GARSONKA - první deska Ondřeje Novotného Hudba

Vážení mecenášové, 

buďte tak laskavi a pojďte do "Garsonky". 

Já Vám to vrátím dobrou muzikou. Jenže aby ta dobrá muzika vznikla, musí být dobří muzikanti. Chtěl bych Vás tedy požádat, abyste mi je pomohli zaplatit a s nimi i studio, mistra zvuku a výrobu hrajících placiček. Šoubyznys je hroznej byznys. Když se vše zdaří, vznikne deska, která tu ještě nikdy nebyla.

 A pokud se vše zdaří řádně přes rozpočet, všechny Vás pozvu na rum!

 "Garsonka" je završením úspěšně odehraných, leč nenahraných programů "Písně milence a pijana", "Písně delyrické" a "Písně hulváta I, II, III", se kterými jsem posledních deset let jezdil různě po vlasti a rozdával spoustu radosti na soukromých akcích u táborových ohňů, po hospodách i na festivalových stejdžích (Mighty Sounds, Anežkafest, Summer End Festival). Mým cílem je však překonat sólový stín a nahrát kvalitní CD se studiovými muzikanty (kteří působili nebo působí např. v DG 307, Ty Syčáci, Meteor Divadla Husa na provázku a snad prej i u Broma v orchestru kdysi). Na jejich výplatu, na nájem studia i služby skvělého hudebního režiséra Tomáše Vtípila (Syntax Error, DG 307 atd.) poslouží peníze, o které vás žádám pomocí tohoto obludária. V neposledním případě se ty cédéčka taky musej vylisovat.

 Nikdy v tom přece nejsme úplně sami!

 

Takhle to může vypadat, když za sólistou stojí dobrá kapela. V tomto případě jsou to borci z "Vyčůrat a spát" a píseň "Bože, to je zase keců", která je oblíbená nejen mezi mládeží ale také mezi rodiči s dětmi. Tuhle kapelu jsme založili ještě na základce s Míšou Bláhou (který slíbil udělat pro "Garsonku" booklet), Jakubem "Držkou" Juráskem, v neposlední řadě s Endžlem a Prokopem. Lidi se změnili, ale písničky jsou pořád naše. Některý moje. S nádechem country i ta, kterou můžete slyšet níže.

 

 A tady můžete sledovat, jak znějí písničky, když je nahráváte sami tím nejprimitivnějším způsobem doma v garsonce. Jsou to písničky, který se díky Vám můžou dostat do "Garsonky" na profi úrovni, aby to prostě znělo jako vopravdická muzika. 

 

 Když jsem byl malej, slyšel jsem někde Kryla a dojímal se, i když jsem tomu vlastně vůbec nerozuměl. A pak jsem slyšel Psí vojáky a poznal, že lyrik nemusí furt fňukat a delirik furt řvát. Že se to všechno rozumí samo sebou. A chtěl jsem trávit dny v Bufetu Na Knížecí, protože jsem tam poblíž bydlel. A pak jsem slyšel Visáče a učil se nadhledu a taky tomu, že i pankáči můžou bejt romantici. A o čem je Garsonka? O lásce.

 

Nakonec si ještě poslechněte evergreen brněnských kolejí, luk a hvozdů Máchova kraje, pražských hospod a kdejakých privátů. Říkala Tereza a říkal Petr, říkala Paulína a říkal Tomáš, říkal Jiří, Jakub i Lukáš, že už jsem velkej a že by se to mělo nahrát. Když mi pomůžete, bude to pecka! 

 

 Ještě jednou díky!

 

P. S.: Když sjedete ještě níž, jsou tam unikátní ceny, který tu na celým startovači nikdo nemá.