Přítel pouště Knihy

Jestliže se v tobě tvá Růže vzbudila, tvůj život je pro tebe vším.

 

Dar

Vzpomínej kam tě odvádí,

ochutnej sílu tichého dna,

z bolu ten proud tě vyzuje,

dá dýchat čistých stran.

Odhodlán vidíš hvězdy,

otvíráš dlaň,

jdeš cestou, jako každý

a čteš, co život lidem dal.

 

Přítel pouště

 

Podívám na tebe

a ve tvé noci uvidím své světlo. 

Zapálím v tobě svíci

a až otevřeš oči,

budeme to my.

 

Z oken přiteče proud

a stane se mým.

 

Od mých ostrovů pošlu ti vlnu

a tvůj břeh smočí mé slzy,

tvá země stane se mojí

a až se vrátím

tvými vlnami do země své,

budeš na začátku nové cesty.

 

Příběh života

 

Ještě než umřu,

prosím na zemi lidi,

ty, co mne volali k sobě,

neztrácejte víru,

jděte k sobě v každé době,

sděluje si v míru,

jak píše příroda všem.

 

Ještě než umřu,

chci vidět smrt,

než budu vědět,

že oči neotevřu pro vás,

chci říct,

milujte svět,

učte se v přírodě číst.

 

Ještě než umřu,

než unaví se nohy,

než zavřu oči,

chci poznat ten příběh,

o tom, jak se blíží a odchází čas,

o tom, jak ret píše ret,

jak oči se dívají

a čtou lidi.

 

Ještě než umřu

a vy se mnou,

budu znát váš příběh,

co vaše tváře budou psát,

budu znát čas vašich luk,

po nichž s vámi chci jít,

směrem k přání vašich vln,

kam vaše oči mne chtějí vést

a jít s vámi k lepšímu světu.

 

Venku

 

Jak je asi venku?

Pojď,

půjdeme ven

cestou poezie

okouzleni krásou.

Krajem bez zármutku,

vejdeme do pohádky,

ve které Matka Země

je ti učitelem.