 ks této knihy

Děj knihy:

Hlavní hrdinkou je malá Liliana, které se přihodí několik strašných událostí. Nepodaří se jí vyhrát medaili, po které toužila, její srdce přestane pracovat tak, jak by mělo, a navíc tomu všemu musí čelit bez svého nejlepšího kamaráda, růžového plyšového slona Huberta. Je s maminkou v nemocnici, kde jsou sice všichni fajn, ale čekání na nové srdce je pěkná otrava, navíc když za oknem vidíte velké strašidelné stíny. Jedné noci stíny vniknou do pokoje, seberou Lilianu z postele a odnesou ji pryč. Její srdce vypoví službu nadobro.

Liliana se probouzí v podivném světě, kde ozvěna odpovídá podle vlastního rozumu, sníh chutná jako zmrzlina a slunce visí nad obzorem, aniž by kdokoliv věděl, zda ve skutečnosti zapadá, nebo vychází. Ten zvláštní svět se jmenuje Čekárna, celý ho vytvořila sama Liliana ve své fantazii a vedou z něj dvě cesty. Jedna zpět, za maminkou a tatínkem, druhá vede po železničním mostě do světa, o kterém nikdo neví vůbec nic. Průvodce jí dělá čertík Hugo a anděl Adrian, bratři, kteří do sebe pořád šijí. A pak je tam i ztracený slon Hubert. Jenom není malý, ale veliký, dokonce tak moc obrovský, že se na něm dá jezdit! Kamarádi Lilianě uprostřed Čekárny ukáží stroj, který se tyčí až do nebe. Je porouchaný a Liliana zjišťuje, že je to její srdce. Pak náhle srdce zmizí a místo něj se objeví zbrusu nový stroj. A s ním protivný kluk Antonín, který všem nadává, nic mu není dost dobré, a navíc se snaží nové srdce zničit.

Lilianin pobyt v Čekárně se blíží ke konci a výběr cesty závisí pouze na tom, zda je její srdce skutečně dobré.

 

medvěd.jpg

 

Po napsání Staré bolesti (kniha pro dospělé) jsem cítil že struk, ze kterého saji inspiraci, ještě nedal úplně všechno. Stará bolest byla plná temnoty a potřeboval jsem nastavit protihodnotu, snad abych vytvořil kontrast, snad z potřeby vidět svět jasněji. Pustil jsem se do psaní Dobrého srdce, příběhu malé Liliany, které se svět obrátí naruby v okamžiku, kdy jí selže srdce. Jsou to ty chvíle, kdy čas přestane hrát roli a všechny věci, které se zdály důležité, splynou s pozadím. Dobré srdce je kniha o hledání podstaty. Cesta do hlubin duše, přes všechno to líbivé, k věcem, které jsme uschovali do temných koutů, aby nás nestrašily. Potom ale přijde chvíle, kdy už nelze odvrátit zrak a člověk musí přijmout sám sebe v ucelenosti, se vším co nese. 

Psal jsem ten příběh pro svou dceru Violu, která v té době byla malý cvrček. Teď má pět let a dostala Dobré srdce k narozeninám. Přesto to není příběh jen pro děti. Je sice hravý, přátelský, sladký a občas k posrání dojímavý, ale nese v sobě poselství, na které my, dospělí, neustále něčím zaměstnaní lidé, často zapomínáme. Občas je prostě fajn zastavit se, dát si zmrzlinu a chytit za ruku osobu, kterou milujeme. 

Abyste si nemysleli, že je to nějaká moralizační slátanina, nebyl bych to já, kdybych do toho příběhu nepropašoval po kapsách kus temnoty. Je to napínavé jako kšandy, o tom žádná, humor je tam taky, ale budou to číst děti, chápejte, takže je to mnohdy vcelku infantilní.

Pokud Vás Dobré srdce zaujalo, budu rád, když do toho půjdete se mnou.

slon.jpg

Ukázka z knihy Dobré srdce:

Jízda na slonovi a silácké řeči

 Liliana čekala, že půjdou všichni pěšky, proto ji překvapilo, když Hubert poklekl koleny do zmrzliny a natáhl chobot k zemi.

„Nasedat!“ křikl Hugo. „To bude jízda, panečku,“ řekl a hned začal šplhat po slonově chobotu na hlavu a pak na jeho záda.

„Je jako malej kluk,“ řekl Adrian a Liliana se rozesmála.

„Já jsem to slyšel, ty jeden svatoušku,“ křikl na něj Hugo a vyplázl jazyk. Byl to ten nejdelší jazyk, jaký kdy Liliana viděla.

„Tak prosím, dáma má přednost,“ řekl Adrian a podal jí ruku, aby jí pomohl na slona vyšplhat.

„A nevadí to, Huberte, že nás poneseš? Nemám jít raději po svých?“ zeptala se. Byla v rozpacích. Ani v těch nejdivočejších snech ji nenapadlo, že by mohl být Hubert tak veliký, aby se na něm mohla svézt.

„Žádný strach, Liliano, jsem přeci silák. A mimo to – ty jsi mě nosila několik let, kamkoliv jsi šla. Moc rád ti to teď oplatím,“ řekl Hubert.

Liliana ho pohladila po hlavě mezi okem a zlomeným knoflíkem. „Měla jsem ti dát nový knoflík, když se tenhle zlomil. Nevím, kde teď seženu tak veliký,“ řekla.

„Ale kdepak, tenhle je naprosto skvělý. Zvykl jsem si na něj a jiný bych asi nechtěl. A kromě toho si myslím, že tenhle knoflík mi moc sluší,“ řekl Hubert.

Liliana vylezla na chobot a Hubert ji zvedl ze země a posadil si ji na záda před Huga. Pak se ještě natáhl pro Adriana, ten si sedl hned za Hubertovu hlavu.

Pak se slon zvedl a Liliana málem spadla. Hugo ji chytil kolem pasu.

„Klid, uvolni se, bude to sranda,“ řekl.

„Nikdy jsem na slonovi nejela,“ řekla Liliana.

„Půjdu opatrně,“ slíbil Hubert.

„Klidně se mě chyť okolo pasu,“ řekl Adrian. „Ale brzy si na to zvykneš. Musíš se úplně uvolnit a tvé tělo se bude samo naklánět podle toho, jak Hubert půjde a jak bude potřeba.“

Hubert se dal do pohybu a začal stoupat na jeden zmrzlinový kopec. Liliana seděla strnule, bála se, že spadne.

„To se lehce řekne, ale jak to mám udělat?“ zeptala se.

Adrian se usmál. „Ve skutečnosti je to velmi snadné,“ řekl. „Stačí, když nám budeš důvěřovat. Hubert půjde opatrně…“

„Dokud neuvidí myš,“ řekl Hugo.

„Hugo, nech toho,“ řekl Adrian. „Musíš nám prostě věřit, že nespadneš. Hubert jde lehce jako baletka a my s Hugem tě chytíme, kdybys náhodou padala. Stačí tomuhle uvěřit celým svým srdcem a budeš se hned cítit líp.“

„A kromě toho spadnout do zmrzliny není zase tak špatné, jak si spousta lidí myslí,“ řekl Hugo.

„Dobře, tak já vám tedy věřím,“ řekla Liliana a objala Adriana okolo pasu. A hned se jí jelo líp, strach z pádu se začal vytrácet a brzy po něm nezbylo vůbec nic. „Huberte, nevěděla jsem, že se bojíš myší,“ řekla.

„Jen trošičku,“ řekl Hubert.

„Prej trošičku,“ vykřikl Hugo. „Když naposledy viděl myš, a to podotýkám, že byla skutečně malinká, takové myší miminko, rozběhl se jako na závodech a dokonce vyšplhal na strom.“

Hubert sklonil hlavu.

„Na tom není nic špatného, Hugo,“ řekla Liliana. „Má maminka se taky bojí myší.“ Hlas jí trochu změkl, jakmile si vzpomněla na rodiče a na domov, ale překonala to. „Já se zase bojím pavouků.“

„Já se nebojím ničeho,“ řekl Hugo.

„No jasně,“ odpověděl Adrian. „To jsou jen silácké řeči, vůbec je neposlouchej. Hugo občas zapomíná, že chvástání není pěkné. A navíc se ještě chvástá něčím, co není pravda.“

„Ale ona je to pravda, vážně, nebojím se vůbec ničeho,“ trval na svém Hugo.

„A co to mělo znamenat minulý týden? Když jsem vytáhl ze země žížalu a šel ti ji ukázat, utíkal jsi přede mnou, jako by to nebyla žížala, ale jedovatý had,“ řekl Adrian.

„To jsem se nebál,“ řekl Hugo.

„Ne? A proč si tedy utíkal?“

„Protože nemám rád žížaly,“ řekl Hugo. „Jsou hnusné, fuj fuj. Nechápu, proč musí existovat.“

„Ale jdi s takovými řečmi,“ řekl Adrian. „Každý musí existovat, každý je velmi důležitý.“

„Jo? A k čemu jsou ty malé, slizké žížaly tak důležité? Vždyť ani nemluví a když jim něco hodíš, aby si s tím hrály, tak dělají, že to nevidí. Zneužívají toho, že nevíš, kde mají vepředu a kde vzadu. Myslím si, že ty žížaly jsou pěkně nafoukané potvory,“ řekl Hugo a Liliana se smála a musela si pusu zakrývat rukou, aby to Hugo neviděl.

„Taková žížala, milý Hugo, nemá čas na to, aby si s tebou hrála, protože má spoustu práce,“ řekl Adrian.

„Jo? A co jako dělá? Šije po večerech slimákům rukavice?“ řekl Hugo a to už se smál i Hubert. Všichni na něm nadskakovali, jak se mu z toho smíchu třásla záda.

„Žížala žije v půdě. A musí v ní dělat malé dírky, těmi se do té půdy dostane vzduch, protože v té půdě jsou ještě kořeny rostlin, květin, stromů, a ony ten vzduch potřebují k tomu, aby mohly růst, chápeš?“ řekl Adrian. „Kdyby všechny žížaly vylezly ze země a začaly si s tebou něčím házet, země by ztvrdla a změnila by se v kámen. A všechny rostliny by zahynuly a s nimi všechno ostatní.“

„Kdyby všechny žížaly vylezly ze země, tak bych si asi nadělal do kalhot a určitě bych si s nimi neházel,“ řekl Hugo a to už se rozesmál i Adrian. „Jasně, jen se mi smějte, mně to neva.“

„Promiň, Hugo,“ řekla Liliana. „My se nesmějeme tobě, ale tomu, co říkáš.“

„Já vím, smějte se dál, aspoň je vidět, že je se mnou LEGRACE!“ křikl Hugo.

„Takže, milý brachu, zapamatuj si, že není špatné přiznat, že máš z něčeho strach, a že všechno, co je okolo tebe, je velmi důležité a neměl bys tomu ubližovat nebo o tom mluvit škaredě,“ řekl Adrian.

„S tím souhlasím,“ řekla Liliana.

„Já taky,“ řekl Hubert.

„Fajn, dobře, hned jak uvidím nějakou žížalu, tak se jí omluvím. Možná jí dám i pusu, ale jen když poznám, kde má vepředu,“ řekl Hugo.

„Možná bude stačit ta omluva,“ řekl Adrian.

strom.jpg

Vybráno0 Kč(0 %)

0 %
60 000 Kčpožadováno
0startérů
Podpořit projekt

zakladatel projektuJan Sviták

Odměny

100 KčElektronik

Dobré srdce jako e-book do Vaší mailové schránky.

Očekávané doručení odměny: červen 2015

Počet odměn není omezen

Odměna nedostupná

300 KčAnalog

Dobré srdce jako tištěná kniha do Vaší schránky ihned po vytištění, podpis je samozřejmostí. Navíc obdržíte i odměnu Elektronik.

Očekávané doručení odměny: červen 2015

Počet odměn není omezen

Odměna nedostupná

400 KčOsobní analog

Dobré srdce jako tištěná kniha do Vaší schránky, vedle podpisu dostanete i osobní věnování. Navíc obdržíte i odměnu Elektronik.

Očekávané doručení odměny: červen 2015

Počet odměn není omezen

Odměna nedostupná

600 KčJin Jang

Dobré srdce a Stará bolest v jednom balíčku, vše podepsáno a písemně osobně věnováno. Navíc obdržíte i odměnu Elektronik.

Očekávané doručení odměny: červen 2015

Počet dostupných odměn: 100/100

Odměna nedostupná

2 000 KčZvěčněný analog

V knize, v poděkování, bude zvěčněno Vaše jméno. Navíc obdržíte odměny Osobní analog a Elektronik a ať si můžeme na dálku připít na úspěch této akce, přinese pošťák v balíčku i láhev výborného moravského vína.

Očekávané doručení odměny: červen 2015

Počet odměn není omezen

Odměna nedostupná

6 000 KčIlustrátor

Originální, signovaná ilustrace, která se objeví v knize Dobré srdce. Navíc odměna Zvěčněný analog se vším, co je v ní uvedeno.

Očekávané doručení odměny: červen 2015

Počet dostupných odměn: 10/10

Odměna nedostupná

20 000 KčAutor

Přijedu k Vám a knihu Dobré srdce Vám přečtu :D Navíc odměna Zvěčněný analog se vším, co je v ní uvedeno.

Očekávané doručení odměny: červen 2015

Počet dostupných odměn: 3/3

Odměna nedostupná