Sto básní - Svět staré japonské poezie Knihy

O knize

Kniha Sto básní představuje zlatou éru japonské poezie, jak ji v době Heian pěstovala aristokracie u císařského dvora v Kjótu. Jejím jádrem je kompletní překlad sbírky Sto básní od sta básníků (Hjakunin iššu), kterou z tisíců veršů zařazených do tzv. Císařských antologií vybral a uspořádal slavný básník a literární teoretik Fudžiwara no Teika kolem r. 1236. Tato dodnes nejznámější sbírka klasické poezie je perlou na šňůře skvostných literárních děl starého Japonska.

Do historického, literárního i výtvarného kontextu sbírky Sto básní zavede čtenáře obsáhlý úvod, zatímco doslov se soustředí na staré japonské poetiky a vysvětlení básnické dikce, figur a estetiky pětiverší waka (zvaných též tanka). Dalších sto deset přeložených básní ilustruje slohový vývoj této formy, její tematické a metaforické bohatství a jazykové zvláštnosti staré japonské poezie.

Sto básní přeložila japanistka Helena Honcoopová, která též napsala komentáře a doprovodnou studii, a vybrala ilustrace, sto čtyřicet převážně barevných dřevořezů a maleb z 13.–20. stol. (Šunšó, Gakutei, Kunisada, Hokusai, Hirošige ad.). 

 

Čekám na ráno,
které se nechce objevit
stejně jako ty.
V noci mne přišel navštívit
jen ledový průvan z tmy.

 

Cesta lásky
nezná směr ani cíl.
Jako by lodník
v úžině Jura vesla utopil
a unášel ho oceán.

Část knihy včetně ilustrací si můžete prolistovat zde

Proč Startovač?

Sbírka Sto básní  patří k základním kamenům japonského duchovního dědictví. Je to jednoznačně nejznámější sbírka japonské klasické poezie. Rádi bychom knize touto cestou dopřáli co nejkvalitnější vazbu a papír. Podpořte nás prosím a vyberte si jednu z mnoha odměn. Děkujeme vám a přejeme krásné čtenářské zážitky.

O autorce a překladatelce

Helena Honcoopová (nar. 1. 11. 1948 v Praze) patří k poslední generaci českých japanologů na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy vychované vynikajícím pedagogem a znalcem staré literatury, Dr. Miroslavem Novákem na přelomu 60 a 70. let. Překladům poezie se autorka věnovala ve své disertaci a ve skupině pod Novákovým vedením v tupých letech normalizace až do roku 1982, kdy Mistr náhle zemřel.

Autorka překladů si lásku ke své univerzitní tématice zachovala po celý profesionální život, kdy se dvacet pět let věnovala japonskému umění ve Sbírce orientálního umění Národní galerie v Praze, v letech 2003–2012 jako její ředitelka. Je autorkou řady katalogů, knih a článků o japonském umění, učí jeho dějiny a poezií waka se zabývá jako svým koníčkem.

V roce 2015 získala za celoživotní práci na šíření japonské kultury nejvyšší vyznamenání udělované japonským císařstvím – Řád vycházejícího slunce. V roce 2017 jí nakladatelství Karolinum vydalo překlad a faksimile Knihy vějířů z 16. století. Sbírka Sto básní z počátku 13. století ji provází po celý život, podobně jako mnohé Japonce.

 

O nás

DharmaGaia je malé, nezávislé a nekomerčně zaměřené nakladatelství, jehož projekt vznikl v roce 1992 v okruhu lidí kolem tehdejší Buddhistické společnosti. Předchůdcem bylo samizdatové "nakladatelství" L-Books, které v letech 1980-90 vydávalo převážně duchovně zaměřené knížky a brožury. Publikujeme průměrně 10-15 titulů ročně a  specializujeme se především na vydávání kvalitních knih o mimoevropských duchovních a kulturních tradicích (zvl. orientálních, proto DHARMA). Dále vydáváme knihy o alternativních kulturách, filosofii, psychologii a nové vědě, v současné době ve větší míře i o nekonvenčně pojatém rodičovství (proto GAIA).

Sto básní 

Svět staré japonské poezie

Překlad, komentáře a výběr ilustrací Helena Honcoopová.

2., revidované a rozšířené vydání.

Váz. s přebalem, 352 str., rozměry 13 x 19 mm, celobarevný tisk.

Překlad, komentáře, doprovodná studie a výběr ilustrací Helena Honcoopová.

 

Obsah knihy

Předmluva 7

Svět staré japonské poezie 9

            Postavení sbírky Sto básní v japonské básnické tradici 9

            Kult poezie u japonského císařského dvora 17

            Fudžiwara no Teika a staré japonské poetiky 35

            Řazení sbírky Sto básní jako odraz japonské historie 45

            Témata sbírky Sto básní 54

                        Přírodní lyrika (šiki no uta) 54

                        Milostná poezie (koi no uta) 60

                        Reflexivní básně 71

            Vývoj poetických ilustrací 73

            O překladech japonské poezie do češtiny 95

 

Sto básní (Hjakunin iššu) 107

 

Z japonských poetik 283

            Estetické ideály Teikovy doby 283

            Deskriptivní přírodní lyrika 292

            Básnické figury staré japonštiny 299

Symboly ročních dob (kigo) 308

            Asociační páry slov (engo) 315

            Ornamentální prvky poezie 319

            Epiteton ornans (makurakotoba) 320

            Místní jména aneb „podušky básní“ (utamakura) 322

            Homonyma aneb „slova dvojího použití“ (kakekotoba) 325

            Parafráze (honkadori) 327

 

Poznámky 332

Biblio ad 342