A jak to bude dál?
A jak to bylo dál? Necháme to koňovi. Ten má větší hlavu:-)
Přátelé, podporovatelé, Startéři! (Promiňte, ale při slově "startér" si vždy s úsměvem vybavím svého prvního trabanta a jeho problémy se startérem. Chytne, nechytne....Ale jinak to byl spolehlivý a nezničitelný stroj:-) ).
Takže: Děkuji vám všem za přízeň a podporu. Musím říci, že s pocitem úspěšně splněné kampaně, (ač ještě pár dnů máme) se nám příprava knihy daří na jedničku. Jakoby nad náma někdo držel ochranou ruku, deštník v dešti.....Všechno šlape tak jak má.
Za to všechno patří Díky VÁM všem.
A tady něco málo:
A jak to bylo dál? No, jak už to tak v životě bývá. Přišlo jaro. Stromy se oblékly do bílého svatebního šatu a v jejich korunách se rozezněl koncert tisíců ptačích hrdélek. Louky se zlatily kvítky žlutých petrklíčů a podbělů, na mezích se bělaly sasanky a u potoka pučely nafialovělé trsy devětsilu. V hustých keřích jív se na kočičkách pásly hejna pracovitých včelek a v korunách trnek to bzučelo novým životem snad ještě víc.
Celý svět se radoval z jara. Z jara, jež zamklo nekonečnou zimu na sto západů a k těmto dveřím postavilo stráž oděnou do slunečních paprsků, aby už zima nemohla zpátky. Otík kolem sebe viděl, jak se rodí nový život, tolik barev a vůní, které mu paní zima nedokázala nabídnout. A ta rána!!! Když ho sluníčko probouzelo pošimráním svého paprsku pod nosem ...
Ale i když byl Otík v malé Toníkově chaloupce šťastný, i když dál zvědavě pomáhal a s rozzářenýma očkama sledoval Toníka při práci v kovárně, někde v hloubi jeho čertovské dušičky se začalo ozývat vzdálené volání. Volání, kterému sám nerozuměl. Pomalu se do jeho srdíčka vkrádal pocit, který neznal a nedokázal jej popsat.Že by se mu začalo stýskat po domově? Po tátovi a mámě? Po své postýlce tam někde hluboko ve skalách a věčných plamenech pekelného ohně?
Já možná tuším. A co vy, děti?
Na to, jak to všechno dopadne, si budeme muset chvilku počkat. Nikdo z nás neví, co Otíkovi i nám osud přichystá. Co mu přinese hezkého a kdy mu pod kopýtko nastrčí nějakou tu větvičku. Však to znáte sami.Budeme Otíkovi přát, ať všechno dobře dopadne a ať se jeho život ubírá tím správným směrem. A kdo ví, třeba se s příchodem dalšího jara dočkáme povídání o tom, jak se našemu čertímu hrdinovi daří a čemu všemu novému se ve světě lidí přiučí ...
Vaši kovář Tom alias Toník a čertidlo Otík