Pohádkové příběhy princezny KaKajdy Knihy

Jmenuji se Josef Tovara a napsal jsem 23 pohádek o princezně KaKajdě – chytré, tvrdohlavé, vtipné holčičce, která se učí, že i zlobení může vést k ponaučení, že naslouchání má sílu a že doma je nejlíp.

Kniha je hotová, je připravená k tisku a já bych moc rád, aby se dostala mezi děti. Hledám laskavé duše, které mi pomohou uhradit náklady na tisk. Cílem je vybrat alespoň 20 000 Kč, abych mohl vydat první malý náklad a obdarovat jím nejen podporovatele, ale i děti v knihovnách a školách. Elektronická verze knihy je již vydána a distribuována společnostmi Apple a Google.

Na co finance použiji:

• 📘 Tisk knihy (malonáklad 100 ks) ve formátu A5 měkká lepená knižní vazba. V případě většího zájmu bude kniha dotištěna v požadovaném množství.

• ✍️ Drobné grafické úpravy a příprava pro tisk

• 📦 Balení, poštovné a odměny pro vás

• 💙 Pokud něco zbyde, podpořím tichý koutek pro dětské čtení v místní knihovně

 

Každá koruna, kterou přispějete, pomůže jednomu snu stát se skutečností – a možná i rozesměje a potěší malého čtenáře, který právě potřebuje pohladit po duši.

Ukázka textu:

To vám povím pohádku o tom, jak se malá princezna KaKajda cácorkou stala. Uslyšte příběh, kde se smích mísí s dobrodružstvím a kouzly, které jen děti dokážou vykouzlit. Bylo nebylo, v království, kde radost byla tou největší ctností, žila princezna KaKajda. Byla to holčička s úsměvem, který by roztál i ledovec, a očima, co zářily jako dvě hvězdy na noční obloze. Každé ráno vítala sluníčko, tancovala v rose a zpívala ptáčkům své vlastní písničky. Jednoho dne se ale přihodilo něco zvláštního. Princezna našla v královském sadu kouzelný pytlík. Vypadal docela obyčejně, až na to, že na něm byl vyšitý obrázek motýla, který se jemně třepetal, jako by byl živý. Když pytlík otevřela, najednou se z něj vyřítila záře, která ji celou obklopila.

„Co to bylo?“ divila se princezna a opatrně sáhla dovnitř. Tam našla malý zlatý zvoneček a lístek s nápisem: „Každý, kdo zatřese tímto zvonkem, se stane cácorkou – dítětem radosti, smíchu a dobrodružství. Ale pozor, zvonek má své kouzlo – kdo ho použije, musí rozdávat radost dál.“

Princezna KaKajda, zvědavá a odvážná, zvonečkem jemně zacinkala. V tu chvíli ucítila, jak jí celé tělo zalévá hřejivý pocit štěstí. Její nohy začaly samy poskakovat, její ruce mávaly do rytmu písničky, která najednou zazněla v jejím srdci. Cítila, že svět je plný her, smíchu a zábavy. Od toho dne nebyla už jen princeznou – byla cácorkou! Lezla po stromech, běhala bosá po loukách a skládala legrační básničky, které rozesmávaly celý dvůr. I ti nejvážnější rytíři se smíchem váleli po zemi, když slyšeli její nápady.

Ale princezna KaKajda nezapomněla na to, co stálo na lístku. Rozhodla se, že své kouzlo bude sdílet dál. Učila ostatní děti, jak být cácorkami – jak si vážit každé chvíle, jak se smát i v dešti a jak najít kouzlo i v obyčejném dni.

A tak se z princezny KaKajdy stala cácorka, kterou milovali všichni. A i když už dávno není malou holčičkou, v každém úsměvu, který rozdá, v každém dobrodružství, které zažije, pořád zůstává tou veselou cácorkou, která kdysi zatřásla kouzelným zvonkem.A to je konec, nebo možná začátek dalšího dobrodružství. Co myslíte, princezno KaKajdo?

 

Děkuji vám za důvěru, podporu a lásku ke slovům.
Josef Tovara
📚 www.tovara.cz