Až uvěříš: Svět láskohledačů - crowfunding kampaň

Novinky - Až uvěříš: Svět láskohledačů

Pomozte mi vydat knihu, která je určená pro úplně všechny (především však pro mladé, jelikož v ní jsou obsaženy pohádkové prvky).

Knihy
Ahoj všichni. Bohužel se nepodařilo vybrat dostatek peněz a projekt tak neuspěl. Všem se peníze vrátí :) pokud by se tak nestalo, kontaktujte mě prosím. Nicméně strašně moc děkuji. Moc mě potěšilo, kolik lidí mi chce pomoct. Jste skvělí. A budu hledat další možnost, jak knihu vydat. Pokud byste o knihu i tak měli tedy zájem, napište mi (mail: Tea27@seznam.cz nebo na facebook) a ja vám dám vědět, jak kniha bude na světě :)
Moc všem děkuji za podporu. Jen tak dál a knihy dostanou hmotnou podobu :)

Optimized-odměny - triko skřítek (1).png

Představuji vám tedy Anairama, jednu z hlavních postav láskohledačů. Je velmi slušný, milý a udělal by vše pro svoji svěřenkyni Marianu....no a o zbytku se můžete dočíst v knize :) 


Ukázka

Ahoj :) zatím moc děkuji všem, kteří mi přispěli. Myslím, že na začátek je to velmi slušné a pro ty, kteří se ještě nerozhodli, jestli přispět, přikládám ukázku z knihy.

„Pomoz mi s ním na tu postel!“ zavelel Lebana a z obličeje mu zmizely známky lehkomyslnosti a pobavení, které v nich Mariana vždycky viděla. Vystřídala je starostlivost. Společně položili Anairama na postel a modrý skřítek se ztěžka nadechl. To je dobré znamení, pomyslela si Mariana. Pak ale Lebana v rychlosti řekl: „Musím okamžitě k nám a donést mízu z kouřového stromu, jinak bude umírat tou nejbolestivější smrtí. Nemohl jsem ho vzít s sebou, mohli by se vyptávat. Počkej tady s ním a hlavně mu nesahej na tu ruku!“ Vmžiku byl Anabelin láskohledač pryč a Mariana si až teď všimla popálenin na Anairamově levé straně těla. Jeho kůže byla rozpraskaná a místy velmi ošklivě rozleptaná. Celá jeho malá ručička vypadala jako by se měla každou chvíli oddělit od zbytku těla a zranění se mu táhlo i přes část hrudníku a trupu.

„Co se ti stalo?“ pohlédla Mariana na malého přítele a najednou jí bylo nesmírně úzko. To ona chtěla, aby ji vzal do svého světa. To kvůli ní se vydal za gejzírovými vílami. To pro ni riskoval a teď možná zemře. Všechno jen kvůli ní. Chtělo se jí plakat, ale slzy jí uvízly někde po cestě.

Anairam stále otevíral a zavíral oči, občas sebou škubl a velmi dlouho mu trvalo, než otevřel ústa, aby něco řekl.

„Teď bych se rád vrátil…(nadechl se)…do té zimy k yettiům,“ Mariana se uchechtla, ale pak opět zesmutnila.

„Pššt,“ pronesla láskyplně. „Nevysiluj se, za chvíli se objeví Lebana a všechno bude v pořádku.“ Mariana nechtěla Anairamovi ještě víc ublížit, a tak velmi opatrně zvedla ruku a pomaličku ji sunula k Anairamově hlavičce. Pak ho lehce pohladila a myslela jen na to, kde se Lebana tak zdržuje.

Dole práskly dveře a Mariana zbystřila. Paní Svatoušková se vrátila ze schůzky a teď šla po schodech, přímo do dceřina pokoje. Mariana zahnala zpátky všechny slzy, které se jí draly na povrch a snažila se tvářit co nejnormálněji. Hrdlo se jí přitom svíralo úzkostí a bála se, že když promluví, zlomí se jí hlas. Do pokoje vešla paní Svatoušková.