Tyto  otázky se stále opakují:
Může teď projekt uspět, když mají lidé plnou hlavu zpráv o koronaviru?

Nebylo by lépe počkat až po karanténě?

Není to nějak nemorální, když je ekonomika v ohrožení?

Proberme si je.

Může teď projekt uspět, když mají lidé plnou hlavu zpráv o koronaviru?

Víte, vždycky je nějaká událost, nebo roční období, kterého se autoři projektů mohou děsit. Jednou jsou to Vánoce, jindy prázdniny, mistrovství ve fotbale, návštěva papeže nebo exploze chemičky.

To že v téhle situaci využíváte toho, že všichni vaši fanoušci musí sedět doma, není nic tak zlého. Ano, lidé mají plnou hlavu zpráv o koronaviru, ale také je to pořádně otravuje a rádi věnují svůj čas v karanténě i něčemu hezčímu.

Samozřejmě jsou případy, kdy je určitá váhavost pochopitelná - například pokud chcete vybírat na účast na akci, které hrozí zrušení, ale i tam se dá při troše přemýšlení najít řešení. V některých podobných případech jistě odklad kampaně dává smysl.

Odkládat ale například vydání knížky, nahrávky nebo vybavení kočičí kavárny naopak smysl nemá. To jsou projekty, které mají stále stejnou platnost. Navíc se jejich realizace většinou opravdu neomezuje na nejbližší měsíc.

Nebylo by lépe počkat až bude po karanténě?

Máte pravděpodobně na mysli jaké jsou současné reálné šance? Zdá se že stále přibližně stejné, alespoň co ukazují průběhy kampaní.

Není to nějak nemorální, když je ekonomika v ohrožení?

Tohle je hodně zvláštní myšlení. Crowdfunding je jedna z částí ekonomiky (ano z malých částí), která stále ještě funguje. Měli bychom se tedy snažit jí udržet při životě. Navíc je to nástroj na řešení problémů s financováním start-upů.

Je pravděpodobné, že hodně malých projektů - klubů, výrob, restaurací, nahrávacích studií, ateliérů a daších - prostě padne. Některé z nich by možná nemusely. Nemorální by bylo nechat trh "velkým rybám". Tahle karanténa jednou skončí, a to, co tu po ní zbude, bude záležet i na tom, co uděláme teď.