Pohádky z druhého břehu Knihy

Kdykoli se podíváte na druhý břeh řeky, budete vědět, že tam někde v dálce je prase, které sní o západu slunce nad mořem. Že na střeše z vlnitého plechu spí kocour, který se zamiloval do světla. Anebo že u velké dřevěné ohrady sedává štěně a dva beránci, kteří si po večerech vyprávějí strašidelné příběhy. Jedenáct kouzelných pohádek vás vezme na cestu do světa zvířat za jejich sny, nadějemi, láskami i přátelstvím. Budete se s nimi bát, plakat i smát. Budete s nimi.

Píšu, tedy jsem

Jmenuji se Kateřina Mudroňová, což vám řekne patrně velmi málo. Nu což, zkusím to vylepšit. Narodila jsem se před třiceti lety v Hradci Králové, a jakmile jsem byla schopná věnovat se ušlechtilé zábavě (hodinové rýpání klacíkem v písku), bylo jasné, že jsem matfyzák. Na MFF UK jsem skutečně vystudovala, a to obor Biofyzika a chemická fyzika. Kromě toho, že si užívám aktivity na mé milované alma mater, se také hojně věnuji psaní, neb jsem grafomanem, malování, hudbě, japonskému šermu, fotografování, cestování a ještě mnoha dalším věcem.

K vytváření imaginárních světů jsem tíhla odmalička, a tomu, co by zlí jazykové označili jako příznaky patologického lhaní, já raději říkám počátky mé spisovatelské kariéry. 

Kromě výše zmíněných zálib se v současné době věnuji zejména svým dvojčatům, která mi byla při psaní pohádek velkou inspirací; jim je také knížka věnována.

Ukázka z knihy

O lišce a vlkovi

V tom nejodlehlejším koutě farmy žila liška. Byla překrásná. Její srst byla bělejší než čerstvě padlý sníh a hebčí než právě vylíhlá kuřátka. Nos měla černý jako antracit a vedle jejích blankytných očí vypadala ranní obloha jako vybledlý balicí papír. Byla na svou krásu také náležitě pyšná, vždyť byla nejkrásnější zvíře z celé farmy. Bydlela ve výběhu obehnaném tmavozeleným pletivem, za kterým kvetl bělostný jasmín. Liška si ho však nevšímala, protože celé dny trávila pohledem do nerezové misky, v které se zrcadlila její urozená tvář.

Jednoho dne ji z pravidelného rozjímání vyrušilo podivné zvíře. Zdaleka nebylo tak krásné a půvabné jako ona, šedivý kožich mělo na několika místech vypelichaný, tvář mu protínala stará jizva a jedno ucho mělo dokonce natržené.

„Kdo jsi?“ zeptala se liška s neskrývaným zhnusením.

„Jsem vlk. A ty?“

„Jsem liška, nejkrásnější tvor na farmě a šperk mezi zvířaty,“ odpověděla pyšně liška.

„Zajímavé...“

„Nejsi moc krásný,“ odfrkla liška a významně obtočila svůj nádherný hustý ocas kolem štíhlých nohou.

„Ale jsem svobodný,“ odvětil vlk.

„Svobodný? Co to znamená?“ ptala se liška, která to slovo neznala. Předpokládala však, že se jedná o nějakou nebezpečnou chorobu, a zvažovala, jestli si nemá sednout ještě trochu dál, aby se snad nenakazila.

„To znamená, že můžu jít, kam chci, kdy chci, můžu jíst, co chci, a nikdy mi nikdo neříká, co mám dělat. Jsem svým vlastním pánem.“

Dozví se liška, co za nebezpečnou chorobu ta záhadná svoboda je? Kupte si mou knížku a dozvíte se to!

FAQ

Pro koho je knížka určená?

I když se jedná o pohádky, na beta čtenářích jsem otestovala, že půvab v nich kromě starších dětí naleznou i dospělí. Pokud máte rádi pohádky Oscara Wildea (ne že bych se srovnávala s tak velkým mistrem, to je můj literární bůh a vzor!) nebo Malého prince, existuje dost velká šance, že byste si mohli zamilovat i moje příběhy.

K čemu použiješ vybrané peníze?

Penězmi kromě části nákladů na tisk knihy a výrobu ostatních dárků uhradím také poplatky spojené s propagací, občerstvení a pronájem prostor pro křest knihy, reklamní banner a podobné položky. Pokud bude mít tato kampaň velký úspěch, investuji i do odborné korektury anglického překladu. 

Bude pařba?

No jistě! Jaké by to bylo zrození knihy, kdyby nebyla oslavena nějakou skvělou akcí. Křest knihy proběhne v Prostoru 39 v Praze na Žižkově na přelomu května a června 2019.

Proč si nenecháš knížku vydat nakladatelstvím? To svému projektu nevěříš?

Naopak, věřím mu velmi a knížka dostane profesionální servis ve všech ohledech. Nicméně komunikace s klasickými nakladatelstvími je složitá, a pokud vůbec dostanu nějakou odpověď, napíšou mi, že i přes nesporné literární a výtvarné kvality knížky nespadám do jejich edičního plánu. A proto jsem se rozhodla vyzkoušet tuhle cestu.

Umíš vůbec psát? Nechci sponzorovat no name pisálka, z kterého se vyklube nějaký pologramot, co včera objevil rozdíl mezi I a Y.

Myslím, že psát umím. Povídky píšu už od šesté třídy a již několik let vystavuji své hluboké myšlenky na blogu (www.sayonara.pise.cz), kde se můžete na vlastní oči přesvědčit, že moje slovní zásoba čítá víc než tisíc slov.

Kromě toho se také živím psaním propagačních textů, absolvovala jsem kurz tvůrčího psaní Hradecký škrabák a s povídkou Nečtěte knihy! jsem se umístila na druhém místě v soutěži Trutnovský drak.

Žádná z odměn se mi nelíbí, co s tím?

Pokud vám žádná z nabízených odměn nevyhovuje, neváhejte mě kontaktovat a určitě něco společně vymyslíme. 

Co se s knihou bude dít?

Když bude mít úspěch, ráda bych ji přeložila do angličtiny. Také mám předběžnou nabídku spolupráce při překladu do němčiny a maďarštiny.